Zdraví je to nejcennější. Novou práci si po čase člověk najde, ale nové zdraví už nikdy nikde nesežene. Tohle ví každý. Ale nakonec jde stejně kvůli obavě ze ztráty místa zdraví stranou. "V lednu jsem dostal chřipku. Snažil jsem se jí léčit za pochodu v práci.
Bylo mi ale tak zle a měl jsem horečky, ze kterých jsem skoro omdléval, že jsem sinechal vystavit pracovní neschopenku," vypráví pětačtyřicetiletý projektant Luboš z Liberce, který si přeje zůstat v anonymitě. "Ale zaměstnavatel mi po asistence posílal domů práci, často mi i sám volal," dodává.
Co řekne lékař, to platí
 |
V práci jsme jako sardinky. Musíte mít prostor a vzduch. Čtěte ZDE. |
Jeho lékař mu samozřejmě vynadal. Podle něho se stačilo týden v klidu poctivě léčit a za dva týdny mohl být Luboš fit. Navíc, pokud by jej v době, kdy pracoval u rýsovacího prkna, navštívil kontrolor správy sociálního zabezpečení, mohl by přijít o nemocenskou kvůli nedodržování léčebného režimu. "Pokud lékař uzná, že je zaměstnanec neschopen práce, je to závazné i pro zaměstnavatele. Ten v žádném případě nesmí zaměstnance jakkoliv úkolovat během jeho pracovní neschopnosti," říká advokát Aleš Růžička. Pokud by zaměstnavatel trval na svém a vyhrožoval výpovědí, i přesto by mu mělo být odpovědí důrazné ne. Dostane-li se zaměstnanec do podobné situace, měl by okamžitě požádat o pomoc příslušnou správu sociálního zabezpečení nebo Inspekci bezpečnosti práce.
Nemoc - pro podnik luxus
Chování Lubošova zaměstnavatele rozhodně neschvaluje Bedřich Danda ze Svazu podnikatelů České republiky. Podotýká však, že pokud bude schválen jeden z návrhů o nemocenském pojištění, tlak na to, aby i během pracovní neschopnosti zaměstnanec pracoval, vzroste.
Danda má na mysli tu variantu zákona, podle níž má zaměstnanci první dva týdny pracovní neschopnosti vyplácet zaměstnavatel náhradu mzdy. "Na to naše podniky nemají. Navíc zbytek lidí v práci bude za kolegu dělat, možná vzniknou i přesčasy. Náklady na zaměstnance tak neúnosně vzrostou a každý zaměstnavatel bude hledat cesty, jak by zaměstnanec i přes nemoc práci odvedl," říká.
Obětavci a ulejváci
Zvláště ti, kdo obětují práci první poslední, by měli vědět, že nemoc je dobré léčit už v zárodku. Ale ne v práci. O to déle pak člověk marodí doma a nepomůže tím ani svému zdraví, ani zaměstnavateli.
Danda ze Svazu podnikatelů připomíná, že neschopenka bývá často zneužívána. "Někdo má nové místo, dá výpověď a chce hned odejít z práce. A když ho nepustíte, přijde s neschopenkou, ale přitom pracuje pro nového zaměstnavatele," říká. Tady je na zaměstnavateli, aby dal podnět správě sociálního zabezpečení. "Ta situaci prošetří a rozhodne, zda dojde k odebrání nemocenské. Může tak učinit i na základě písemného prohlášení zaměstnavatele a dalších svědků. Musí však jít o skutečně věrohodné a prokazatelné dokumenty, které se dále prošetřují," vysvětluje Štěpánka Mikešová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
 |
V práci děláme zbytečnosti! |
Vedou záda a chřipka
-
Nejvíce prostonaných dnů měly loni na svědomí nemoci páteře a meziobratlových plotének.
-
Na druhém místě v délce pracovní neschopnosti jsou nemoci dýchací soustavy a úrazy.
-
Nejčastěji Češi marodili kvůli infekcím horních cest dýchacích a chřipce.
Zdroj: ČSSZ
Pozor, u dveří zvoní kontrolor!
- Dodržování léčebného režimu kontroluje správa sociálního zabezpečení, pod kterou patříte.
- Její kontroloři navštěvují pacienty denně v dopoledních i odpoledních hodinách, a to včetně víkendu. Čas návštěvy volí dle dalších hledisek, jako například s ohledem na ošetřujícím lékařem stanovené vycházky, rehabilitace a podobně.
- Pokud se prokáže porušení léčebného režimu, který je každý pacient ze zákona o nemocenském pojištění povinen dodržovat, může mu být nemocenské buď dočasně sníženo, nebo odňato.
Zdroj: ČSSZ
