Prasknutí technologické bubliny se dalo očekávat

  • 2
Technologické akcie vytvořily bublinu, která posléze praskla. Na tom se shodují skoro všichni. Každý by ale nyní rád věděl, co bude dál. Vývoj minulých akciových bublin naznačuje, že se technologické akcie mohou vzpamatovat až za hodně dlouhou dobu.
Technologické akcie vytvořily bublinu, která posléze praskla. Na tom se shodují skoro všichni. Každý by ale nyní rád věděl, co bude dál. Jak moc a jak rychle se mohou technologické akcie zotavit? Vývoj minulých akciových bublin naznačuje, že se technologické akcie mohou vzpamatovat až za hodně dlouhou dobu.

Bolestné poučení z minulosti
Investoři, kteří se snaží rozluštit debakl internetových akcií, by si měli připomenout příběh Williama C. Duranta. Tento pán založil General Motors (GM), jednoho z nejrevolučnějších výrobců automobilů a něco jako internetovou společnost té doby. Do společnosti plynulo obrovské množství kapitálu a akcie GM prudce rostly v období mezi lety 1914 a 1920. Když ovšem velmi předimenzovaný automobilový průmysl nedokázal splnit ambiciózní očekávání začátkem 20. let, akcie automobilových společností se propadly. Akcie GM ztratily dvě třetiny své hodnoty během šesti měsíců! Pan Durant zpanikařil a za půjčené peníze začal skupovat balíky akcií GM ve snaze obrátit jejich klesající trend. Akcie GM se nakonec vzpamatovaly a opět začaly stoupat. Jejich růst ale přišel příliš pozdě pro svého zakladatele, který mezitím ztratil veškeré své jmění. Mnohým jiným, tehdy velmi slavným výrobcům automobilů jako Packard, Studebaker či Hudson se dařilo již méně a v následujících desetiletích dokonce zmizeli ze scény úplně.
A právě tohle by si měli uvědomit investoři, kteří v šoku sledovali, jak nynější hegemoni jako Cisco či Yahoo! přišli o 70%, respektive 90% své hodnoty.

Je jasné, že současný technologický vzlet a jeho volný pád není nic nového. Je to jen poslední případ v dlouhé historii investičních bublin, které ztěžují život investorům již od raných dob investování. Holandská tulipánová horečka 17. století, vědecko-technická revoluce 19. století, vzestup, pád a zmrtvýchvstání výrobců osobních počítačů či biotechnologické akcie 80. a 90. let ukazují, jak se investoři snadno zamilují a poté zase stanou zapřísáhlými nepřáteli momentálně „jedoucí“ technologie.
Tyto minulé debakly představují dobré vodítko pro investory, kteří se snaží vymyslet, co dělat poté, co Nasdaq ztratil více než polovinu své hodnoty od března minulého roku. Znalci bublin tvrdí, že ještě nejsme z nejhoršího venku. Akcie totiž obvykle přestřelí nejen na cestě nahoru, ale i na cestě dolů. Historie ukazuje, že se některé bublinové akcie skutečně vzpamatují a zase prudce vzrostou. Ale tento obrat většinou trvá mnohem déle, než si mnozí myslí. Ne měsíce, ale roky. Mnoho bublinových akcií vůbec nepřežije a ty, co přežijí, kromě těch nejsilnějších, se pak chovají mnohem klidněji.

Někteří optimisté doufají, že tentokrát se akcie vzpamatují rychleji než dříve. Poukazují na kroky FEDu vedoucí k oživení ekonomiky, na mnohem rychlejší a kratší technologický cyklus, rychlý tok informací a celkovou pružnost hospodářství, což nemá v minulosti obdoby. Ale ani ti nejoptimističtější býci nepředvídají okamžitý skok zpět na loňské úrovně akcií. Historie neúprosně ukazuje, že náprava škody vždy trvá déle, než se čeká.
Po krachu hospodářství v r. 1837 trvalo akciím některých železničních společností bezmála deset let, než se dostaly zpět na předkrizovou úroveň. A mnohým se to dokonce nepodařilo vůbec. Akcie GM se zotavovaly šest let, stejně jako většina akcií výrobců osobních počítačů či biotechnologických firem. Japonské akcie dosáhly vrcholu v roce 1989 a nyní zůstávají skoro 70% pod tímto vrcholem.

Technologičtí pesimisté, jako např. Jeremy Grantham z investiční společnosti Grantham, Mayo, Van Otterloo & Co. Odhaduje, že se technologické akcie plně vzpamatují až za deset let! Pan Grantham sledoval více než tucet různých bublin zahrnujících zlato, ropu, nikl, dolar, britskou libru, japonské akcie 80. let nebo americké akcie 60. let. Zjistil, že v každém případě akcie, komodity nebo měny přišly o všechny extra výnosy upravené o inflaci v porovnání s tím, kdyby místo bubliny rostly normálním tempem stejně jako před započetím bubliny. Domnívá se, že technologické akcie budou pokračovat ve svém pádu, který s sebou stáhne i ostatní akciové trhy.

Jiskry optimismu
Ne každý se ale na technologický svět dívá tak černě. Henry Blodget, analytik Merrill Lynch, považován za zosobnění internetové eufórie, věří, že trh se obrátí v druhé polovině letošního roku. I tak ale uznává, že návrat na hodnoty z loňského března může trvat minimálně tři až pět let.
Historie nás také poučila nejen o tom, že některé akcie se opravdu vzpamatují a zažijí opětovný prudký růst, ale také o tom, že je nesmírně těžké odhadnout, které akcie to zrovna budou.

Strategie „chytání padajícího nože“, jak nazývají profesionálové na Wall Streetu snahu kupovat padající akcie, se skoro vždy ukazuje jako chybná. I v současnosti silní hráči mohou v budoucnu ztroskotat. Dnes by většina investorů považovala za technologické vůdce firmy jako Cisco, Sun Microsystems, AOL Time Warner a eBay. Tyto akcie ale spadly ze svých výšin o 40% až 70%. Dostanou se všechny zpět do minulých výšin?

Mnoho technologických investorů se ujišťuje, že technologické firmy na tom budou lépe než oběti předchozích bublin, protože jsou na špici revolučních změn, které výrazně ovlivní společnost v nadcházejících letech. Bohužel ale historické zkušenosti svědčí o tom, že společnosti, které jsou součástí bublinového efektu, se vždy angažují v na svou dobu revolučních věcech. Ani to jim ale nezabránilo v pádu na zem z nebeských výšin. Vizionářské technologie a myšlenky nás provázejí po staletí a mnohdy za sebou zanechávají akciovou spoušť. V 18. století se Británie zbláznila do potenciálu zahraničního obchodu. Společnost South Sea Co. dostala monopol na obchod se španělskou říší a její akcie obchodované v Londýně neznaly horního limitu. Někteří lidé skutečně ze zahraničního obchodu zbohatli, ale ne už South Sea Co., která pro akcionáře znamenala katastrofu, jíž se začalo přezdívat South Sea Bubble (Bublina).

Rozpačité výsledky inovátorů
Není vyloučeno, že nás čeká něco podobného i dnes. Šéf Amazonu Jeff Bezos častokrát varoval investory, že se může stát, že Amazon jednou zanikne, i když letos zřejmě vykáže tržby ve výši 3,5 mld USD. „Výsledky inovujících společností nejsou zrovna povzbuzující,“ říká.
Má pravdu. Vizionáři nejsou vždy dobrými manažery a všemi oslavovaní „first movers“ (přicházejí na trh jako první s určitou myšlenkou či výrobkem) mohou prohrát v souboji se společnostmi, jež dokážou jejich geniální nápad lépe provést.

Najdou se důvody posilující naděje, že se technologické akcie z propadu vzpamatují rychleji, než tomu bylo u minulých bublin. Kromě vládního úsilí rozhýbat ekonomiku pomocí nižších úrokových sazeb a snad i nižšími daněmi může totiž pomoci fenomén stále se zkracujícího technologického cyklu. Ten způsobuje, že různá zařízení se opotřebovávají rychleji než v minulosti a musí být proto dříve nahrazena. Společnosti, které chtějí zůstat konkurenceschopné, musí totiž stále investovat do nejnovějších vymožeností. Porovnejte to např. s 20. léty minulého století, revoluční érou v oblasti dopravy, telekomunikací a průmyslové výroby. Na rozdíl od dnešního průmyslového vybavení a zařízení se životností několika let průmyslové závody postavené ve 20. letech měly fungovat několik dekád. Peter Graber, globální stratég Deutsche Bank to komentuje: „Do nákupu informačního technologií mohou proudit velké investice, které jsou během tří let odepsány takřka na nulu. Kvůli neustálým inovacím v softwaru a hardwaru se investice do informačních technologií zakrátko prostě vypaří.“

Tržby technologických firem se tedy zřejmě budou zotavovat či růst rychleji než u elektráren či výrobců počítačů v době, kdy jejich akcie padaly. Kdo ví, zda ale bude poptávka tak silná, aby se akcie zotavily podstatně dříve než v případě minulých bublin. Pan Grantham k tomu dodává: „Věci se dnes dějí rychle. Nebyl bych tedy překvapen, kdyby se trh obrátil za dva či tři roky. Přesto ale historie naznačuje, že opravdový medvědí trh jen tak neodchází.“

(Podle The Wall Street Journal Europe)

Souhlasíte s panem Granthanem, že nás čeká ještě dlouhý medvědí trh? Věříte si, že jste schopni identifikovat budoucí vítěze a vydělat na vývoji jejich akcií?