Zdravotní způsobilost většiny zaměstnanců posuzuje lékař, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu. Ilustrační snímek

Zdravotní způsobilost většiny zaměstnanců posuzuje lékař, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Poradna: Musím chodit k závodnímu lékaři?

  • 20
Jak je to s vybíráním pracovního volna na návštěvu lékaře vysvětluje čtenáři advokát Jan Kozubek z kanceláře Becker a Poliakoff.

Vždy když potřebuji odejít k lékaři, mám v práci problémy s vedoucím, a tak si raději beru dovolenou. Musí mě zaměstnavatel uvolnit, pokud o to požádám?
V případě vyšetření či ošetření u lékaře máte ze zákona nárok na pracovní volno. Není tedy důvod brát si dovolenou. Zákoník práce považuje takovou událost za překážku v práci na straně zaměstnance a podle § 199 vás zaměstnavatel musí na nezbytnou dobu z práce uvolnit. Někdy bez náhrady mzdy, jindy s ní.

A kdy dostanu náhradu mzdy?
Podle nařízení vlády číslo 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na vyšetření či ošetření, které bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, jež je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil. Dále je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.

A co když si vyberu jiné zařízení než to nejblíže k pracovišti?
I v případě, že by vyšetření nebo ošetření bylo provedeno v jiném než v nejbližším zařízení, se zaměstnanci poskytne pracovní volno na nezbytně dlouhou dobu, ale náhradu mzdy dostane jen v té výši, kterou by obdržel, kdyby byl ošetřen v nejbližším zdravotním zařízení.

Pracovní volno se dává na nezbytně dlouhou dobu, ale jen při splnění další podmínky, tedy že zdravotní péče nemohla být poskytnuta mimo pracovní dobu.

Napište a zeptejte se odborníka

Nevíte, na co máte v zaměstnání nárok, nejste si jisti, jaké pracovní podmínky vám musí zaměstnavatel poskytnout či v jakém případě může dát výpověď? Máte pocit, že jste diskriminováni kvůli svým názorům, věku či pohlaví? Posílejte nám své dotazy, předáme je specialistům na pracovní právo a zodpovíme je v rubrice Poradna. Pište na e-mail: prilohy@mfdnes.cz

Mohu odmítnout chodit k závodnímu lékaři, když mám svého praktického doktora?
V českém právu je zakotvena zásada svobodné volby lékaře a zdravotního zařízení, z níž jsou však výjimky, které se týkají právě oblasti pracovnělékařských služeb, dříve označovaných jako závodní preventivní péče, poskytovaná závodními lékaři.

V mnoha případech, třeba při onemocnění či odborném léčení, úrazu mimo pracovní dobu, provádění preventivních prohlídek, můžete tedy využívat lékaře podle vlastního výběru.

Avšak v pracovněprávních záležitostech, jako jsou například vstupní, periodické, mimořádné či výstupní prohlídky, lékařské posudky o zdravotní způsobilosti pro určitý druh práce, musíte chodit jen k tomu lékaři či poskytovateli pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu. Poskytovateli mohou být od 1. dubna 2012 lékaři v oboru pracovního či všeobecného lékařství.

Existuje nějaká výjimka?
Zaměstnanec nemá možnost si poskytovatele pracovnělékařských služeb zvolit a v případech, kdy to právní předpisy vyžadují, ho musí využívat. Výjimka je přípustná pouze u pracovních pozic zařazených podle vyhlášky číslo 432/2003 Sb. do kategorie první – ovšem to jen v případech, pokud součástí práce zařazené do první kategorie není činnost, pro jejíž výkon stanoví podmínky právní předpis, například učitelé, řidiči referentských vozidel, mají-li řízení vozu v pracovní smlouvě. Pro zjednodušení označme tuto část první kategorie jako "rizikovou".

U "nerizikové" první kategorie lze provádět pracovnělékařské prohlídky a posuzování zdravotní způsobilosti k práci i u registrujícího praktického lékaře zaměstnance, a to pouze na základě písemné žádosti, smlouva není nutná.

U ostatních kategorií (první "rizikové", druhé až čtvrté) však posuzuje zdravotní způsobilost vždy lékař, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Ten například posuzuje i zdravotní způsobilost zaměstnanců po pracovní neschopnosti delší než osm týdnů.