Moderní firmy chtějí zaměstnance, kteří pracují efektivně a jsou málo nemocní. Poskytují jim tak benefity ve formě příspěvků na sport nebo zdravé stravování v jídelně.
Vlivu obezity na profesní život jsou si vědomi i sami zaměstnanci. Je statisticky dokázáno, že obézní dostávají nižší plat než lidé s normální váhou. Většina obézních lidí samozřejmě není jako Homer a nesnaží se přibrat záměrně. Ale jde v případě obezity skutečně o postižení?
Poněkud překvapivé rozhodnutí Evropského soudního dvora z loňského 18. prosince (případ Kaltoft) ukazuje, že obecný náhled se k tomu názoru začíná klonit.
Když obezita snižuje výkon
Dánský „denní otec“, tedy evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci neboli hlídání dětí, dostal po patnácti letech vyhazov od obce, která jej zaměstnávala. Důvodem byla oficiálně nižší poptávka po tomto typu služeb. V osobním rozhovoru však padl i argument týkající se váhy. Obec však uvedla, že nadváha dotyčného zaměstnance nebyla důvodem výpovědi.
Páchnoucí kolegaNemožný šéf, kolegyně milenka nadřízeného, páchnoucí kolega. Jak řešit konflikty v práci?  |
Pečovatel se však cítil diskriminován a vydal se k soudu. Soudci sice výslovně konstatovali, že obezita jako taková není podle evropského práva důvodem ochrany před diskriminací, zároveň však připustili, že za určitých podmínek může být chápána jako postižení. A postižení lidé přece mají právo na rovnoprávné zacházení a ochranu.
Pokud obezita zaměstnance znamená omezení vyplývající především z fyzických, duševních nebo psychických postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit plnému a účinnému zapojení do profesního života a jestliže je toto omezení dlouhodobé, spadá pod pojem „zdravotní postižení“ ve smyslu směrnice o rovnoprávném zacházení.
Co se tedy bude dít dál? O případu Kaltoft budou nakonec rozhodovat dánské soudy, jež požádaly Evropský soudní dvůr o pomoc.
Promiňte, ale jste moc tlustý
Co to znamená pro české zaměstnavatele? Že při dávání výpovědi musejí být ještě obezřetnější než doposud. Zejména u „padáků“ kvůli nadbytečnosti, které jsou v praxi bezproblémové, je nutné se striktně vyvarovat jakýchkoliv odkazů na fyzický vzhled, potažmo obezitu. I přátelská poznámka jako: „ono už pro vás bylo dojíždění s těmi kily dost náročné, viďte?“ může způsobit zaměstnavateli velké problémy.
Ani při odmítnutí uchazeče o zaměstnání nejsou narážky na hmotnost přípustné. Zkušený personalista zasílá odmítnutí tak stručná, jak to jen jde. Poukázat nesmí na nedostatečnou ani přílišnou praxi, na velmi nízký ani vysoký věk a nově tedy ani na neodpovídající fyzično.
Boj proti diskriminaci způsobuje nerovné zacházení
Před více než 10 lety vyškrtla Česká republika zvláštní ochranu postižených před výpovědí ze zákoníku práce, aby tak zvýšila možnost jejich uplatnění na pracovním trhu. Paradoxně však kvůli antidiskriminačním předpisům dochází právě k nerovnoprávnému zacházení.
Na jednu stranu totiž zákon nařizuje zaměstnávat na každých 25 zaměstnanců jednoho těžce postiženého nebo odebírat zboží z chráněných dílen v určité hodnotě, na druhou stranu tak rozšířená ochrana spíše znemožňuje zaměstnávání postižených, místo aby se zohledňovala jejich kvalifikace. Zaměstnavatel totiž postiženého uchazeče raději vůbec nepřijme ze strachu, že mu nebude následně moci dát výpověď, když se neosvědčí. To se teď možná týká i obézních.
Jako by legislativa nedokázala najít rovnováhu mezi tím, jak pomoci nadanému učiteli na vozíku k tomu, aby se zapojil do pracovního procesu, aniž by tytéž zákony neměly za následek vlnu žalob od obézních, kteří se cítí diskriminováni od zaměstnavatelů. A má se zákon vůbec dívat stejně na učitele paraplegika a na tlouštíka dychtícího po kariéře trenéra fitness?
