Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna: Které osobní údaje po vás může šéf vyžadovat a které ne

aktualizováno 
Kdy chcete jít na mateřskou? Proč jste se rozvedl? Jste věřící? Jsou věci, na které se zaměstnavatel prostě nesmí ptát a které nemůže zjišťovat. Právník Robert Capcara z kanceláře PwC Legal vysvětluje, které osobní údaje po vás šéf může vyžadovat a co mu naopak sdělovat nemusíte.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

S větší informovaností společnosti vyvstávají otázky, jaké údaje ve skutečnosti může zaměstnavatel po svých zaměstnancích požadovat, zda se rozsah těchto poskytovaných údajů nějak v průběhu doby liší a jak se lze proti neoprávněnému zpracovávání osobních údajů bránit.

Zákon o ochraně osobních údajů rozlišuje dvě fáze, a to fázi před vznikem pracovního poměru a fázi po jeho vzniku. Obě fáze se zásadně liší.

1.Období před vznikem pracovního poměru

Před vznikem pracovního poměru smí zaměstnavatel vyžadovat od uchazečů o zaměstnání jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Lze si představit údaje typu jméno, příjmení, datum narození a bydliště.

„Zaměstnavatel zpravidla nesmí vyžadovat informace zejména o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech či trestněprávní bezúhonnosti,“ říká právník Robert Capcara z PwC Legal.

Advokát Robert Capcara

Zákon dále stanoví, které informace naopak zaměstnavatel při výběru zaměstnanců vyžadovat nesmí. Týkají se zejména národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů a sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem. Dále jsou to informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem.

S ohledem na zákonnou úpravu tedy nemůže zaměstnavatel po uchazečích o zaměstnání chtít v podstatě žádné další údaje než ty identifikační.

2.Smlouvu už máte. Co teď?

Po vzniku pracovního poměru se rozsah údajů, které může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat, podstatně mění. Zákon ukládá zaměstnavateli povinnost vést o svých zaměstnancích účastných pojištění evidenci, která musí pro účely nemocenského pojištění obsahovat plno údajů. Zaměstnavatel tak díky tomu má k dispozici téměř všechny údaje vztahující se k pracovníkům.

Navíc jsou zaměstnanci nejen povinni šéfovi tyto údaje sdělit, ale ten je dokonce oprávněn jejich údaje zpracovávat i bez jejich souhlasu. K tomu je však nutno dodat, že nesmí vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem.

Zaměstnavatel tak zpravidla nesmí vyžadovat informace zejména o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech či trestněprávní bezúhonnosti. Ovšem i zde platí výjimka, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený. Nebo pak v případech, kdy to stanoví zákon nebo zvláštní právní předpis. Tedy pokud je zaměstnankyně přijímána na pracovní pozici, na které není přípustná práce těhotných žen, potom je právem zaměstnavatele se dotazovat na těhotenství.

Osobní údaje ovšem nemůže zaměstnavatel zpracovávat za jiným účelem. V případě, že by je dál použil k jinému než právem aprobovanému účelu bez souhlasu zaměstnanců, vystavoval by se i možnému finančnímu postihu, a to v krajním případě až 10 milionů korun. S podezřením se lze případně obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Autor:


Nejčtenější

Zmapovali jsme pět spořicích účtů, které aktuálně vynášejí nejvíc

Ilustrační snímek

Česká národní banka letos již několikrát zvýšila úrokové sazby, naposledy v srpnu 2018. Některé finanční domy na to...

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...



Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Planeta nám za méně vyhozených bot poděkuje, zamítl prodejce reklamaci

Ilustrační snímek

Nové boty se mu začaly párat už po třech měsících, reklamaci však prodávající neuznal. Možná má nějakou anomálii prstů...

Další z rubriky

Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

PORADNA: Jak funguje nemocenská u zaměstnanců, kteří mají „dvanáctky“

Ilustrační snímek

Jak je to s nemocenskou, když pracujete v jiném než osmihodinovém režimu denně, vysvětluje advokátka Markéta...

Bike hotel má velký úspěch. Koly žijeme, říkají majitelé

Armin Pomella se synem Andreasem

Měli prosperující rodinný hotel, ale také vášeň pro cyklistiku. Tak se otec a syn Pomellovi rozhodli posunout služby...

Nejsou lidi: Za kopečky stále utíká tolik lidí, jako za dob komunismu

Nejsou lidi: Za kopečky stále utíká tolik lidí, jako za dob komunismu

Kurzy.cz Míra nezaměstnanosti je na historickém minimu a sehnat lidi je pro firmy velký problém. Vše ještě zhoršují u některých ...



Najdete na iDNES.cz