Podle novely zákoníku práce platné od října loňského roku jsou náhrady za úraz pro zaměstnance vyšší. Ilustrační snímek

Podle novely zákoníku práce platné od října loňského roku jsou náhrady za úraz pro zaměstnance vyšší. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Poradna: Zlomila jsem si nohu cestou na poštu. Je to pracovní úraz?

  • 25
Ne vždy je úraz v zaměstnání posuzován jako pracovní. Advokát Ondřej Preuss z webu dostupnyadvokat.cz radí čtenářce, jak postupovat, když se zranila v pracovní době.

Šla jsem s dopisy firmy na poštu a cestou jsem uklouzla na schodech a zlomila si nohu. Jde o pracovní úraz?
Patrně se skutečně o pracovní úraz jedná. Pracovním úrazem se totiž rozumí poškození zdraví, které je zaměstnanci způsobeno nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly. Tedy typicky uklouznutí na mokré či nerovné podlaze či ulici.

K úrazu musí dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. To je zde také patrně splněno, neboť cesta na poštu může být klasickým příkladem pracovního úkolu. Jen by si zaměstnanec neměl zbytečně zacházet, třeba za nějakou svou kratochvílí nebo na nákupy pro vlastní potřebu. Pracovním úrazem ale není zranění, které si způsobíte cestou do práce a z práce.

„Zaměstnavatel musí zaměstnanci, kterému se stal pracovní úraz, především dorovnat ztrátu na výdělku v pracovní neschopnosti,“ říká advokát Ondřej Preuss.

právník Ondřej Preuss

Jak mám postupovat s nahlášením úrazu?
V první řadě musíte úraz nahlásit svému zaměstnavateli (konkrétně svému vedoucímu) a nechat ho zapsat. Zaměstnavatel by měl vystavit záznam o úrazu. A pak v součinnosti s vámi by měl sám navrhnout způsob odškodnění.

Jaké náhrady může zaměstnavatel poskytnout?
Zaměstnavatel musí poskytnout náhradu této škody, především je to dorovnání vašeho výdělku v pracovní neschopnosti. To znamená náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy (dokud se nevrátí do práce).

Dále pak účelně vynaložené náklady spojené s léčením, pokud nějaké máte. Kromě toho ještě bolestné a náhradu za stižené společenské uplatnění (to je individuální a záleží na lékařském posudku). Je to jednorázový nárok. V neposlední řadě je to pak náhrada věcné škody, například za zničené hodinky.

Povinností zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání se zabývá zákon číslo 262/2006 Sb. zákoník práce, § 105. Od října loňského roku platí novela zákoníku práce, která posiluje práva zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz a odškodnění je vyšší. Naopak zaměstnavatel má více povinností a „papírování“.

Co když šéf úraz odmítne jako pracovní?
Můžete všechny nároky vymáhat soudně.