Ochranná doba neplatí pro ženy, které mají pracovní poměr na dobu určitou. Ilustrační snímek

Ochranná doba neplatí pro ženy, které mají pracovní poměr na dobu určitou. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Poradna: Jsem těhotná, co všechno se pro mě v práci mění?

  • 16
Těhotenství řadu věcí mění. Nejen v osobním životě, ale i v zaměstnání. Ať už jste ve firmě nováčkem či zkušenou pracovnicí, ať pracujete na smlouvu či na dohodu, přinášíme vám přehled o tom, jaká máte v jiném stavu práva a povinnosti.

Záleží především na tom, jaký máte pracovní poměr. 

1. Těhotenství v pracovním poměru na dobu neurčitou

Pracovní poměr na dobu neurčitou přináší pro budoucí maminky řadu výhod. Jednou z nich je institut takzvané ochranné doby, což je období, kdy je zaměstnanec z nějakého důvodu „ohrožen“. Těhotné ženy jsou v ochranné lhůtě po celou dobu těhotenství včetně času, kdy čerpají mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Zákon je tak až do okamžiku řádného návratu zpět do práce chrání před případným vyhazovem.

Zákon drží nad ženami ochrannou ruku navíc ještě předtím, než bylo těhotenství zjištěno. To platí i při výpovědi. „Pokud zpětně dokážete, že jste byla v době doručení výpovědi těhotná, výpověď z pracovního poměru bude neplatná,“ uvádí Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR, a dodává, že ať už narození potomka plánujete, nebo naopak ještě vůbec netušíte, že jste „v tom“, ztráta pracovního místa vám nehrozí.

V případě, že byste ještě před zjištěním těhotenství na nátlak zaměstnavatele podepsala výpověď dohodou a následně ji chtěla vzít zpět, můžete dohodu napadnout a celou věc nechat právně ošetřit. Ohledně zákazu výpovědi v ochranné době z důvodu těhotenství však existují dvě výjimky. 

Čtěte také

„Jde o případy, kdy vám zaměstnavatel dá v ochranné době výpověď pro organizační změny. To může nastat, pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, či přemísťuje-li se zaměstnavatel či jeho část,“ uvádí Ondřej Wysoglad. V případě přemístění vám však výpověď nehrozí, pokud k němu došlo v mezích místa či míst, kde má být podle pracovní smlouvy práce vykonávána. 

Pokud se pracoviště přemístilo například pouze v rámci budov pracovního komplexu, nebude tato změna důvodem k propuštění. Při stěhování v rámci obce už ale může být rozhodující specifikace místa výkonu práce v pracovní smlouvě. 

„Pokud se zaměstnavatel bude stěhovat například z Prahy 1 na Prahu 3 a ve smlouvě bude jako místo výkonu práce uvedena obecně Praha, nebude to dostatečným důvodem pro propuštění. Jinak tomu ale může být v případě, kdy smlouva uvádí konkrétně Václavské náměstí. Pak už by stejné stěhování mohlo být důvodem k oprávněnému ukončení pracovního poměru,“ vysvětluje personalista.

2. Pracovní poměr na dobu určitou

Ochranná doba neplatí pro ženy, které mají pracovní poměr na dobu určitou. Pokud vám tedy neskončí pracovní poměr z jiných důvodů (například dohodou, okamžitým zrušením pracovního místa či výpovědí), ani se zaměstnavatelem neuzavřete dohodu o změně pracovního poměru na dobu neurčitou, spolu se smlouvou skončí také vaše práce. 

Ačkoli je těhotenství a čerpání mateřské i rodičovské dovolené dobou, kdy má zaměstnavatel při rozvázání pracovního poměru velmi svázané ruce, ani jedno neovlivní skončení pracovního poměru uplynutím doby sjednané ve smlouvě.

3. Co když jsem ve zkušební době

V případě, že jste zrovna nastoupily do nové práce a jste ve zkušební době, nejste chráněna ochrannou lhůtou a zaměstnavatel ani nemá povinnost vám oznámit důvod zrušení pracovního poměru, pokud se k němu rozhodne.

Musím jít v práci s pravdou ven?

„Neexistuje žádný zákonný předpis, který by stanovil, kdy musíte těhotenství svému zaměstnavateli oznámit. Zákon vám nicméně uděluje povinnosti ohlásit mu svůj odchod na mateřskou dovolenou, což je zpravidla 6 až 8 týdnů před plánovaným porodem,“ říká Ondřej Wysoglad. 

Doporučuje ale, aby ženy tuto pracovní překážku zaměstnavateli sdělily s dostatečným předstihem. Ideálně 2 až 3 měsíce dopředu tak, aby měl zaměstnavatel čas se připravit na nepřítomnost, případně mohl ženu přeřadit na jinou pracovní pozici, pokud například pracuje v nepřetržitém provozu nebo v provozu se zvýšeným rizikem (například v chemickém průmyslu), a těhotná nemůže nadále pracovat v původním režimu.

Změna náplně či časového harmonogramu práce

Zákon u budoucích maminek omezuje nebo úplně zakazuje celou řadu činností. Nesmí například vykonávat práci v noci, přesčas či fyzicky náročné úkony. Zákon jim nepovoluje ani práci v mrazech nebo s nebezpečnými látkami. Za takové situace je nutné ženu přeřadit na jinou práci. Stejně tak musí zaměstnavatel zajistit i změnu časového harmonogramu těhotné ženy pracující v noci, a to přeřazením na denní směny. 

Kompletní přehled zakázaných činností lze najít na webu ministerstva práce a sociálních věcí

Pokud přeřazení na jinou práci není možné, vzniká překážka na straně zaměstnavatele. Za její dobu vám náleží finanční kompenzace ve výši nejméně 60 % vašeho průměrného měsíčního výdělku. O samotném uplatnění této překážky včetně jejího zrušení pak rozhoduje zaměstnavatel.

Vstřícnější musí být zaměstnavatel také v situaci, kdy bude mít žena problém s nastavenou pracovní dobou například kvůli ranním nevolnostem. V takové situaci by jí měl umožnit práci v odpoledních směnách. Zaměstnavatel ovšem nemusí ženě vyhovět v případě, kdy její žádosti brání vážné provozní důvody.

Jak je to s návratem do práce?

Zaměstnavatel má povinnost ženám na rodičovské dovolené držet pracovní místo do tří let věku dítěte. V případě, že se zaměstnankyni narodí druhé dítě a plynule naváže z rodičovské znovu na mateřskou (a následně znovu na rodičovskou), platí stejná pravidla jako u prvního potomka. Tedy pracovní místo vám zaměstnavatel musí podržet do tří let věku dalšího dítěte.

„Pokud se do práce vrátíte hned po mateřské dovolené, tedy zhruba po 28 týdnech, máte ze zákona nárok na svou původní pozici. V případě jejího zrušení vám náleží adekvátní místo podle pracovní smlouvy,“ uvádí Ondřej Wysoglad a uvádí příklad: „Před čerpáním mateřské dovolené jste například pracovala v obchodním oddělení na sekretariátu a tato pozice byla mezitím zrušena. Tak budete odvolána na stejnou práci v jiném oddělení.“

I zde však existuje výjimka. Pokud by v době čerpání mateřské dovolené došlo k přestěhování firmy mimo místo výkonu dosavadní práce, po návratu do zaměstnání už žena nebude chráněna zákonem a zaměstnavatel by s ní mohl pracovní poměr ukončit.

V případě návratu po rodičovské dovolené sice ženy nemají nárok na své původní místo, ale měly by být zařazeny na pozice, které odpovídají druhu a náplni práce vymezené v pracovní smlouvě.

„Pokud jste před odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou pracovala třeba na pozici hypoteční bankéřky a tato pozice byla mezitím zrušena, může vás zaměstnavatel zaměstnat na pozici bankéřky nebo hypoteční bankéřky na jiné pobočce. V případě přestěhování zaměstnavatele v době čerpání rodičovské dovolené platí stejná pravidla jako u mateřské dovolené,“ uvádí příklad personalista z Adecco ČR.

4. Jsem chráněna i když pracuji na dohodu?

Ochrana, ať již v otázce výpovědi, podržení pracovního místa a návratu na stejnou pozici po ukončení rodičovské dovolené, se vztahuje pouze na ženy pracující na hlavní pracovní poměr. 

Dohody o provedení práce (DPP), případně dohody o pracovní činnosti (DPČ), spadají mezi takzvané práce konané mimo pracovní poměr. Na ty se žádné ochranné lhůty ani prvky nevážou, ženy v těchto situacích tedy nejsou zákonem nijak chráněny. 

Nemají ani právo na přeřazení na jinou pozici nebo změnu výkonu práce z důvodu těhotenství. „Záleží pouze na vstřícnosti a ochotě zaměstnavatele, s nímž se nastávající maminka může na změně harmonogramu práce případně domluvit,“ říká Ondřej Wysoglad a dodává: „Ženy pracující na základě jedné z dohod již dopředu vědí, o jakou práci jde. Pakliže zjistí, že jsou těhotné a svou práci vykonávat nemohou, mají možnost kdykoliv ze zaměstnání odejít a najít si zaměstnání nové.“