Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhodit zaměstnance je velké riziko. Firma může přijít o hodně peněz

aktualizováno 
Když se šéf rozhodne vyhodit podřízeného, měl by způsob rozvázání pracovního poměru promyslet a dobře připravit. Chybně napsaná výpověď ho totiž může stát stovky tisíc či dokonce miliony korun na odškodném. Na co je třeba dávat pozor, vysvětluje advokát Ondřej Preuss z webu dostupnyadvokat.cz

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

1Dohoda o rozvázání pracovního poměru

Dohoda je nejbezpečnější a nejjednodušší prostředek ukončení pracovního poměru jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Dohoda je nejčistší řešení rozkolu v zaměstnání. Jednoduše se v ní určí poslední pracovní den, případné odstupné a další vypořádání vzájemného vztahu.

Dohodou však nelze obejít zákonný nárok na odstupné. Při nadbytečnosti zaměstnanci náleží minimální odstupné jako při výpovědi, tedy ve výši tříměsíční mzdy. U dohody však hrozí, že bude krácen nárok na podporu v nezaměstnanosti.

2Výpověď

Druhým nejčastějším důvodem ukončení pracovního poměru je výpověď. Na rozdíl od zaměstnance, který může dát výpověď bez udání důvodu, zaměstnavatel musí vždy důvod uvést. Mohou to však být jen důvody uvedené v zákoníku práce, jinak je výpověď neplatná. Důvody musí být jasně popsány, nestačí pouhý odkaz na zákon. Jasně musí být také vymezeno chování zaměstnance, které k výpovědi vedlo. Výpověď musí být písemná.

Pokud zaměstnavatel udělá při ukončení pracovního poměru chybu a nepoužije správný výpovědní důvod, může zaměstnanec napadnout žalobou. Spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru může být dlouhý a celou dobu narůstá nárok zaměstnance na náhradu ušlé mzdy. Může se vyšplhat na stovky tisíc či dokonce miliony korun. Nedůslednost na počátku sporu při přípravě právní dokumentace se tak může pro zaměstnavatele ukázat jako likvidační.

Nejčastější důvody rozvázání pracovního poměru

Organizační důvody

V době ekonomické krize se stala nejčastějším důvodem rozvázání pracovního poměru takzvaná nadbytečnost. Pokud chce zaměstnavatel platně tento důvod využít, musí provést „organizační změnu“. Typicky jde o sloučení týmů či outsourcování části služeb.

„Zaměstnavatel může dát zaměstnanci i výpověď kvůli neuspokojivým pracovním výsledkům. Ale jen tehdy, pokud se podřízený nesnažil nedostatky v práci odstranit,“ říká zakladatel webu dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss.

právník Ondřej Preuss

Rozhodnutí o organizační změně musí být z povahy věci přijato jako první, ještě před podáním výpovědi. Nemusí mít konkrétní formu (jde například o zápis z porady vedení společnosti), ale musí být nadbytečnému zaměstnanci prokazatelně sděleno.

Mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance musí být navíc příčinná souvislost a organizační změna by měla skutečně vést k zefektivnění fungování zaměstnavatele.

Porušování povinností

Pokud zaměstnanec poruší pracovní kázeň závažně, nebo dokonce zvlášť hrubým způsobem, má zaměstnavatel možnost přistoupit k výpovědi z pracovního poměru rovnou. Nemusí tedy čekat na další podobná porušení pracovní kázně.

Závažné porušení je například nepovolená delší absence na pracovišti nebo také pití alkoholu či konflikt mezi zaměstnanci. Většinou však není intenzita porušení dostatečná. V takovém případě může zaměstnavatel použít výpovědního důvodu spočívajícího v soustavném méně závažném porušování povinností zaměstnance.

Musejí však být splněny tyto předpoklady:

  1. Méně závažné porušování povinností zaměstnancem - V praxi může jít podle okolností například o opakované pozdní příchody zaměstnance do práce, kouření na pracovišti, drobné prohřešky proti nastaveným pravidlům apod.
  2. Soustavnost porušování - Ta je dána, pokud dojde alespoň ke třem méně závažným porušením. Platí tedy zákon „třikrát a dost“. Tato porušení však můžou být i různá. Měla by mezi nimi však být relativně úzká časová souvislost, což se posuzuje individuálně.
  3. Výtka - neboli písemné upozornění na možnost výpovědi z pracovního poměru. Zaměstnavatel musí porušení zaměstnanci vytknout v době posledních šesti měsíců před udělením výpovědi a přesně dané porušení ve výtce popsat.
  4. Dodržení subjektivní a objektivní lhůty - Pracovní vztah je možné vypovědět dva měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu k výpovědi dověděl a ne později než rok ode dne, kdy tento důvod vznikl. Např. zaměstnanec v pracovní době hrál soustavně počítačové hry, ale zaměstnavatel to zjistil až po mnoha měsících.

Neuspokojivé pracovní výsledky

Jde o důvod postihující „neschopnost“ zaměstnance, například pokud zaměstnanec neplní stanovený plán. Z tohoto důvodu je možné zaměstnanci dát výpověď, ovšem zase jen v případě, že byl v posledních 12 měsících písemně vyzván k odstranění nedostatků a přesto je v přiměřené době neodstranil.

Právo zaměstnavatele k ukládání pracovních úkolů není bez mezí. Musí to vždy být o pracovní úkoly přiměřené ke sjednanému druhu práce, úkoly splnitelné a pro jejich splnění musí zaměstnavatel vytvořit vhodné podmínky.

Nesplňování požadavků

Nesplňování požadavků je trochu odlišným důvodem k výpovědi. Je to například situace, kdy zaměstnanec na pozici řidiče ztratí řidičské oprávnění, a není tedy zaměstnavateli k užitku. Může však jít i o jiné požadavky, například jazykové znalosti. Zaměstnavatel však musí zaměstnanci vždy dát příležitost dané požadavky doplnit.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Okamžité zrušení pracovního poměru je mimořádný způsob skončení pracovního poměru. Zákoník práce dovoluje tímto způsobem rozvázat pracovní poměr pouze ve výjimečných situacích, kdy nelze na zaměstnavateli spravedlivě vyžadovat, aby pracovní poměr dále pokračoval, a to ani do uplynutí výpovědní doby.

Jde typicky o páchání trestné činnosti zaměstnancem či porušování jeho povinností zvlášť hrubým způsobem, zmínit můžeme například drobné krádeže na pracovišti.

Autor:


Nejčtenější

Rodiny začínají počítat jinak. Podívejte se, na co Čechům schází peníze

Ilustrační snímek

Finanční situace českých domácností se vylepšuje. Jako dobrou ji vnímají čtyři pětiny rodin. Přesto osmdesát procent...

Pořídit si malou cukrárnu odradí i ty nejotrlejší, říkají podnikatelé

Ilustrační snímek

Dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol v rámci běžného provozu. Na to se musí...



KOMENTÁŘ: Zveřejňovat v inzerátech povinně výši mzdy je absurdní

Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire

Mají firmy v pracovním inzerátu uvádět výši mzdy, nebo je lépe příjem neuvádět? Na Slovensku nemají na výběr, u našich...

KVÍZ: Víte, jaká je životní úroveň v Česku a kdo je chudý?

Ilustrační snímek

Podle statistik snědli Češi loni v průměru přes 80 kilo masa a 84 kilo ovoce. Průměrnému Čechovi se také zvýšila mzda,...

Na splátku hypotéky padne průměrně 42 procent příjmů. A bude hůř

Ilustrační snímek

Pořídit si vlastní bydlení na hypotéku bude od 1. října výrazně složitější. Pro 13 procent Čechů jsou změny motivací...

Další z rubriky

Má se v práci mluvit o nemoci, nebo ne? Co na to odborníci

Ilustrační snímek

Je to otázka téměř hamletovská. Má zaměstnanec oznámit nadřízenému a kolegům, když vážně onemocní, nebo nemá? Z...

Historie zlata: bohatství našli u Klondiku zlatokopové i podnikatelé

Zlato na Aljašce lidé objevili 16. srpna 1896 u ústí potoka Rabbit Creek do...

Zlatem se platilo už v roce 700 před naším letopočtem. Přežilo bankroty a drží si svou cenu. Jde o jeden z oblíbených...

Rodiny začínají počítat jinak. Podívejte se, na co Čechům schází peníze

Ilustrační snímek

Finanční situace českých domácností se vylepšuje. Jako dobrou ji vnímají čtyři pětiny rodin. Přesto osmdesát procent...

Víkendář: Řecko se pouští do „experimentu, který nemá obdoby“. Budeme se od něj ...

Víkendář: Řecko se pouští do „experimentu, který nemá obdoby“. Budeme se od něj ...

Kurzy.cz Německý Der Spiegel připomíná, že dvacátého srpna dojde svému konci třetí záchranný balíček poskytnutý Řecku a „prozatí...

Najdete na iDNES.cz