Kdo si na daních ulevil, musí je zase navýšit

Kdo si na daních ulevil, musí je zase navýšit

Předčasné ukončení pojistné smlouvy vás vyjde draho

  • 2
Když ukončíte pojistku, na kterou jste čerpali daňové úlevy, musíte si zvýšit příjmy a zdanit je.

Milan Novotný si v posledních pěti letech odečítal pojistné zaplacené za svou životní pojistku. Plných 12 000 korun každý rok. Celkem si tak daňový základ snížil o 60 000 korun a ušetřil víc než 17 000 korun.

Jenže pak se rozhodl, že si vezme hypotéku, a v rodinném rozpočtu hledal každou korunu, kterou je možné ušetřit. A tisícikoruna za životní pojištění měsíčně mu přišla jako zbytečné zatížení. Stačí mu úvěrová pojistka, která je levnější. Původní smlouvu se proto rozhodl vypovědět.

Pojišťovna mu vyplatila nevysoké odbytné (předčasné ukončení smlouvy bývá u spořících pojistek zejména v prvních letech velmi nevýhodné). Klient s tím však počítal, hlavní pro něj bylo, že nebude dál muset platit tak vysoké pojistné – úvěrová pojistka ho vyjde jen na 300 korun.

Kdo si na daních ulevil, musí je zase navýšit
Milan však zapomněl na jednu věc – že v předchozích letech využil daňových úlev. Poté, co odevzdal daňové přiznání, všimla si úřednice, že v předchozích letech uplatňoval daňově odčitatelnou položku a v posledním roce ne. Přitom mu ještě zdaleka nebylo 60 let, takže nemohl splnit podmínky, které k využití daňových úlev stanovuje zákon. A Milan Novotný musel takzvaně dodanit.

Co to znamená?
Bylo třeba, aby Milan podal nové daňové přiznání. V kolonce ostatní příjmy tam uvedl celou částku, o kterou si za dobu trvání pojistky snížil daňový základ, tedy 60 000 korun. „Nemilé bylo navíc to, že daně jsem si snižoval, když jsem měl nižší plat, a byl tudíž v nižším daňovém pásmu. V roce, kdy jsem musel dodaňovat, jsem však dostal přidáno, postoupil do nejvyššího daňového pásma, a tak jsem ve výsledku vrátil víc, než jsem předtím ušetřil – 19 200 korun,“ vzpomíná Milan Novotný.

Řešení? Smlouvu pouze přerušte
Ocitnete-li se v podobné situaci a jde vám jen o to, abyste dál nemuseli platit peníze (nepotřebujete tedy hotovost v podobě odbytného), nevypovídejte smlouvu zcela, pouze ji přerušte.

Některé životní pojistky přerušit nejdou, je potřeba požádat o takzvané „uvedení do splaceného stavu“. „Pojišťovna vám v takovém případě nevyplatí odbytné, ale peníze u sebe až do doby původně předpokládaného konce smlouvy uschová. Takže odbytné dostanete až v šedesáti letech.

Otázka je, jestli z něj něco zbude, protože pojišťovny si někdy strhávají poplatky za vedení smlouvy,“ vysvětluje finanční poradce Tomáš Kučera. A dodává: „Doporučuji, aby si klient porovnal částku, kterou by hned dostal jako odbytné, poplatky pojišťovně a to, co musí doplatit státu. Pokud jsou poplatky vysoké, volil bych výpověď smlouvy a doplacení daní.“

U penzijního připojištění je postup jednodušší
Obdobný postup musíte dodržet i tehdy, když si platíte smlouvu penzijního připojištění a peníze vyberete dřív, než její pravidla stanovují. Penzijní fondy standardně nabízejí možnost přerušení plateb, například Penzijní fond České pojišťovny umožňuje přerušení na tři roky a lze o něj žádat i opakovaně.

Existuje i jednodušší varianta: snižte si měsíční úložku třeba na stokorunu. „To už je únosné pro každý rozpočet a podmínky smlouvy přitom neporušíte,“ uvádí Marek Zeman z Penzijního fondu Axa.

U hypotéky se dodanění bát nemusíte
Máte hypotéku sjednanou na 20 let a uvažujete, že ji při příští změně úrokové sazby doplatíte, protože jste přišli k nečekaným penězům? Můžete, váš daňový základ to nijak neovlivní.

Podmínkou pro uplatnění odpočtů je v tomto případě totiž to, že úvěr bude pomáhat řešit vaši bytovou situaci. O tom, jak dlouho ho máte splácet, není v zákoně o dani z příjmů ani zmínka.

,