Životní pojištění je jedním z pilířů budování úspor na stáří. V ideálním případě se poplatníkovi může vyplatit a v 60 letech sklidí plody svého snažení.
Na druhé straně, v případě ukončení dříve, než stanoví podmínky zákona o daních z příjmů, čeká poplatníka bolavá daňová kocovina v podobě zahrnutí do příjmů všech dříve uplatněných odpočtů.
U některých poplatníků to může být i sto a více tisíc korun, což dramaticky ovlivní výši daňové povinnosti poplatníka. Podívejme se, kdy se taková věc poplatníka týká a jaké povinnosti vůči správci daně má.
Životní pojištění je z pohledu pojišťoven velmi oblíbeným produktem. Z pohledu klienta jde ovšem o poměrně komplikovaný a variabilní produkt, který je do určité míry nepřehledný.
Je logické, že při setkání s agentem či pracovníkem pojišťovny se potenciálnímu klientovi dostanou především pochvalné informace a ty méně zajímavé zůstanou nevysloveny. Mezi ně určitě patří fakta týkající se případného předčasného ukončení smlouvy a jeho dopad na peněženku poplatníka (sice se s tím při podpisu smlouvy nepočítá, ale o to více překvapující dopad to má při předčasném zániku).
Uplatni si odpočet, nedodržíš-li podmínky, zpětně zaplatíš daně
Zákonodárce měl při tvorbě daňové podpory jednoznačnou snahu zvýhodnit ty, kteří si prostřednictvím životního pojištění vytvářejí finanční rezervu na stáří. Na druhé straně chce nazpátek daňovou úsporu od těch, kteří nedodrželi podmínky a tvořenou rezervu v podobě životního pojištění začali čerpat dříve než ve stáří. Jak vůbec zákon zvýhodňuje životní pojištění?
Poplatník si může od základu daně odečíst jím zaplacené pojistné na své soukromé životní pojištění v jednom zdaňovacím období maximálně ve výši 12 000 Kč. Nutnými podmínkami obsahu pojistných smluv je výplata pojistného plnění nejdříve při dosažení věku 60 let a zároveň minimální doba trvání smlouvy 60 kalendářních měsíců. Podmínka 12 000 Kč na poplatníka za zdaňovací období platí i v případě, že má poplatník uzavřených více smluv tohoto typu. Nyní lze přistoupit k tomu, co se stane, když poplatník tyto podmínky nedodrží.
ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ:Při nedodržení podmínek je nutné dřívější odpočty zahrnout do příjmů v paragrafu 10
Představme si fyzickou osobu podnikající jako OSVČ (45 let), která si před pěti lety uzavřela životní pojištění splňující podmínky zákona o daních z příjmů a během těchto let si v úhrnné hodnotě snížila základ daně o 50 000 korun. Nyní se dostala do finanční tísně a po zvážení všech možných alternativ je tato paní nucena sáhnout do rezerv. S ohledem na nepříznivou majetkovou situaci musí ukončit toto životní pojištění. Jaký bude postup?
V paragrafu 15 Zákona o daních z příjmů se píše, že v případě ukončení ŽP a nedodržení podmínek (doba trvání min. pět let a věk 60 při ukončení) je poplatník povinen navýšit příjmy v dílčím základu paragrafu 10 o dříve zaplacené pojistné, o něž si snižoval základ daně. V našem případě jde o navýšení příjmů v paragrafu 10 o 50 000 korun. Platí pro daňové přiznání vztahující se k roku, kdy pojištění zaniklo.
Tato daňová restrikce dopadá samozřejmě na poplatníky, kteří zánik pojištění aktivně provedli (na základě právního úkonu). Netýká se to například situací, kdy poplatník zemře (nesplní zákonné podmínky - např. věk 60 let) a pozůstalým je vyplaceno odbytné.
V takovém případě se daňové úspory uplatněné poplatníkem z minulých let zpětně nevrací a nepřechází na dědice ve smyslu navýšení příjmů. To by byl příliš krutý a nesmyslný trest.
Kromě povinnosti zvýšit příjmy o zmíněných 50 000 korun se musí poplatník připravit na už obecně známější fakt, kterým je odbytné zdaněné srážkovou daní 25 %. Srážkovou daň poplatník nikde v daňovém přiznání neuvádí a správci daně ji odvádí pojišťovna. Vlastní příjem ponížený o srážkovou daň přijatý od pojišťovny také nikam nevstupuje.
Naše fyzická osoba se sice dostala už ve věku 45 let k prostředkům na svém životním pojištění. Na druhé straně přišla o veškeré daňové výhody, které legislativa dává.
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ:Když se rozhodnete pro ŽP s daňovým odpočtem, pak byste měli dodržet podmínky
Z výše uvedených informací si dovolím vytvořit několik doporučení. Uzavírat životní pojištění s daňovým odpočtem by měli především ti, kteří s vysokou mírou pravděpodobnosti vydrží až do splnění stanovených podmínek (min. 5 let a hlavně dožití 60 let).
Pokud jim něco v tomto zabrání, pak životní pojištění podle mého názoru ztrácí svoje kouzlo. Zejména pokud má charakter důchodového pojištění.
Jde hlavně o to, že na rozdíl od jiných rezervotvorných produktů má příliš vysoké náklady. V případě absence daňových výhod se z něho může lehce stát silně nevýhodný produkt.
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
