Přehled o příjmech a výdajích podávají ti, kdo si vydělávají jako takzvané OSVČ (mezi osoby samostatně výdělečně činné totiž nepatří jen podnikatelé na živnostenský list, ale třeba i advokáti, lékaři a jiní, podnikající podle zvláštních předpisů). A za rok 2009 jej letos poprvé musí podat také lidé, kteří vykonávají uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost. Třeba dostávají honoráře za články či vystoupení v televizi.
První strana přehledu
1. Identifikace osoby: Vše dle občanského průkazu, variabilní symbol je číslo, které vám přidělila správa sociálního zabezpečení.
modelJana Malá je zaměstnaná, její mzda je 15 tisíc korun hrubého měsíčně (180 tisíc za rok), k tomu si přivydělává jako živnostnice. Za loňský rok byly její příjmy z podnikání 144 tisíc korun. Uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 procent. |
Řádek 9: Když máte kromě podnikatelských příjmů i peníze ze zaměstnání nebo jste třeba důchodce, na rodičovské, jste takzvaný "podnikatel vedlejší" a označíte to zde.
Řádky 10 až 15: Jsou popsány dostatečně návodně, pouze zaškrtáváte ano či ne.
3. Vedlejší činnost:
Řádky 16 až 20: Pokud jste uvedli, že vaše samostatná výdělečná činnost byla vedlejší, vyplníte zde, ve kterých měsících, a zakřížkujete důvod, proč je vedlejší. V některých případech musíte vedlejší činnost doložit potvrzením. Stáhnete si ho spolu s formulářem. Potvrzení přikládají například studenti.
4. Údaje o daňovém základu:
Řádek 21: Zapíšete rozdíl mezi příjmy a výdaji ze samostatné výdělečné činnosti. Do výdajů se nezapočítává zaplacené pojistné.
Model: Jana počítá rozdíl 144 000 - 86 400 = 57 600 korun
Řádky 22 a 23: Uvedete měsíce, kdy jste vykonávali výdělečnou činnost hlavní a kdy vedlejší. Započítávají se i měsíce, kdy jste tuto činnost vykonávali třeba jen část měsíce, nebo celé měsíce, kdy jste měli nárok na nemocenskou či mateřskou.
Řádek 24: Hodnotu z řádku 21 vydělíte číslem z řádku 23 a získáte tak průměrný měsíční daňový základ. Pokud nevyjde celé číslo, je možné ho zaokrouhlit na celé koruny nebo uvést se dvěma desetinnými místy.
Model: Jana pracovala na živnostenský list celý rok, daňový základ 57 600 vydělí 12, vyjde jí 4 800 korun.
Řádek 25 a 27: Vyplňují pouze ti, kteří vykonávali v průběhu roku 2009 zároveň samostatnou výdělečnou činnost hlavní i vedlejší. Třeba podnikatelé, kteří byli část roku zaměstnáni.
Řádek 26: Vypočítáte vyměřovací základ - 50 procent daňového základu. Částku z řádku 21 vydělíte dvěma a zaokrouhlíte na koruny nahoru.
|
Kdo si přivydělává, musí do konce dubna podat přehled o příjmech a výdajích |
Pokud jste vykonávali v roce 2009 pouze vedlejší činnost a v tomto řádku vám vyšla částka nižší než 56 532 korun, vyplňte hned do řádků 26 až 29 nulu. Částka 56 532 korun platí na celý rok, v případě, že jste třeba podnikali kratší dobu, snižuje se o 4 711 korun za každý měsíc.
Model: Jana má vyšší daňový základ, než je rozhodná částka 56 532 korun, zapisuje do řádku 26 do kolonky pro vedlejší činnost 28 800 korun.
Řádek 28: Kdo měl podnikání jako hlavní činnost, uvede částku z řádku 26. Pokud je však nižší než 70 668 korun, zapíšete 70 668 korun jako minimální vyměřovací základ. Naopak maximum je 1 130 640 korun.
Podnikatelé "vedlejší" mají minimální vyměřovací základ 28 272 korun. Horní hranicí vyměřovacího základu je i zde částka 1 130 640 korun.
Řádek 29: Pokud se vám zdá vypočtený vyměřovací základ nízký a vy chcete mít v budoucnu vyšší důchod, můžete si základ na tomto řádku zvýšit. Snižovat možné není.
Řádek 30: Když jste byli vedle podnikání i zaměstnáni, uvedete sem vyměřovací základ ze zaměstnání. Najdete ho na potvrzení z práce.
Řádek 31: Sečtěte řádky 29 a 30.
Řádek 32: Když je součet vyměřovacích základů vyšší než 1 130 640 korun, odečtěte od této částky vyměřovací základ ze zaměstnání (řádek 30). Jinak opište řádek 29.
Řádky 33 a 35: Vypočítáte pojistné ve výši 29,2 procent vyměřovacího základu. Hodnotu z řádku 32 vynásobíte číslem 0,292. Částka se zaokrouhluje nahoru. Odečtete zaplacené zálohy (nezapočítává se doplatek pojistného a penále). Se znaménkem minus vám vyjde přeplatek, kladná bude částka, kterou musíte doplatit do osmi dnů od podání přehledu.
Model: Jana měla zálohy 688 korun měsíčně, musí doplatit 154 korun.
FAKTA o Sociálním zabezpečeníKdo musí řešit: podnikatelé, autoři, zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností Kdo nemusí řešit: ti, kdo mají příjmy z pronájmu, a příležitostné příjmy (v daňovém přiznání § 10) |
Druhá strana přehledu
5. Použití přeplatku:
Pokud vám vyšel přeplatek, vyberete si, jak ho chcete vyplatit. Přijít by vám měl do 30 dnů. Rozpustit ho můžete i do záloh na další období.
Model: Janě vyšel nedoplatek, tuto část nevyplňuje.
1 731 korunje minimální měsíční záloha pro podnikatele. |
Řádek 36: Měsíční vyměřovací základ určíte tak, že hodnotu z řádku 21 vynásobíte číslem 0,5 a vydělíte částkou z řádku 22 a zaokrouhlíte na celé koruny nahoru.
Pro hlavní činnost je minimální měsíční vyměřovací základ 5 928 korun, pro vedlejší 2 371 korun. Maximálně se započítává 94 836 korun.
Řádek 37: Hodnotu z řádku 36 vynásobíte číslem 0,292 a výsledek zaokrouhlíte na koruny nahoru. V roce 2010 je pro hlavní činnost nejnižší záloha na důchodové pojištění 1 731, nejvyšší 27 693 korun. U vedlejší činnosti zaplatíte minimálně 693 korun měsíčně. OSVČ vedlejší, jejíž příjmy po odpočtu výdajů nedosáhly 56 532 korun, píší do řádku 36 a 37 nulu.
Model: Jana těsně přesáhla minimum pro vedlejší činnost. Bude platit zálohy. Do řádku 36 píše 2 400 korun, měsíční záloha bude 701 korun.
693 korunTakovou zálohu budou platit ti, kdo jsou s podnikáním současně zaměstnáni. |
8. Přihláška: pro ty, kdo nedosáhli z vedlejší činnosti rozhodnou částku (příjmy minus výdaje) 56 532 korun a nemusí tudíž povinně platit důchodové pojištění, mohou se k němu dobrovolně přihlásit. Když nechtějí, zaškrtnou políčko "ne".
9. Opravný přehled: vyplňují jen ti, kteří podávají opravný přehled.
10. Podpisy a razítka: Pokud k přehledu dokládáte nějaké přílohy, například studenti potvrzení o studiu, vyplní do políčka jejich počet.
Nakonec napíšete datum a podepíšete se.
