Zaměstnavatel může přesčasovou práci nařídit. Ovšem jen do výše osmi hodin v týdnu a maximálně 150 hodin v roce. Lidé by za ni měli dostat buď čtvrtinu průměrného výdělku, nebo volno.
Existují firmy, které vedou dvojí evidenci pracovní doby. Jednu pro svou potřebu i se záznamem přesčasů a druhou bez něj pro případné kontroly. Tím se vyhýbají proplácení či udělení volna, které za ně pracovníkům ze zákona náleží. "Tohle zaměstnavatel dělat nesmí," upozorňuje právník Oldřich Choděra.
Jak dosáhnout spravedlnosti?
Pokud zaměstnanec zjistí, že mu ke mzdě nebyly řádně započteny příplatky za přesčas, může se jich domáhat u soudu. A to až do tří let ode dne, kdy mu na ně vznikl nárok. Na problém lze upozornit i kontrolní odbor úřadu práce. Těžko však říci, zda se k těmto krokům odhodlá člověk, který má strach, že ztratí místo. Ale jsou zaměstnavatelé, kteří na proplácení hodin strávených v práci navíc přísně dbají. U sebe i svých obchodních partnerů. "Naši dodavatelé se smluvně zavazují, že dodržují zákonné pracovní podmínky včetně počtu přesčasů a jejich proplácení," říká šéf marketingového oddělení Ikey Ondřej Kraus.
K tomuto opatření přistoupila společnost proto, aby se nezneužívalo pracovní síly, v Asii třeba někdy i dětské. "Sami partnery kontrolujeme tak, že u nich děláme audity," dodává Kraus. Pevně věří, že například k falšování údajů o přesčasech nedochází. "Kdybychom přišli na nesrovnalosti, dodavatele bychom odmítli. Přišel by o zakázky, které nejsou zanedbatelné. Nechceme být spojováni s diskriminací či zneužíváním," vysvětluje Kraus. Dodává, že dodržování pravidel je věcí cti, na kterou každá solidní firma dbá.
Na co máte nárok
Za práci přesčas zaměstnanci náleží plat a k němu příplatek ve výši 25 procent průměrného výdělku. Ve dnech pracovního klidu je to pak 50 procent průměrného výdělku. To vše za předpokladu, že si za ni nevybral náhradní volno. "Na termínu jeho čerpání se musí dohodnout zaměstnanec se svým zaměstnavatelem," upozorňuje advokát Aleš Růžička. Pokud zaměstnanec nedostane náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, musí mu zaměstnavatel příplatek uhradit.
Meze, které nelze překročit
Zaměstnanci v podnikatelské sféře někdy v pracovní smlouvě naleznou zmínku, že k přesčasům je již přihlédnuto ve výši mzdy. Podepíší-li, zříkají se tak příplatků i náhradního volna až do výše přesčasů, které jim může zaměstnavatel nařídit. To je maximálně osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Na další práci přesčas se obě strany mohou dohodnout. Její maximální přípustná míra je však 416 hodin v kalendářním roce. Do všech těchto hodin se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Přesčasem není, když někdo napracovává nad stanovenou týdenní pracovní dobu volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
Zaměstnavatel nemůže nařizovat přesčasy těhotným ženám, osobám pečujícím o dítě mladší než jeden rok a mladistvým. Dokonce ani zaměstnancům vykonávajícím práci na zkrácený úvazek.
Platí vám firma přesčasy?
-
Odměna za ně je zahrnuta v příjmu 12 %
-
Neplatí 64 %
-
Ano, vždy 3 %
-
Přesčasy neděláme 21 %
Hlasovalo 2423 lidí
Zdroj: prace.cz
 |
Pomluvy jsou jako jed, otravují dobré vztahy. Jak se bránit pomluvám? Čtěte ZDE. |
