V zahraničí se odpovídající vzdělání nesmírně cení. „Existuje tam několik renomovaných vzdělávacích institucí od předškolního věku až po univerzitu. Má-li člověk v dospělosti správné vzdělání, vše se mu načítá a zvyšuje se jeho hodnota na trhu práce včetně možnosti získání prestižního pracovního místa,“ míní ředitelka personální firmy Mercury Group, Alice Hamidová. Prestiž školy má například v Americe velký vliv na částku, která se objeví na pracovní smlouvě. „Platí to zejména u právních a ekonomických oborů, samy univerzity vydávají žebříčky nástupních platů svých absolventů,“ vysvětluje Jakub Tesař z Fulbrightovy nadace.
V Česku záleží na oboru studia
Topten nejvyšších hodinových výdělků | |
1. Vedoucí velké zpracovatelské organizace |
591 |
2. Ředitel a prezident velké organizace |
569 |
3. Vedoucí provozu v pojišťovnictví, bankovnictví |
452 |
4. Obchodní náměstek (ředitel) |
423 |
5. Ekonomický náměstek |
412 |
6. Vedoucí pracovník ve službách |
399 |
7. Vedoucí provozního útvaru banky, pojišťovna |
383 |
8. Výrobní, technický náměstek výrobní organizace |
374 |
9. Vedoucí odbytu, průzkumu trhu |
303 |
10. Vedoucí pracovník personálního útvaru |
277 |
Žebříček nejméně hodnocených profesí | |
1. Uvaděčka v kině nebo divadle |
42 |
2. Uklízeč v různých zařízeních |
43 až 51 |
3. Pomocník v domácnosti |
45 |
4. Metař |
47 |
5. Pomocný dělník v zemědělství |
49 |
6. Hlídač |
50 |
7. Pokojská |
51 |
8. Pomocník v obchodním provozu |
52 |
9. Popelář |
52 |
10. Pomocný montér |
53 |
Pramen: Trexima |
Obor studia hodně ovlivní jak výši platu, tak i možnost najít práci. Mezi vysokoškoláky, kteří těžko shánějí zaměstnání, patří ekonomové a pedagogové, často i právníci. Problémy nemají technicky vzdělaní vysokoškoláci. Na druhou stranu absolventi ekonomických směrů mohou počítat v průměru s vyšším nástupním platem než technici, vyjma oborů IT a dalších nedostatkových absolventů. Podle Studie odměňování 2002 společnosti Kienbaum rostly například v prvním čtvrtletí roku 2002 nejrychleji platy v pojišťovnictví a bankovnictví, podprůměrně v obuvnictví a oděvním průmyslu.
Lépe než průměr jsou podle průzkumu společnosti Hay group oceňováni absolventi s vysokým potenciálem, což znamená s takovými kvalitami, osobními či profesními, které by jim měly umožnit rychlejší kariérový postup, a takzvané „perly trhu“, tedy vysokoškoláci, jichž je na současném trhu nedostatek. Ti mohou počítat s 25-47procentním navýšením platu oproti běžným absolventům.
Zatímco v západní Evropě se ke mzdě připlácí například i za další rozšíření kvalifikace třeba získáním titulu M.B.A (rozšíření kvalifikace v ekonomii), v Česku jen ojediněle. „Jde zatím hlavně o doplnění chybějících ekonomických znalostí a o prestiž, ale že by někde přihlédli k titulu M.B.A a díky němu absolventovi studia zvedli plat, o tom jsem zatím neslyšela,“ říká personalistka Iva Moravcová. Podle Jakuba Tesaře z Fulbrightovy nadace je to v USA jinak. „Titul M.B.A hraje v nástupních platech velkou roli,“ tvrdí.