Se svým příbuzným, kterému jsem poslal peníze na účet, jsem šel do banky, abychom je převedli zpět na můj účet. Příbuzný si můj doprovod vyžádal sám, protože moderní bankovnictví mu nic neříká a stále používá starou osvědčenou hotovost. Nevadí, kousek od mého bydliště je banka, takže jsem předpokládal, že celou záležitost vyřídíme rychle. Vyplnili jsme převodní příkaz, zkontrolovali čísla obou účtů, podpis, a datum. Úřednice za přepážkou doklady také prověřila, orazítkovala a vrátila nám jedno paré příkazu. Pro jistotu jsme chtěli, aby ještě zkontrolovala podpisový vzor majitele účtu. A v tom byl kámen úrazu. Po chvilce ověřování nám sdělila, že nejsme ve správné bance a musíme jít jinam. Na dotaz, proč, když čísla účtů a kód banky je správný, odpověděla, že jsme prostě v „jiné“ bance. Moc jsme nechápali, proč nedokázala banka ani po několika měsících po sloučení spojit databáze klientů v jednu.
„Správný“ peněžní ústav byl 400 metrů od první pobočky. Tam se dozvídáme, že sice stojíme správně, ale pro operaci převodu peněz z účtu na účet přesto musíme k protější přepážce. Druhá fronta, ale správná přepážka. Bohužel také další zádrhel. Převod peněz z účtu A na účet B vyžaduje totiž zvláštní formulář, o který si musíme požádat písemně, a pak za týden vyhlížet pošťáka s tím správným tiskopisem. Nechápeme. Na otázku proč není k dispozici potřebný formulář hned, odpověď nedostáváme. Dozvídáme se však, že ve městě existuje centrála, která umí náš požadavek splnit na místě.
|
Hledáte informace o běžných účtech? Neváhejte a navštivte tuto SPECIÁLNÍ SEKCI. |
Přesunem do centrály ztrácíme dohromady už hodinu. Jsou tam tři přepážky, z toho dvě v provozu, před námi jen dva lidé. Za padesát minut stojíme před přepážkou my. Vyplňujeme znovu převodní příkaz a zároveň necháváme zkontrolovat doklady, aby nedošlo k trapné situaci s podpisovým vzorem. Sláva, všechno je v pořádku, paní za přepážkou dvakrát zkontroluje všechny údaje a s vrácenými doklady nás ujišťuje, že platba proběhne a do tří pracovních dnů budou peníze na druhém účtu. Po třech dnech kontroluji stav svého účtu pomocí SMS výpisu a částka na něm připsaná není. „Že bych napsal číslo účtu špatně? Vždyť jsme to kontrolovali všichni tři a hned dvakrát,“ ptám se sám sebe. Po pěti dnech jsem neklidný a po týdnu už začínám mít výrazné pochybnosti. Můj příbuzný bude ještě týden pryč, takže mohu jen čekat.
Po dvou týdnech čekání a jeho návratu se vracíme po patnácti dnech na „místo činu“. Fronta trvá už jen dvacet minut a tatáž úřednice nám na náš dotaz odpovídá, že platba nemohla být uhrazena, protože ve stejný den bylo placeno několik dalších trvalých příkazů a na účtu zbylo málo peněz na to, aby mohl být zpracován také tento. Po chvíli ještě přidává informaci, že o této komplikaci byl majitel účtu před dvěma dny informován odesláním dopisu. Ani po více než měsíci však žádný dopis nepřišel. Nakonec se přece jen vše podařilo a peníze za pět dní po opětovném podání příkazu dorazily na účet. Celá transakce trvala celkem měsíc.
