Při pracovním pohovoru si řekněte o konkrétní mzdu

aktualizováno 
Při přijímacím řízení vždy musíme mít představu o mzdě, kterou požadujeme, nekonkrétní odpověď svědčí o našem špatném úsudku o sobě.

Vždy budeme hovořit výhradně o hrubé mzdě. Základní pravidlo zní, že každý uchazeč o zaměstnání musí mít svou představu o finančním ohodnocení – výši platu. Proč tomu tak je:

  1. Abychom věděli, jaká mzda je pro nás přijatelná. Pokud to nebudeme vědět, může se stát, že přijmeme pracovní místo a teprve časem zjistíme, že se naše situace v zásadě nezměnila. Zaměstnání nám nevyřešilo ekonomické důsledky nezaměstnanosti. Jsme sice zaměstnáni, máme práci, ale ekonomicky jsme na tom obdobně, jako kdybychom zaměstnáni nebyli.
  2. Abychom při osobním pohovoru dokázali zodpovědět otázky týkající se našich platových představ. Zaměstnavatel má právo vědět, zda v případě vzniku pracovního poměru budou obě strany v této oblasti spokojeny, takové otázky patří při osobním pohovoru mezi zcela běžné.

Představu finančního ohodnocení můžeme snadno stanovit na základě:

  • „naší ceny“;
  • možností zaměstnavatele.

Mezi těmito dvěma aspekty musí být alespoň určitá úměra. Nemusí dojít k přesné shodě, jak se lidé často domnívají, ale také zde nemůže být příliš výrazný rozdíl. S představami finančního ohodnocení se nevyplatí příliš spekulovat. Tím bychom mohli, ať už vědomě nebo podvědomě, dosáhnout nechtěného výsledku, který může mít hned tři podoby:

1. Mzda příliš nízká
Uchazeči se drží raději při zemi, uvítali by však mzdu vyšší. Důvodem bývá obava, že zapůsobí jako nároční, nebo uvedení nižších nároků na mzdu považují za menší zlo, neboť se vždy vejdou do možností zaměstnavatele. Uchazeči se mnohdy domnívají, že zaměstnavatel jejich počínání ocení, dá jim vyšší mzdu a získá tak aktivní a vděčné pracovníky. Skutečnost bývá právě opačná. Zaměstnavatel uchazeče zpravidla vůbec nezaměstná, neboť jeho přehnanou skromnost si promítne také do plnění pracovních úkolů. Nemůže očekávat, že za málo získá hodně. Naši skromnost tedy neocení, a to:

  • ani s ohledem na nižší finanční nároky, protože může dát více,
  • ani s ohledem na pracovní výsledky, protože očekává více.

Zaměstnavatel velice dobře ví, že finanční ohodnocení – mzda – je jedním z účinných motivačních nástrojů. Příliš nízká mzda motivační není.

Důsledky:

  • Zaměstnavatel často pochybuje o zdravém úsudku uchazeče. I když se takový uchazeč může jevit jako výhodná pracovní síla, otázka zní – na jak dlouho?
  • Zaměstnavatel sám vyšší mzdu zásadně nabízet nebude, raději zaměstná jiného uchazeče.


2. Mzda příliš vysoká
Uchazeči se nechtějí podceňovat, ochotně však přijmou i mzdu nižší. Zde je důvodem pro změnu obava, že zapůsobí jako skromní. Často také sdílejí názor, že třeba získají vyšší mzdu, než sami očekávají. Dávají proto najevo vyšší požadavky. Domnívají se, že zaměstnavatel jejich nároky pochopí v tom smyslu, že pak budou poskytovat vyšší pracovní výsledky. Podobně jako zaměstnavatel i oni sami si uvědomují, že mzda je účinným motivačním nástrojem. Přesto zaměstnavatel uchazeče zpravidla opět nezaměstná, neboť takovou mzdu považuje za neúměrnou a navíc ji nemůže nebo nechce akceptovat. Zkrátka je uchazeč pro něj drahý. I kdyby si zaměstnavatel mohl dovolit takovou mzdu vyplácet, nemá k tomu žádný důvod. 

Důsledky:

  • Podobně jako v prvním případě zaměstnavatel pochybuje o zdravém úsudku
  • uchazeče. Navíc se mu jeví jako zcela nevýhodná pracovní síla.

Zaměstnavatel sám nižší mzdu nabízet nebude. Opět raději zaměstná uchazeče se zdravým úsudkem.

3. Mzda nekonkrétní
V tomto případě uchazeči očekávají, že jim mzdu nabídne zaměstnavatel a oni posoudí její přijatelnost. Sami svou představu sdělit nechtějí. Obávají se, že se „netrefí“ do reálných možností zaměstnavatele, nebo žádnou představu nemají.Vpřípadě, že se zaměstnavatel bude na jejich představy dotazovat, odpoví zpravidla otázkou na jeho možnosti, např.: „Kolik mi můžete nabídnout?“ To je však zcela nepřípustné. Nepřímo tím totiž říkáme, že záleží jen na tom, kolik se nám nabídne. Zaměstnavatel nám však mzdu nenabízí, ale snaží se posuzovat naše představy. Jestliže mu konkrétně neodpovíme, ať už proto, že nevíme nebo nechceme, zpravidla se další jednání stává bezpředmětným.

Důsledky:

  • Zaměstnavatel chápe naše počínání tak, že neznáme „svou cenu“. Není tedy o čem jednat.
  • Jestliže uchazeč neví, jaká mzda je pro něj přijatelná, nemůže ani vědět, jestli je to právě ta, kterou mu zaměstnavatel nabídne. Zaměstnavatel tak nemůže očekávat objektivní úsudek.

Jestliže svou představu o mzdě uchazeč sdělit nechce, pak většinou právě proto, že ji nezná. Zaměstnavatel v tomto případě nepochybuje o našem zdravém úsudku, protože – a to je mnohem horší – žádný nemáme. Mzdu nám tak vůbec nabízet nebude. Nemáme-li představu, nemůžeme posoudit skutečnost. I v případě, že by nám zaměstnavatel mzdu nabídl, na takto vzniklý následný úsudek nebývá spolehnutí. Zaměstnavatel opět raději zaměstná někoho se zdravým úsudkem.

Dále budeme hovořit již jen o reálné představě finančního ohodnocení. Reálná mzda je taková, která:

  • Vyhovuje uchazeči – zajišťuje jeho životní úroveň.
  • Vyhovuje zaměstnavateli – je v určitém smyslu „standardní“.

Výši takové mzdy (představy) můžeme snadno stanovit na základě:

  • našich potřeb;
  • reálných nabídek regionu;
  • profesního zařazení (pracovní pozice).

Naše potřeby
Jde o finanční prostředky v závislosti na naší životní úrovni.Mzda, kterou budeme v zaměstnání pobírat, nám musí zajistit vyhovující životní standard. Jen tehdy se pro nás současně stanemotivační. Můžeme také vycházet z výšemzdy zminulého zaměstnání, tedy ze zcela konkrétních zkušeností. Víme, jakou mzdu jsme pobírali a jakou životní úroveň jsme měli.

Reálné nabídky regionu
Není problém zjistit, jak se pohybují mzdy v regionu – nabídky v inzerci, známí, úřad práce apod. Svou pozornost přirozeně zaměříme na takové pracovní pozice, o které se hodláme ucházet. Výše finančního ohodnocení se však v rámci různých regionůmohou výrazně lišit. Chceme-li hledat zaměstnání ve více regionech,musíme tyto rozdíly znát. V opačném případě může být naše platová představa v rámci určitého regionu zcela standardní a reálná, ale v rámci jiného neúměrně nízká nebo vysoká. Tomu je potřeba se vyhnout.

Profesní zařazení
Uchazeči často tvrdí, že základním aspektem pro vytvoření představy o platu je činnost, kterou budou zastávat, že tuto představu mohou mít pouze na základě toho, co budou dělat (vycházejí z pracovní náplně, resp. pracovní pozice). Ve skutečnosti takové stanovisko vypovídá o tom, že uchazeč prostě neví, jaký plat by měl požadovat. Je přirozené, že pro různé pracovní pozice jsou standardní různé platy. Ředitel společnosti pochopitelně pobírá jinou mzdu než jeho asistentka. Budeme-li se tedy ucházet o více pracovních pozic, nemůžeme si stanovit jednu představu mzdy. Jak již bylo řečeno, můžeme se ucházet o pracovní pozice na vyšší, stejné, ale také nižší kvalifikační úrovni. Naše představy finančního ohodnocení tak musí být úměrné těmto pozicím, ale také reálné a přijatelné.

Stanovíme si tedy dvě představy o našem platu:

1. Mzda optimální (bude vyšší): vycházíme z pracovních pozic na stejné a vyšší kvalifikační úrovni, zohledníme region a ujistíme se o uspokojení našich potřeb.

2. Mzda přijatelná (bude nižší – „alespoň“): vycházíme z našich potřeb, zohledníme reálnost z hlediska kvalifikační úrovně (v tomto případě převážně nižší), případně region. Ten však nehraje za těchto okolností zásadní roli. Za těmito pracovními příležitostmi nebudeme pravděpodobně daleko dojíždět.

Vytvoříme si základní platové představy ve vztahu k pracovním místům, o která se budeme ucházet. Při osobním pohovoru tak budeme nejen schopni reagovat na otázku ohledně svých platových představ, ale také zvýšíme pravděpodobnost zdravého (reálného) úsudku. Vyvarujeme se tak při pohovoru komplikací. Mzdu, kterou nám zaměstnavatel nabídne, zpravidla příliš neovlivníme. Budeme však vědět, jestli ji přijmeme.

PRACOVNÍ POHOVOR: musíte znát své silné stránky a umět je prodat

Úryvek je z knihy
"Jak úspěšně hledat a získat zaměstnání"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz 

Autor:


Nejčtenější

Chtěla potvrzení o bezdlužnosti, teď je dlužníkem ona

Ilustrační snímek

Centrální registr dlužníků poskytuje mimo jiného vydání potvrzení o bezdlužnosti. To však nikdo v České republice...

Kvíz: Zvládli byste práci v nadnárodní korporaci?

Ilustrační snímek

Pokud splňujete kvalifikační předpoklady pro nabízenou pracovní pozici a ještě k tomu máte na obdobném postu i...



Zmapovali jsme deset aktuálně nejvýhodnějších běžných bankovních účtů

Ilustrační snímek

V Česku přibývají bankovní účty, které lze zřídit zdarma bez jakýchkoliv podmínek. Vyplývá to z analýzy, kterou server...

Nechceme být pouhými překupnicemi květin, říkají mladé podnikatelky

Majitelky květinářství Barbora Zimolová (vlevo) a Šarlota Palová.

Jsou mladé, vzdělané a plné energie. Nedávno otevřely v centru Brna neobvyklé květinářství s atmosférou baru. Přestože...

Unikátní výzkum: kam investují čeští milionáři a co je znepokojuje

Ilustrační snímek

V Česku je podle odhadů 28 tisíc dolarových milionářů. Své soukromí si však střeží. Dozvědět se, kam investují a jak se...

Další z rubriky

Kvíz: Zvládli byste práci v nadnárodní korporaci?

Ilustrační snímek

Pokud splňujete kvalifikační předpoklady pro nabízenou pracovní pozici a ještě k tomu máte na obdobném postu i...

Nechtěla stát frontu na sociální dávky, a tak začala podnikat

„Když mi někdo napíše, že byl z mých výrobků nadšený, to je pro mě největší...

Její profesní kariéru předčasně ukončila vážná nemoc. Nesmířila se však s tím, že by měla nečinně sedět doma a taky k...

Krotí emoce, konflikty a vyhoření a stávají se firemním benefitem

Ilustrační snímek

Práce firemních psychologů se začíná stávat zajímavým benefitem, který funguje už v mnohých společnostech. Proč jsou...

Jak centrální banky zkrotí příští recesi?

Jak centrální banky zkrotí příští recesi?

Kurzy.cz Začátkem roku 2001, když se zbytek Ameriky vracel po svátcích k normálu, svolala komise Fedu pro monetární politiku kon...

Tawesco Automotive s.r.o.
Operátor Výroby

Tawesco Automotive s.r.o.
Praha, Středočeský kraj
nabízený plat: 20 000 - 25 000 Kč



Najdete na iDNES.cz