Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - právník, zaměstnanec, zaměstnavatel, právo | foto: Profimedia.cz

Při sporu na pracovišti stojí zákoník spíš na straně zaměstnanců

  • 5
Zákoník práce nastavuje vlídnější tvář směrem k zaměstnancům. Ti také často porovnávají své pracovní podmínky s podmínkami, které mají jejich známí. Výsledkem jsou často pracovněprávní spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

V případě podezření na špatný postup zaměstnavatele může zaměstnanec povolat na pomoc inspekci práce.

inspekce práce je povinna

- stížnost prošetřit, 

- v případě porušení zákoníku práce sjednat nápravu,

- ukládat až milionové sankce za dílčí porušení zákoníku práce,

Výsledkem inspekce práce může ale být i to, že kontrola nezjistí porušení, na které si zaměstnanec stěžoval, a pokud chce zaměstnanec dále postupovat ve svém sporu, zbývá mu obvykle už jen soud.

Na straně zaměstnance je i možnost zažalovat spor bez důkazních materiálů. Soud bude požadovat při řešení sporu důkazní materiály zejména od zaměstnavatele, který musí zabezpečit, aby pracovněprávní vztahy odpovídaly platným předpisům. Na zaměstnavateli také je, aby prokázal nepravdivé tvrzení svého zaměstnance, pokud to prokázat umí a může.

Proč vznikají pracovněprávní spory

Řada zaměstnavatelů obvykle neuspěje proto, že se skutečně dopustili porušení zákona. Někteří zaměstnavatelé zatahují své zaměstnance do porušování zákona třeba tím, že jim doplácejí k platu část mzdy načerno, nevedou evidenci docházky, porušují limit přesčasové práce a podobně.

Nezajištění podmínek pro bezpečnou práci, ohrožení zdraví zaměstnance – to vše je nejlepší cesta k pracovněprávním sporům. V rámci takto vzniklého sporu obvykle zaměstnanec použije vše, o čem ví, aby uspěl, ale často i proto, aby se pomstil zaměstnavateli.

Kamarádský vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je hazardním postupem pro zaměstnavatele. Pracovněprávní vztah je už z principu zákona uzavřen písemnou smlouvou s vymezením oboustranných práv i povinností. Nejde tedy o kamarádství, ale o smluvní vztah s vymezenými právy i povinnostmi pro obě strany. Proto sem nepatří žádné osobní vztahy, ať už jsou nabízené kteroukoliv stranou.

Je obvyklé, že zaměstnanec se snaží o přízeň zaměstnavatele, ale ten by ji měl projevit především v odměňování, a nikoliv v zatahování zaměstnance do tajů firmy.

Zákoník práce i po všech jeho novelách je stále ještě více na straně zaměstnance. Pokud chce zaměstnavatel uplatnit některá zpřesněná pravidla, musí k tomu obvykle použít kolektivní smlouvu a tam, kde nepůsobí odborový orgán (což je ve většině malých a středních firem), vnitřní předpis.

Jak se vyhnout potížím

1. Správný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem 

Zaměstnavatel by měl vytvářet dobrou atmosféru a bránit všem možným výkyvům ve vztazích uvnitř firmy, a to s dostatečnou uvážeností a hlavně včas. Zaměstnavatel musí umět dobře vybírat své zaměstnance. Už ve fázi fázi výběru pracovníka musí počítat s mírou možných konfliktů a svojí schopností je usměrňovat.

2. Trvalá péče o zaměstnance

Nestačí jen vyplácení mzdy, je třeba dbát o rozvoj pracovníka i perspektivu a tyto cesty řídit a usměrňovat. Zaměstnanec musí cítit svoji důležitost ve firmě a musí mít možnost vyjádřit se alespoň v rámci pracovní porady.

3. Dobře vedená pracovní porada

Kvalitní zaznamenání průběhu porady včetně zajištění podpisů všech účastníků i možnosti uvést jejich připomínky přispívá k menšímu výskytu nedorozumění. Případné negativní vlivy je třeba na poradě řešit, zaznamenat je a zápis uložit.

Pokud přesto dojde k pracovněprávnímu sporu, v němž zaměstnanec uplatňuje své neoprávněné nároky či podává stížnost, má tímto způsobem obvykle zaměstnavatel dostatek materiálů k tomu, aby tvrzení zaměstnance nejen vyvrátil, ale i dostatečně prokázal.