Jeho otec nejdříve zkoušel skládací stoličku nosit v klasickém batohu, ale špatně se vyndávala, a když se postavila do špíny, poničil si další věci v batohu. „Říkal si, že by bylo dobré ji nějak zakomponovat přímo do batohu, a když jsme projížděli databáze patentů, překvapilo nás, že to ještě nikdo nevymyslel,“ říká Petr Hudeček, který má v rodinné firmě na starosti marketing.
Buďte úspěšníNastartujte svoji kariéru na jobDNES.cz. Vyberte si z nabídky volných pracovních pozic. Buďte aktivní, jděte práci naproti. Vytvořte si zdarma profesionální CV. |
Námitky, že podobné konstrukce už dávno existují, například ve formě rybářské stoličky se zabudovaným batohem nebo batohu pro myslivce s pevnou konstrukcí židle, odmítá. „Víme o nich. Jsou to pevné konstrukce, rozkládací stoličku uvnitř batohu ale nikdo neměl. Nám šlo i o diskrétnost a eleganci,“ argumentuje.
První pokusy? Funkční, ale ošklivé
Vývoj trval zhruba rok, protože rodina neměla s podobnými výrobky žádnou zkušenost. „První prototypy vypadaly dost ošklivě. Fungovaly, ale nebylo to nic moc,“ přiznává Hudeček s tím, že bylo složité hlavně vymyslet konstrukci tak, aby obě její funkce – batoh i stolička – fungovaly plnohodnotně. Zavrhli proto například otevírání batohu zezadu.
Od začátku spolupracovali s firmou, která šije batohy, a oslovili i společnost, která vyráběla hliníkové trubky. „Namíchali nám takovou slitinu hliníku, aby to bylo pevné, ale zároveň lehké. Bojujeme totiž mezi nosností stoličky a její váhou, aby batoh nebyl moc těžký,“ vysvětluje Hudeček. Nyní tak batoh o váze zhruba 400 gramů unese 130kilového člověka.
Postupně vymýšleli různá vylepšení a s ortopedy řešili jeho výšku a způsob sezení, výsledky pak šířili v podobě nových batohů mezi známé a přátele. „Ze začátku to tak bylo nejjednodušší. Věděli, že se něco takového děje a líbilo se jim to. Někteří starší si třeba batoh vzali na výlet s dalšími seniory, které to zaujalo. Když ale vyčerpáte známé, musíte hledat jiná řešení,“ popisuje.
Se třináctým prototypem se proto loni rozhodli jít na veřejnost a svou myšlenku představit na crowdfundingovém serveru Hithit. „Nevěděli jsme, jaký bude o batohy zájem. Nejsme velká korporace, která si může dovolit zaplatit velký průzkum trhu. Proto jsme se rozhodli udělat kampaň. Zjistili jsme, že se to lidem líbí, a zároveň nám to finančně pomohlo,“ říká Petr Hudeček.
Chystá se velkovýroba pro zahraničí
Díky videu, které natočil jeho bratr Ondřej a které bylo součástí kampaně, se informace o batozích dostala i za hranice. Zatím si jednotlivé kusy, maximálně stovky kusů, objednali třeba zákazníci z Francie, Polska, Maďarska nebo Švédska.
„Ale máme teď zájemce z Kanady nebo Ameriky, kteří chtějí tisíce kusů. Takže se snažíme výrobu připravit tak, abychom to zvládali a byli schopni vše pokrýt. Chtějí mít jistotu, že se jim nestane, že budou mít velkou poptávku a my jim ji nebudeme schopni pokrýt,“ podotýká. I proto v závěru loňského roku rozšířili výrobu stoliček, které si nyní vyrábějí sami.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. |
Továrna, ve které se šijí batohy, sídlí v Česku a firma ani neplánuje, že by výrobu přesunula do zahraničí. „Takhle je to pro nás výhodnější. Firma, která pro nás šije, vyrábí i jiné věci, je tak hodně přizpůsobivá. I díky tomu můžeme být hodně rychlí ve vylepšeních – když nás napadne nějaká změna, můžeme ji během pár dní zavést do výroby a není problém za dalších pár dní prodávat lepší batohy,“ vysvětluje Hudeček.
Polstrování pro fotografy, síťka pro psy
Zatím existuje jeden model batohu o objemu 22 litrů, což může vystačit maximálně tak na dvoudenní výlet. I proto se rodina snaží vymyslet, jak batohu navýšit kapacitu tak, aby neutrpěla jeho „sedací“ funkce. „To je teď naše největší překážka. Když zvětšíte batoh, tak kam? Do výšky, do boku? Už teď, když si ho vezme na záda třeba drobnější holka, tak je jí dost velký. Takže to musíme nějak elegantně vyřešit, bude to asi ještě nějakou dobu trvat,“ zamýšlí se Hudeček.
Úprava objemu ale není to jediné, na čem firma poté, co po jejich sedacích batozích Bagobago stoupla poptávka, vylepšuje. S rostoucím počtem zákazníků se k ní dostává více zpětné vazby, jak lidé batohy používají.
Oblíbené jsou podle Petra Hudečka třeba mezi fotografy, kteří si na ně připevňují desky a na ně si pak stoupají, aby měli lepší záběr. „Psali nám, že by potřebovali nějaké úpravy a hlavně vnitřní polstrování. Takže vymýšlíme, jak to provést,“ říká.
Těsně před dokončením je také úprava pro pejskaře. „Ozvali se nám lidé s postiženými pejsky – mají něco se zadníma nohama, takže moc daleko nedojdou – že by se jim líbilo, kdyby je mohli do toho batohu posadit. Takže teď dokončujeme a zkoušíme verzi s pevným dnem a síťkou, přes kterou bude pes moci dýchat,“ dodává „mozek“ firmy.
