Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přijde kvalitní dozor nad finančním trhem?

aktualizováno 
Modely regulace finančních trhů a dozoru nad nimi se v jednotlivých státech výrazně liší, a to zejména v důsledku ekonomické situace a historicky podmíněných institucionálních zvláštností. Neexistuje tedy žádný univerzálně akceptovaný model. Ani na úrovni Evropského společenství nebyly vydány předpisy směřující k harmonizaci organizačního uspořádání dozoru nad finančním trhem. Volba je tedy plně v kompetenci států. Co se chystá u nás a jaké změny to bude znamenat?
Peníze

Peníze | foto: 

V ČR je státní dozor nad finančním trhem dosud uspořádán sektorově do 4 orgánů - České národní banky (ČNB - bankovní dohled), Komise pro cenné papíry (dozor nad kapitálovým trhem), Ministerstva financí (dozor v pojišťovnictví a penzijním připojištění) a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.

Ačkoli ve světě až donedávna jednoznačně převládalo sektorové uspořádání dozorových institucí, lze od 90. let 20. století sledovat výrazný trend směřující k integraci do jediné dozorové instituce (např. VB, Irsko, Kanada, Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko). Kromě toho došlo v řadě zemí k částečné integraci dozoru.

Argumenty na podporu integrovaného dozoru

Jako argumenty pro integraci lze uvést především rostoucí provázanost jednotlivých odvětví finančního trhu a s tím související potřebu, aby odpovědnost za fungování dozoru byla koncentrována v rámci jedné instituce a zároveň jednoznačně vymezena. V případě sektorového uspořádání se zpravidla nelze vyhnout překrývání dozorové činnosti ze strany různých orgánů, nebo naopak vzniku „šedých zón“, kdy některé činnosti nejsou dozorovány žádnou z institucí. Integrovaný dozor dále umožňuje vyšší účinnost - napomáhá výměně a efektivnímu využití informací z různých dozorovaných oblastí. Integrace dozoru je zpravidla doprovázena sjednocením dozorových (a často také legislativních) standardů, což přispívá k větší právní jistotě účastníků finančního trhu a ke stabilitě trhu jako celku.

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Bojí se české společnosti burzy? Proč nechtějí vstupovat na kapitálový trh?
Více ZDE.

V souladu s těmito trendy probíhaly i v ČR úvahy o integraci dozoru nad finančním trhem. Jejich výsledkem se stalo usnesení vlády č. 452 ze 12.5.2004, kterým vláda schválila koncepci integrace dozoru do jediné instituce. Mělo jí být dosaženo postupně ve dvou etapách. V rámci první (měla proběhnout k 1.1.2006) měl být státní dozor nad družstevními záložnami převeden na ČNB a nad kapitálovým trhem, pojišťovnami a penzijními fondy svěřen Komisi pro finanční trh, vybudované na základě Komise pro cenné papíry. Ve druhé (měla nastat cca v roce 2010) měl být dozor nad finančním trhem soustředěn do jediné instituce.

V souladu s výše uvedeným usnesením připravilo Ministerstvo financí vládní návrh zákona, jehož cílem byla realizace první etapy integrace. Návrh schválila vláda 25.5.2005. První čtení proběhlo na schůzi Poslanecké sněmovny 21.6.2005 a návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a stálé komisi pro bankovnictví. K projednání však dosud nedošlo. Výše zmíněné usnesení vlády představovalo kompromis mezi zúčastněnými dozorovými orgány. Konkrétní představy o podobě jednotné dozorové instituce měly být upřesněny teprve po roce 2006. Ovšem jednání mezitím ukázala společnou vůli provést již v první etapě úplnou integraci dozoru do jediné instituce, kterou má být ČNB.

Proč v jedné etapě a proč do ČNB

Hlavní výhodou realizace integrace dozoru v jediné etapě je urychlení integračního procesu. Úplná integrace dozoru nad finančním trhem by podle současných předpokladů měla nastat k 1.4.2006. Pozitivní dopady integrace (i sjednocení odlišných procesních úprav, režimu udělování povolení k činnosti, posílení postavení spotřebitele na finančním trhu apod.) by se měly projevit v roce 2008, tedy s předstihem ve srovnání s původní variantou. Kromě toho bude jednorázové provedení znamenat úsporu nákladů spojených s technickým a organizačním zabezpečením procesu, a to na straně státu i účastníků finančního trhu. Další úspory přinese synergický efekt integrace, neboť dozor vykonávaný jednotnou institucí je zpravidla levnější než dozor prováděný ve stejném rozsahu a sektorově uspořádaný.

Volba ČNB je do značné míry odůvodněna především strukturou českého finančního trhu, který je tvořen převážně bankovními subjekty. Bankovní dohled je tedy převažujícím odvětvím dozorové činnosti. Integrace dozoru do ČNB dále zajistí odpovídající platové ohodnocení zaměstnanců dozorového orgánu. Integrovaný dozor soustředěný do centrální banky sice není v celosvětovém srovnání převažujícím modelem uspořádání dozorových institucí, přesto se lze zejména v posledních letech setkat s tímto způsobem integrace stále častěji (např. Irsko, Slovensko, Singapur, Spojené arabské emiráty).

Spolu s integrací dozoru se s účinností od 1.4.2006 předpokládají i změny v procesu přípravy právních předpisů upravujících finanční trh. Odpovědnost za přípravu primární legislativy (zákonů) bude bez výjimky svěřena Ministerstvu financí (ČNB se bude na přípravě podílet ve formě expertní spolupráce). Návrhy sekundární legislativy (prováděcí právní předpisy) budou naopak připravovány ČNB za expertní spolupráce Ministerstva financí.

Vše o kauze OVB - Helvag: ukradené stamiliony. Chcete vědět, jak se vyvíjí kauza s klienty, kteří si koupili od OVB "výhodnou investici"? Klikněte ZDE.

Předpokládaný výkon dozorových pravomocí v rámci ČNB

Vnitřní organizační a funkční členění ČNB v rámci výkonu dozorových pravomocí je plně v kompetenci ČNB. Lze předpokládat, že minimálně v době bezprostředně po integraci bude zachováno vnitřní členění na 3-4 sekce reflektující odvětvovou strukturu dozoru.

Zákon o ČNB vytvoří nový orgán, Výbor pro finanční trh, v němž zasedne 7 členů:

a)  člen bankovní rady s dohlížecí působností nad útvary vykonávajícími dozor (určený rozhodnutím bankovní rady),
b)  dva zástupci Ministerstva financí jmenovaní ministrem financí,
c) tři uznávaní odborníci na problematiku finančního trhu, jeho regulaci a dozoru volení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny z kandidátů navržených profesními organizacemi po vyjádření ČNB a Ministerstva financí,
d)  finanční ombudsman (do jeho vzniku finanční arbitr).

Výbor nebude fungovat jako exekutivní orgán, ale jako poradní orgán pro otázky dozoru při ČNB. Nebude disponovat žádnými pravomocemi při vydávání správních rozhodnutí. Výbor bude tedy koncipován jako orgán zabývající se obecnými politikami, koncepcemi a metodikou dozoru, nikoliv jednotlivými případy (s výjimkou těch, které mají systémové důsledky).

Nově zamýšlený postup při integraci dozoru by měl být realizován tak, že ČNB a Ministerstvo financí společně vypracují pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona k realizaci první etapy integrace, který v současné době projednává Poslanecká sněmovna. Zákon by měl nabýt účinnosti k 1.4. 2006.

Do roku 2008 bude připraven nový zákon o ČNB a nový zákon o dozoru nad finančním trhem, jenž by měl obsahovat komplexní úpravu výkonu dozoru, zejména jeho procesních aspektů. Revizi budou podrobeny i jednotlivé zákony upravující různá odvětví finančního trhu. Velká pozornost bude věnována otázce posílení postavení spotřebitele. S využitím zahraničních zkušeností bude do roku 2008 vybudována nová instituce, pracovně označovaná jako finanční ombudsman, která převezme agendu ochrany spotřebitele na finančním trhu.

Zdroj: materiál Ministerstva financí

Co si myslíte o dozoru nad finančním trhem v ČR? Přijdou vám chystané změny dobré? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.

 

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Další z rubriky

Srna je v pojistce, kuna a kráva ne. Kolik stojí srážka se zvěří

Ilustrační snímek

Střetů se zvěří na českých silnicích přibývá. Kritickým obdobím je především podzim. Potvrzují to pojišťovny a uvádějí,...

Jaké výluky a háčky mívají odpovědnostní pojistky a co neuhradí

Ilustrační snímek

Když způsobíte škodu někomu jinému třeba při cyklistice, lyžování či jiném sportu, nebo na nákupu, provozem domácnosti,...

Co je dobré vědět o pojištění dětí. Dvanáct konkrétních dotazů čtenářů

Ilustrační snímek

Děti chvilku neposedí, může se jim kdykoli něco stát, potřebují pojištění, říkají si mnozí rodiče. A tak ho uzavřou....

Další nabídka

Kurzy.cz

MONETA v hledáčku Société Générale? Francouzi nakoupili již 1% akcií
MONETA v hledáčku Société Générale? Francouzi nakoupili již 1% akcií

Mateřská společnost Komerční banky francouzská Société Générale kapitálově vstoupila do další domácí banky - MONETA Mon... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.