Sonda napříč Českem zároveň naznačila, že zodpovědný přístup k penězům zaujímá jen čtvrtina Čechů, která má pro svoji domácnost vytvořený finanční plán s jasně formulovanými cíli.
„Takový plán si podle průzkumu zhotovují lidé nejčastěji sami. Roste ale i procento těch, kteří využívají zpracování profesionálem,“ poznamenává Karel Šulc, místopředseda představenstva Fincentrum & Swiss Life Select.
„Právě to, že si lidé nedělají přehled o všech svých výdajích a zároveň nakupují věci, na které nemají, je nejčastější příčina finančních problémů a předluženosti. Výsledkem bývají impulsivní výběry mnohdy předražených a nepotřebných produktů, které jen zatěžují domácí rozpočet a jejichž přidaná užitná hodnota je minimální,“ komentuje situaci David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni, která pomáhá lidem řešit finanční problémy.
Lidé, kteří přicházejí do poradny, přitom často nedokážou rozpoznat příčinu svých finančních problémů. „Důvodem je malá finanční gramotnost, podceňování plánování výdajů a příjmů, ale i nedostatečná pozornost věnovaná finanční rezervě a vlastnímu rozpočtu,“ poznamenává šéf Poradny při finanční tísni.
Výdaje na bydlení hlídají hlavně ženy
Největší přehled mají Češi o tom, kolik jejich domácnost vydá každý měsíc na bydlení. Uvádí to 54 procent dotazovaných. „Výsledky našeho průzkumu však nasvědčují, že tento typ plateb má na starosti většinou jeden z páru bez většího vědomí toho druhého. V cenách za nájem, splátku úvěru či energie se pak orientují především ženy,“ upřesňuje Karel Šulc.
Přes 40 % Čechů má dále představu, kolik utratí za dopravu, tedy například za benzín, jízdenky či taxi. Obdobně velké množství lidí pak ví, kolik jejich domácnost měsíčně projí a propije.
Starší generace je obezřetnější
Výdaje si hlídá především generace ve věku 54 až 65 let. Kompletní přehled o tom, kolik domácnost utratí za bydlení, jídlo, dopravu a další nezbytnosti včetně zábavy, má v této věkové kategorii 43 procent lidí. „Snažíme se s manželkou mít peníze pod kontrolou a našetřit si na penzi. Do důchodu nám už zbývá jen pár let,“ vysvětluje pan Jaromír, proč se pravidelně zajímá o domácí rozpočet a zbytečně neutrácí.
Kalkulačka |
Podle odborníků je potřeba myslet na důchod co nejdříve. Pro řadu domácností s dětmi je to však jen pouhé doporučení. „Splácíme hypotéku, manželka je na mateřské, není z čeho moc šetřit. Odkládat víc peněz stranou zatím moc nejde. Máme jen rezervu pro případ nečekaných výdajů,“ říká čtenář iDNES.cz, který nechce být jmenován.
A jaký nejčastější model dlouhodobějšího spoření Češi volí? Skoro 40 % Čechů spoří vždy jen na nějakou konkrétní věc a dalších 36 procent Čechů nemá s rodinnými financemi vůbec žádné plány. Řeší věci tak, jak přijdou, a přitom postrádají přehled o tom, kolik v daném období mohou utratit.
O penězích s dětmi rodiče mluví
Dobrou zprávou je, že stále víc rodičů se snaží své děti učit, jaká je hodnota peněz. Potvrzuje to rozsáhlý průzkum Buřinky.
„Vliv rodičů na to, jak budou jejich děti v budoucnu nakládat se svými penězi, je významný,“ říká Stanislav Oliva ze Stavební spořitelny České spořitelny a dodává: „Podle našeho průzkumu 55 % rodičů s dětmi o penězích alespoň mluví, většinou však používají kombinaci více metod.“
Nejčastěji se snaží rodiče vést děti k nakládání s penězi tím, že jim dávají kapesné. Činí tak celkem 38 procent domácností. Druhou nejčastější metodou je, že berou své děti na společné nákupy. „Když jdete s dětmi nakupovat, nestačí si přečíst, že mléko stojí 20 korun. Děti informaci hned zapomenou. Lépe jim v paměti utkví, když je přimějete částky aktivně použít. Například si můžete všímat věcí ve slevě a počítat spolu, kolik ušetříte a co by se za ušetřené peníze dalo jinak koupit,“ radí Stanislav Oliva.
Třetí nejčastější formou, jak vést děti k lepší finanční gramotnosti, je zasvěcovat je do otázek, které se týkají pravidelných plateb a úspor. Tedy konkrétně kolik vydá rodina měsíčně za energie a bydlení a kolik korun a jakou formou se daří rodině spořit. „Děti tak získávají lepší představu o životních nákladech a uvědomí si důležitost spoření,“ dodává Oliva.
Rozhovory o penězích by podle odborníků měly být úměrné věku dětí. „Nemá smysl dětem ve školce vysvětlovat vzorec úročení. Je vhodné jim ale například říci, že peníze, které vybereme z bankomatu, jsme si museli nejprve vydělat nebo je uspořit. A že když zaplatíme kreditní kartou, budeme v budoucnu muset peníze vrátit,“ poznamenává Stanislav Oliva.
Jak vést děti k finanční zodpovědnosti:
- 3 až 6 let: Důležité je učit děti znát hodnotu peněz už od mala. Vysvětlete jim, že vše, co se kupuje, má svou cenu, kterou za to musím při koupi zaplatit. To se týká i plateb kartou a především toho, kde se vlastně peníze na kartě berou. Doma můžete vyzkoušet hry na výměnný obchod a později zapojit i dětské „peníze“. Současně už i malé děti můžete naučit neplýtvat elektřinou, vodou nebo jídlem.
- 6 až 15 let: Malé, pravidelné kapesné naučí děti zodpovědnosti. Částky můžete postupně zvyšovat úměrně věku. „Můžete jim říct, aby si šetřily, ale neurčujte, za co mají své peníze utrácet. Získají tak pocit samostatnosti. V tomto věku už také můžete dětem říkat, že jim spoříte a proč. Aby se jednou mohli postavit na vlastní nohy, pořídit si bydlení nebo splnit své sny,“ radí Oliva.
- 15 až 18 let: Čím budou děti starší, tím větší zodpovědnost by měly dostat. Dávejte vyšší kapesné, s kterým přijde i zodpovědnost za placení školních obědů, kroužků, kina atd. Z toho se poučí, že nejprve je potřeba mít peníze na životně existenční a nutné platby a až pak na zábavu. Zásadní je i pravidelnost příjmu.
- 18+ let: Předejte čerstvě plnoletým dětem všechny jejich smlouvy, které jste jejich jménem uzavřeli. „Vysvětlete jim, k čemu jaké spoření a pojištění použít a kdy případně na co mohou peníze vybrat. Popište výhody a rizika půjček a nákupů na splátky. Od teď už je to na nich,“ uzavírá Oliva.
