K. Kovařík, Plzeň
Zákoník práce upravuje podmínky, za kterých je možno zaměstnance převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel má například povinnost převést zaměstnance na jinou práci, pokud dotyčný pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání či pro ohrožení touto nemocí vzhledem k svému zdravotnímu stavu. To vše závisí na lékařském posudku, rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení. Povinnost převést na jinou práci je i v případě těhotných žen a žen, které kojí a podobně. Zaměstnavatel může, ale nemusí převést zaměstnance na jinou práci, pokud mu dal výpověď z důvodů nesplňování předpokladů pro výkon sjednané práce nebo pro porušení pracovní kázně.
Stejně tak může převést zaměstnance na jinou práci, bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení. Dalším důvodem, pro který může zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci, je skutečnost, že zaměstnanec pozbyl dočasně předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, ale v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Bez souhlasu zaměstnance jej může zaměstnavatel převést na takzvanou dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, i v případě, že zaměstnanec nemůže konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy anebo je-li to třeba k odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody či ke zmírnění jejích bezprostředních následků. Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat.
