Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Principál: řídím vesnici na kolečkách

aktualizováno 
Národní cirkus Jo-Joo patří mezi největší a nejúspěšnější cirkusy v Česku. Jaromír Joo, hlava rodiny a principál, představuje už devátou generaci, která se živí cirkusem.

Rodina Jaromíra Joo pochází z bývalé Jugoslávie, její kořeny sahají až do 18. století. „V roce 1791 založili moji předkové cirkus Jadran, s kterým jezdili po celé Evropě,“ říká Jaromír Joo.

Cirkus Jadran je historie. Dnešní Národní cirkus Jo-Joo je jedním z mála českých cirkusů, které nemají vážnější ekonomické problémy. Jeho minulost je však nejenom dlouhá, ale i značně pohnutá. V 50. letech byl cirkus rodině vyvlastněn a Jaromírův dědeček tenkrát přestal jíst, spát, mluvit a za krátkou dobu zemřel. Z celého cirkusu zbyl jen zub po lvu Césarovi, který nosí principál dodnes na krku a provázel ho i do Francie, kam po roce 1989 odjel, koupil malý stan a všechno spustil znovu od začátku.

„Dnes máme 46 zaměstnanců a okolo 40 zvířat,“ komentuje principál současnou situaci cirkusu. „Pracuje v něm samozřejmě celá rodina – maminka, kterou všichni poslouchají a mají z ní respekt, manželka Marcela, dcera Marcela, syn Patrik se svojí ženou, bratr se ženou a dcerou...“ Syn Patrik doplnil rodinný ansámbl i o dva vnuky. Jeden se stará o hudbu a světla, druhý, i když teprve pětiletý, už trénuje na vystoupení hod nožů a bojová umění.

To je ale cirkus

„Cirkus je vlastně vesnice na kolečkách,“ tvrdí Jaromír Joo. Někdy se přesouvá i za oceán. „Byli jsme třeba v Las Vegas, Singapuru, Finsku, Mongolsku, Spojených arabských emirátech, Uzbekistánu, na Kubě, teď v zimě poletíme do Japonska,“ vypočítává principál. „I artisty máme z různých zemí – z Kyrgyzstánu, Bulharska či Ukrajiny.“

Časté stěhování cirkusu vyžaduje perfektní organizaci. Provoz je poměrně nákladný. Je třeba platit za pronájem plochy, za reklamu, energie, jídlo pro zvířata a samozřejmě dávat pravidelnou mzdu zaměstnancům. O pracovníky nemá cirkus nouzi, většinou se ozývají sami, artisté, stejně jako technický personál. Jaromír Joo je rovněž majitelem tří obchodů v Praze, které pronajímá. Protože ať je sluníčko anebo zataženo, zaměstnanci musí dostat svou výplatu a zvířata potravu. Nikdo neví lépe než principál, co tohle stručné konstatování obnáší.

ROZTOMILÉ A ŽIVÉ DÍTĚ: jak z něj vychováte malou hvězdu?

Hadi v posteli

Program si Jaromír Joo vymýšlí většinou sám. Mezi jeho nejúspěšnější čísla patří výcvik tygrů. Naučil se, jak si získat důvěru zvířat, s nimiž tráví hodně času v jejich klecích. Často i celé noci. Některá zvířata – než si na něj zvyknou – si Jaromír bere do postele. Například hady. Manželka, mimochodem z rodu Berousků, se jich bojí. „Pro tyhle okamžiky má molitan ve skříni, kde přečká noc,“ směje se Jaromír.

Dnes se cirkusu daří

V novodobé historii cirkusu se vyskytly i krizové okamžiky, kdy mu hrozilo zavření. „Byly problémy s byrokracií, nedodržováním smluv, cirkus se ocitl v těžkých finančních problémech,“ vzpomíná Jaromír Joo. Díky zvířatům, mezi nimiž jsou například ussurijští tygři a která jsou na něho fixována, však vydržel, třebaže prvních osm let cirkus fakticky dotoval. V posledních třech letech se však situace zlepšila. „Momentálně je to dobré,“ pochvaluje si principál. „Víkendy máme často vyprodané, i v týdnu je plno.“

Lítý konkurenční boj

Překážky někdy stavějí úředníci. V některých městech musí cirkus odevzdávat procenta ze vstupného, což, jak Jaromír Joo tvrdí, jinde v Evropě není.

Existuje samozřejmě i konkurenční boj, který je v téhle branži pořádně tvrdý. „Jakmile například konkurence zjistí, kam máme namířeno, snaží se nás předběhnout a zabrat flek,“ popisuje Joo.

Nemá rád, když konkurenti používají lživou reklamu. „Napíšou na plakáty něco, co nemají. To já nedělám, chci, aby se k nám diváci vraceli. Mám dobrého manažera, který sehnal sponzory, což není u cirkusu vůbec obvyklé.“

Na otázku, co mu chybí, odpovídá: „Roky, kdy cirkus po vyvlastnění nemohl fungovat. Táta mi nemohl předat řemeslo.“ Na spoustu věcí musel přijít sám. Ale věří, že se na něj předci – hlavně děda – z nebe dívají a jsou na něho hrdí.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephan Pramstrahler
Hotel může vlastnit jen blázen, říká úspěšný podnikatel

S oblibou o sobě říká, že je blázen. Jinak by prý tuto práci dělat nemohl. Pětapadesátiletý Stephan Pramstrahler vede se svou o generaci mladší ženou Kathi...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Biljana Weber, generální ředitelka Microsoftu ČR a SR
Lidé nechtějí zaměstnání, ale smysluplnou práci, říká šéfka Microsoftu

Všeobecně se ví, že nejlepší benefity nabízejí zaměstnancům IT společnosti. Nad seznamem odměn v hodnotě i desítek tisíc měsíčně lidé z jiných oborů jen...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledek parlamentních voleb z pohledu CZ akcií - pozitivní pro CME, Kofolu, PMČ...
Výsledek parlamentních voleb z pohledu CZ akcií - pozitivní pro CME, Kofolu, PMČ...

České parlamentní volby jsou minulostí . S končily jednoznačným vítězstvím hnutí ANO, které získalo 29,64 % hlasů. Vedl... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.