R. Krátký, Ústí nad Labem
Náhrada za práci přesčas je upravena rozdílně pro zaměstnance, na které se vztahuje zákon o platu (rozpočtová sféra), a pro zaměstnance, kteří jsou odměňováni podle zákona o mzdě. Podle zákona o mzdě náleží zaměstnancům pracujícím přesčas průměrná hodinová mzda a příplatek ve výši minimálně 25 procent její výše. Na rozdíl od zákona o platu není tento příplatek dále diferencován a také není v zákoně o mzdě stanoven příplatek za sobotu a neděli. Výše příplatku za práci přesčas stanovená v zákoně je však minimální, což znamená, že zaměstnavatel (na rozdíl od zaměstnavatele řídícího se zákonem oprávněn příplatek za práci přesčas zvýšit, například poskytovat vyšší příplatek v sobotu či v neděli.
Není však oprávněn výši příplatku snížit. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí náhradního volna. Nedojde pak ke zvýšení mzdy o příplatek a mzda je poskytnuta za měsíc, kdy byla práce vykonána a po dobu čerpání náhradního volna se nevyplatí. Pokud náhradní volno není poskytnuto do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci příplatek uhradit. V případě, že zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci nižší odměnu za práci přesčas, než jaká mu ze zákona náleží, může zaměstnanec uplatnit svůj nárok u soudu i zpětně, a to do tří let ode dne, kdy mu vznikl nárok na úhradu příplatku.
