Pražský Dopravní podnik si účtuje za jednotlivou jízdu nejvýše 20 korun, za měsíční předplatní kupon 460 korun. Pokuta je přitom 500 korun, když je člověk přistižen při černé jízdě a zaplatí hned. Pravděpodobnost, že se tak stane každý měsíc, je však mizivá. „Za poslední rok mě kontrolovali dvakrát. Jezdím každý den tramvají, nevyhýbám se ani metru,“ svěřuje MF DNES pětatřicetiletá Lucie z Prahy. K její „úspěšnosti“ nahrává i to, že jako matka dvou dospívajících dětí prostě na černého pasažéra nevypadá.
Mladí lidé jsou oproti ní víc „na ráně“. Revizoři častěji loví v jejich řadách, zkušenost je naučila, že tam spíše uspějí. Snad proto si mládež dává pozor. „Nejezdím načerno. Během školního roku mám studentskou lítačku a o prázdninách si těch pár jízdenek koupím. Nestojí mi to za ostudu, a navíc – kontrolují mě každou chvíli. Jsem prostě takový typ,“ říká dvacetiletý Filip z Brna.
Pokuty i jízdné se liší
Ačkoli je velmi často používáme, mnohdy o nich moc nevíme. Znáte historii platebních karet?
Hans - Jürgen Wohlrabe je předsedou představenstva stavební spořitelny Wüstenrot.
Pěkná aktovka je snem každého prvňáčka. Měla by dítěti dobře sedět a nekazit mu záda.
Ceny jízdenek se pohybují mezi osmi a dvaceti korunami, o lístku za „pětikačku“ se může dospělým jen zdát, na ten mají nárok pouze děti. Těm, kdo jezdí pravidelně, vyjdou výhodněji časové jízdenky či používání elektronické peněženky. Třeba v Teplicích je jízda placená v hotovosti za 12 korun, ti, kdo platí z předem nabité elektronické peněženky, vydají o 1,70 Kč méně.
Pokuta vyjde asi dvacetkrát dráž než jízdenka. Kdo ji zaplatí brzy, „ušetří“. Po termínu stanoveném dopravní společností se může částka vyšplhat až k tisícikoruně. A není dobré výzvu k platbě hodit do koše – když do hry vstoupí soud a exekutor, nemusí na původně malou pokutu stačit ani celá měsíční výplata.
Nejvyšší procento odhalených černých jízd hlásí z Ústí nad Labem: dvanáct. Statistiky říkají, že v Praze a Brně se bez jízdenky přepravuje asi pět procent cestujících. Jen ojedinělé případy podvodů zaznamenávají v místech, kde se nastupuje dveřmi u řidiče – třeba v Děčíně či Mladé Boleslavi. Bez lístku tam nejede nikdo, někteří však zkoušejí zneužít studentskou slevu.
Ceny asi porostou
Ceny dopravních služeb jsou ostře sledovanou záležitostí a cestujícím jízdenky nikdy nepřipadají levné. Většina dopravních podniků přesto tvrdí, že jezdí za méně než za polovinu skutečné ceny jízdenky. Ve Zlíně mají rozdíl spočtený přesně – za každý kilometr na jejich linkách by si měl pasažér k jízdence přičíst 17 korun a 35 haléřů. Rozdíl hradí dopravní podniky ze státních a městských dotací. Logika věci tedy říká, že zdražovat se bude.
Nebo možná ne. Zajímavý pro cestující je zatím ojedinělý systém veřejné dopravy zdarma. Model funguje v jihočeské lázeňské Třeboni, jde o autobusovou linku s 18 zastávkami. „Lidé u nás jezdí zdarma už od února 2002. A funguje to. Navíc se můžeme pochlubit, že máme v ulicích méně automobilů, naopak ani jednoho černého pasažéra,“ vysvětluje tisková mluvčí města Jana Vodolánová. Model malého města však nebude fungovat všude. Třeba v Praze by musel dopravní podnik získat o tři miliardy vyšší dotaci, což není jen tak.
| Jak narůstá pokuta | |
| zaplaceno na místě | 200 až 500 korun |
| zaplaceno v termínu | 200 až 600 korun |
| zaplaceno po termínu | 500 až 1000 korun |
| po předání soudu | 1100 až 1600 korun |
| při vymáhání exekutorem | až desítky tisíc korun |
Zdroj: Dopravní podniky
 |
Jezdíte po městě hromadnou dopravou? Měsíčně byste se měli vejít do pětistovky za předplatní jízdenku. Pokud nejezdíte načerno. Čtěte v aktuálním tématu ZDE. |
