ČTĚTE TAKÉ:
Dlužníci hledají řešení, až když žádné není
Na začátku dubna začali mnozí obchodníci požadovat po svých zákaznících první odložené splátky za zboží z předvánoční doby a lidé po pár měsících zjišťují, že splácet měsíčně více stovek či tisícikorun korun je nad jejich možnosti, protože zaplatili na konci března daně a nemají peníze, nebo se jim nechce splácet vůbec.
Banky však chtějí své peníze zpět, a proto si najímají vymahačské firmy a exekutory.
Ti loni zahájili nucený zábor majetku ve více než 270 tisících případů, oproti roku 2004 to byl obrovský nárůst o více než 70 procent. Šéf komory exekutorů Juraj Podkonický očekává, že počet zahájených exekucí se letos opět zvýší, ale loňský velký skok se opakovat nebude.
"Číslo se ustálí, letos se můžeme dostat někam ke třem stům tisíců," uvedl.
České domácnosti stále více přišlapují pedál svých dluhů. Na hypotékách, půjčkách či spotřebitelských úvěrech na konci února letošního roku podle statistiky ČNB dlužili téměř 390 miliard korun. Když se k tomu připočtou živnostníci, zvýší se dluh o dalších 32 miliard korun.
"Ke konci prosince minulého roku jsme poskytli úvěry fyzickým osobám ve výši 104,7 miliardy korun," uvedla Helena Matuszná z České spořitelny. U konkurenční Komerční banky to bylo bylo necelých 58 miliard.
"Z toho 43,1 miliardy tvořily hypotéky a 12,6 spotřebitelské úvěry," uvedla mluvčí Romana Kubálková.
Nejvíce si Češi půjčují na hypotékách, ale i na spotřebních úvěrech, které na konci letošního února překročily hranici 100 miliard korun.
Úvěry porostou, ale méně
"V letošním roce očekáváme, že počet úvěrů a půjček bude i nadále růst, dynamika nebude tak vysoká," uvedl Petr Kučera, ředitel úvěrového registru Czech Credit Bureau.
V něm banky shromažďují informace o svých dlužnících, aby předešly případům, kdy si jejich klienti půjčují na splacení svých dluhů u jiných bank.
Ačkoliv banky i splátkové společnosti svorně říkají, že podíl nesplácených úvěrů je nepatrný, ve většině případů odmítají uvést jejich přesný podíl. Navíc si myslí, že varování nad narůstajícími dluhy nemá reálný základ.
"Diskuse o nebezpečně rostoucí zadluženosti českých domácností je tedy z pohledu čísel spíše mediální bublina," uvedl mluvčí Poštovní spořitelny Martin Orságh.
Pro tvrzení, že to není jen tak nepatrná záležitost hovoří statistika ČNB, podle níž u spotřebních úvěrů byl podíl dlouhodobě nesplácených půjček, na konci letošního února více než 10 procent. U ohrožených, které už banky zřejmě nevymůžou, skoro 8 procent.
Navíc se zvyšuje počet dotazů, které jednotlivé společnosti dávají do registrů, který dlužníky sdružuje. Do registru Czech Credit Bureau bylo loni vzneslo téměř 1,7 milionů dotazů na finanční spolehlivost zákazníka, což je více než dvakrát tolik co v roce 2004.
Informace shromažďuje i konkurenční registr Solus. Ten však sdružuje pouze negativní informace o klientech. Může se tedy stát, že v případě, kdy žadatel o úvěr dluží třeba za telefon či nájem a registr tuto informaci dotazující se bance vydá, s největší pravděpodobností banka úvěr nevydá. Loni Solus takových dotazů zaznamenal 1,15 milionu a letos očekává další nárůst.
Jednotlivé finanční domy se snaží předcházet rizikům a své klienty si prověřují. "Při žádosti klienta o spotřebitelský úvěr banka využívá možnosti ověřit si jeho splátkovou disciplínu v úvěrových registrech," potvrdil spolupráci banky s registry dlužníku mluvčí Raiffesisenbank Tomáš Kofroň.
