kancelář, šanon

kancelář, šanon

Přivýdělek: z čeho musíte platit daně

  • 7
Jeden z Murphyho zákonů praví, že každý člověk potřebuje vždy více peněz, než kolik jich má v danou chvíli k dispozici. I když je to s tímto zákonem vlastně v rozporu, řada lidí se snaží nedostatek peněz řešit různými formami přivýdělku.

Jak takto vydělané peníze zdanit a je to vůbec nutné? Zde jsou nejčastější možnosti:

1. Druhé zaměstnání, placené funkce

Brigáda nebo „vedlejšák“, zkrátka doplňkový výdělek dosahovaný uzavřením některého z pracovněprávních vztahů, tedy pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Pokud je příjem z vedlejšího zaměstnání po odečtení případného sociálního a zdravotního pojištění menší než 5000 korun měsíčně, zdaní ho zaměstnavatel srážkovou daní ve výši 15 procent. Pracovník nemusí tento příjem dále zdaňovat a nepodává kvůli němu daňové přiznání. Příjmy z funkčních požitků čili odměny za členství ve vládě, parlamentu, orgánech samosprávy a neziskových organizacích se zdaňují stejně jako druhé zaměstnání.

2. Autorské honoráře

Vytvořit s chutí něco hezkého a ještě za to dostat peníze, to je ideální přivýdělek. Další výhodou je, že dosažený příjem můžeme pro účely zdanění ponížit o výdaje na jejich dosažení stejně jako při podnikání. Výdaje lze také uplatnit formou paušálu ve výši 40 procent. Nevýhodou je, že z příjmů z autorských práv se kromě daně vždycky platí i zdravotní pojištění. Z honorářů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize do 3000 korun měsíčně vám srazí daň rovnou při výplatě.

3. Příjmy z investování

Příjmy z úroků, dividend a dalších výnosů z investovaného kapitálu jsou většinou zdaněny srážkovou daní při výplatě a dál už se nedaní. Výjimkou jsou třeba úroky z podnikatelského bankovního účtu a ze soukromých půjček, pokud je nesjednáme jako bezúročné. Při současné úrovni úrokových sazeb se s těmito příjmy jako s přivýdělkem příliš počítat nedá. Zajímavější se jeví zisky z prodeje cenných papírů, které jsou při držbě delší než šest měsíců od daně osvobozeny.

4. Práce v obchodních společnostech

Příjmy za činnost jednatelů, společníků, družstevníků, členů představenstev či dozorčích rad mají proti zaměstnání tu nevýhodu, že se nikdy nezdaňují srážkovou daní. Kdo si rozhodne přivydělat si k zaměstnání třeba v nějaké dozorčí radě, bude muset vždycky podávat daňové přiznání.

popisekDAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDE
Opět vám pomáháme s daněmi

5. Pronájem domů, bytů, garáží

Příjmy z pronájmu nemovitostí (pozemků, domů, bytů, garáží) jsou poměrně časté a na jejich zdaňování se zapomíná. Kromě případu, kdy je pronajímatel zaměstnaný a jeho příjem z pronájmu nepřesáhne ročně 6000 korun, a tedy nepodává daňové přiznání, je povinen platit z pronájmu daň každý. Výhodou je možnost odečíst paušální výdaje ve výši 30 procent.

6. Prodej osobního majetku

Osobní majetek zpravidla prodáváme se ztrátou a případný zisk je většinou od daně osvobozen. Zdanění podléhá třeba zisk z prodeje motorového vozidla, pokud se uskuteční do jednoho roku od pořízení. Protože finanční úřady mají přístup do registru vozidel i katastru nemovitostí a vykonávají aktivní vyhledávací činnost, doporučujeme tuto povinnost nepodceňovat.

7. Příležitostné činnosti

Do této skupiny patří příjmy, které plynou zejména na základě smluv podle občanského zákoníku (smlouva o dílo, smlouva o obstarání věci, zprostředkovatelská smlouva). Musí se jednat o práce, při jejichž výkonu máme relativní volnost a nejsme pod přímým vedením plátce, jinak by se jednalo o zaměstnání. K takové činnosti nepotřebujete živnostenské oprávnění, typickým příkladem jsou různé provize za finanční zprostředkování, prodej reklamy nebo jiných služeb, doplňkový prodej zboží. Příjmy z příležitostných činností a příležitostného pronájmu movitých věcí jsou do částky 20 000 korun ročně od daně osvobozeny a neplatí se z nich sociální ani zdravotní pojištění.

8. Podnikání na vedlejší činnost

Pokud začnete vykonávat doplňkovou činnost ve větším rozsahu, mohli byste se dopustit neoprávněného podnikání. Proto je vhodnější opatřit si živnostenské oprávnění. Přibudou vám tak některé povinnosti, ale to by mělo být vyváženo zvýšenými příjmy. Podnikání na vedlejší činnost nepodléhá placení minimálního zdravotního a sociálního pojištění, minimální základ daně zpravidla dosáhnete již výdělkem ze zaměstnání a i zdanění přivýdělku pak vyjde příznivě.

František Brabec, daňový poradce