Pro absolventy je málo míst

Mladí lidé všech vzdělanostních kategorií jsou rizikovou skupinou na trhu práce. Jejich míra nezaměstnanosti je zhruba dvojnásobně vyšší než u ekonomicky aktivních obyvatel, která na začátku roku 2004 činila 10,8 procenta. Na čem záleží úspěch absolventů škol? Které faktory určují jejich postavení na pracovním trhu?

Absolventi škol mají problémy s uplatněním zhruba do 25 let, poté se jejich situace výrazně zlepší a ustálí.

Míra nezaměstnanosti pak odpovídá úrovni dosaženého vzdělání: nejnižší mají vysokoškoláci (2 %) a lidé s maturitou (4 %), vyšší mírou nezaměstnanosti trpí vyučení (7 %) a s nejvyššími problémy se potýkají lidé se základním vzděláním (20 %). Ti mají potíže s uplatněním po celé své ekonomicky aktivní období.

Jako v Evropě

Srovnání nezaměstnanosti v České republice a v Evropské unii nevychází pro nás špatně. Jak uvádí studie Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2003, kterou vydal Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), vyšší nezaměstnanost u mladých lidí není v Evropě nic neobvyklého. V roce 2002 bylo v Česku dvaapůlkrát (v Evropě 2,3krát) více nezaměstnaných ve věkovém rozmezí od 15 do 24 let než u lidí mezi 25 až 64 lety. Odstup mezi nezaměstnaností mladých lidí a starších obyvatel samozřejmě nebývá všude stejný.

Například v Dánsku, Lucembursku a Nizozemsku je rozdíl mezi mírami nezaměstnanosti nižší než evropský průměr, to znamená, že mladí lidé a absolventi hledají uplatnění snáze. Protipólem jsou potom země jako Řecko, Itálie či Španělsko, kde je situace ještě horší než u nás.

Na vině nezaměstnanost?

I když nezaměstnanost absolventů výrazně souvisí s ekonomickou situací státu, tedy i s celkovou mírou nezaměstnanosti a stavem nabídky volných míst, není pouze jejím odrazem. Počet nezaměstnaných absolventů je ovlivněn řadou faktorů. "Absolventi jsou skupinou uchazečů o zaměstnání, která je do značné míry handicapována tím, že jí chybějí praktické zkušenosti," říká Jiří Vojtěch z oddělení analýz potřeb trhu práce NÚOV. Zaměstnavatelé často požadují několikaletou praxi, kterou absolventi nemohou nabídnout. V řadě uchazečů o zaměstnání je to pak odsouvá za pracovníky se zkušenostmi z praxe.

Lhát v životopise se nevyplácí. Více ZDE.

Možnost získání zaměstnání je ovlivňována také vzdělanostní a oborovou strukturou absolventů, kteří přicházejí na trh práce. Postavení mladých lidí však určují také reálné podmínky oboru, který vystudovali. "Zaměstnavatelé si někdy stěžují na nedostatek pracovníků technických oborů," tvrdí Jiří Vojtěch. Absolventi však podle něho často nemají v těchto oborech chuť pracovat a hledají uplatnění jinde, ať už je to kvůli pracovním podmínkám nebo finančnímu ohodnocení, které si na začátku a v průběhu studia představovali jinak.

Správně se rozhodnout

V některých případech je příčinou neúspěchu na trhu práce nesprávná volba další vzdělávací cesty po absolvování základní školy. "Žák nebo jeho rodiče neodhadli možnosti, neměli dostatek informací, a takový absolvent střední školy se pak nemůže nebo nechce uplatnit v oboru své přípravy," říká Jiří Vojtěch.

Vývoj nezaměstnanosti však ovlivňuje i cyklus školního roku, kdy se počet absolventů hledajících práci každoročně začne zvyšovat v červnu s koncem školního roku. Svého maxima dosahuje v září, od října se postupně opět snižuje a minimální hodnoty dosahuje v květnu.

Podmínky pro uplatnění na trhu práce ovšem určuje i region, kde mladí práci shánějí. Nejpříznivější situaci nabízí absolventům Praha, nejméně příznivé podmínky jsou v Moravskoslezském, Ústeckém a Olomouckém kraji.

Vyšší vzdělání: lepší uplatnění

Nalezení dobrého místa přímo určuje výše vzdělání. Mezi vyučenými, středoškoláky a vysokoškoláky jsou několika procentní rozdíly v míře nezaměstnanosti. To potvrzují výsledky dlouhodobých statistických údajů.

V dubnu 2004 dosahovala celková nezaměstnanost v České republice 10,2 procenta a na úřadech práce bylo registrováno celkem 535 100 nezaměstnaných. Celkový počet evidovaných nezaměstnaných absolventů v dubnu 2004 činil 48 700 a podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti dosahoval 9,1 procenta. V meziročním porovnání se celkový počet nezaměstnaných absolventů snížil o 3600 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti se (vlivem snížení počtu nezaměstnaných absolventů, ale i zvýšení celkového počtu nezaměstnaných) snížil o 1,2 procenta.

Míra nezaměstnanosti u vyučených dosahovala v dubnu 2004 20,9 procenta, u vyučených s maturitou přesahovala 19,1 procenta, u absolventů SOŠ s maturitou 13,3 procenta, u absolventů gymnázií 5,3 procenta, u absolventů VOŠ (včetně konzervatoří) 9,4 procenta a u vysokoškoláků 5,7 procenta.

Nová práce: nasaďte úsměv.  Více ZDE.

Srovnáme-li vyhlídky absolventů na uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání, je zřejmé, že existuje přímá závislost mezi úrovní vzdělání a uplatnitelností na trhu práce. V závislosti na úrovni dosaženého vzdělání je i podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů. Lidé s vyšším vzděláním takřka v průběhu celého svého ekonomicky aktivního života jsou postihováni nezaměstnaností méně než ostatní. Znamená to tedy, že na trhu práce je člověk s vyšší úrovní vzdělání zvýhodněn proti ostatním nejen na začátku své pracovní kariéry, ale i v celém jejím průběhu.

Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání