Pro obě pohlaví stejná odměna za stejnou práci

Princip stejné odměny pro muže a ženy za stejnou práci byl zařazen mezi základní cíle Evropského hospodářského společenství již v roce 1957 přijetím jeho zakládací smlouvy.

Z hlediska porovnání stavu rovnosti mužů a žen v České republice se stavem v Evropské unii lze říci, že se výrazně neliší od průměru unie. Vstupem do tohoto společenství dojde jen k posílení a upevnění celého systému pravidel zavedených proti diskriminaci na základě pohlaví. Směrnice Evropské unie, které již byly zapracovány do české legislativy:

* stejná odměna za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty

* stejné zacházení v oblasti zaměstnání, odborného školení, povýšení a obecných pracovních podmínek

* stejné zacházení pro ženy a muže v systémech sociálního zabezpečení

* stejné zacházení pro ženy a muže samostatně výdělečně činné

* ochrana žen v těhotenství a mateřství

* rodičovská dovolená

* přenos důkazního břemene v případech diskriminace pohlaví.

V České republice je zakázána diskriminace na základě pohlaví jak při přijímání do zaměstnání, tak v zaměstnání. Trestá se nežádoucí chování sexuální povahy na pracovišti. Zaměstnanec postižený diskriminací se může domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminačního jednání, byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Zavedením rodičovské dovolené v pracovněprávních vztazích byly do právního řádu České republiky promítnuty požadavky vyplývající ze směrnice EU o rodičovské dovolené.

Umožnilo se tím mužům čerpat pracovní volno z důvodu péče o dítě od jeho narození do tří let věku dítěte. Žena i muž vracející se do zaměstnání z mateřské, respektive rodičovské dovolené, musí být zařazeni na práci odpovídající jejich pracovní smlouvě. Členské státy jsou povinny předkládat pravidelně zprávy o stavu plnění směrnic Evropské unie, které musí zapracovat do svého právního řádu. Vlády členských států se tak musí soustavně zabývat problematikou rovných příležitostí a prezentovat dosažené výsledky i na mezinárodní úrovni.