Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pro výpočet důchodu musíte znát dobu pojištění

aktualizováno 
Výpočet přímých důchodů ovlivňují dva základní prvky, a to získané doby pojištění a výpočtový základ.
Služební poměr vojáků se taky započítává do doby pojištění

Služební poměr vojáků se taky započítává do doby pojištění

Výše důchodu závisí především na těchto prvcích, které pojištěnec svou činností může přímo ovlivňovat. Doby pojištění mají význam jednak pro splnění podmínek nároku na důchod (jednou z podmínek nároku na přímý důchod je získání stanovené doby pojištění), jednak pro stanovení výše důchodu, neboť důchod se stanoví z výpočtového základu danou procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění (rokem pojištění se rozumí 365 kalendářních dní), přičemž při stanovení výpočtového základu lze obecně zohlednit jen ty příjmy, které byly dosaženy na základě započitatelné doby pojištění; nezapočítává-li se určitá doba jako doba pojištění, nelze vzít v úvahu ani příjem dosažený během této doby.

Přehled dob pojištění
ZDP rozlišuje u dob pojištění dva pojmy: dobu pojištění (ve vlastním slova smyslu) a náhradní dobu pojištění. Pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu se náhradní doba pojištění hodnotí stejně jako doba pojištění, pokud v ZDP není stanoveno jinak (kromě hodnocení některých náhradních dob pro výši důchodu jen v rozsahu 80 % se jedná ještě o několik dílčích odchylek, které pro účely této publikace nejsou podstatné). Základní rozdíl mezi dobou pojištění a náhradní dobou pojištění je ten, že za dobu pojištění se platí pojistné na důchodové pojištění, zatímco za náhradní dobu pojištění se toto pojistné neplatí.

Doby pojištění a náhradní doby pojištění jsou v ZDP vymezeny dvěma způsoby, a to v závislosti na časovém období. Doby pojištění a náhradní doby pojištění od 1. ledna 1996 (tj. za účinnosti ZDP) definuje ZDP prostřednictvím institutu účasti na důchodovém pojištění s tím, že v některých případech je třeba splnit ještě další podmínky pro to, aby se účast na důchodovém pojištění hodnotila jako doba pojištění nebo náhradní doba pojištění.

Doby pojištění a náhradní doby pojištění před 1. lednem 1996 (tj. před účinností ZDP) jsou v ZDP vymezeny odkazem na předpisy platné před 1. lednem 1996 a to tak, že doby zaměstnání získané podle těchto dřívějších předpisů před 1. lednem 1996 se pro účely ZDP považují za doby pojištění a náhradní doby získané podle těchto dřívějších předpisů před 1. lednem 1996 se pro účely ZDP považují za náhradní doby pojištění. Vzhledem k praktickému účelu této publikace se dále podrobněji zaměříme jen na ty doby, které jsou nejčastější a mají také v důchodovém pojištění rozhodující význam (poznamenává se, že se nejedná o vyčerpávající výklad problematiky dob pojištění, nýbrž jsou uváděny jen ty principy hodnocení a zápočtu těchto dob, které jsou nejdůležitější).

Pracovní poměr
Jedná se o pracovní poměr podle zákoníku práce. Není zde podstatné, byl-li pracovní poměr založen pracovní smlouvou, volbou nebo jmenováním, jedná-li se o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, nebo jde-li o pracovní poměr hlavní, vedlejší nebo souběžný, anebo o pracovní poměr na plný nebo částečný úvazek. Podmínkou pro to, aby se pracovní poměr hodnotil jako doba pojištění, je, aby v době svého trvání zakládal účast na nemocenském pojištění. Pracovní poměr se považuje za dobu pojištění.

Účast na nemocenském pojištění nezakládá pracovní poměr sjednaný se zaměstnavatelem, který nemá sídlo na území České republiky. Účasten nemocenského pojištění není též zaměstnanec v pracovním poměru, který vykonává tzv. příležitostné zaměstnání. Za příležitostné zaměstnání se považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích; za příležitostné se považuje dále zaměstnání, jehož obsahem je pouze činnost malého rozsahu, tj. zaměstnání, v němž příjem nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc (do 31. prosince 1992 se jednalo o částku 120 Kč za kalendářní měsíc).

Od roku 2009 budou platit podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nová pravidla účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona bude zaměstnanec v pracovním poměru účasten nemocenského pojištění, pokud

  • vykonává zaměstnání na území České republiky (za výkon zaměstnání
    na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice), popřípadě v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a není povinně pojištěn podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání, a má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu EU,
  • zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a
  • sjednaná částka příjmu za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodného příjmu; v roce 2009 činí částka rozhodného příjmu 2 000 Kč; byla-li sjednána částka příjmu nižší než 2 000 Kč za kalendářní měsíc, avšak v některém měsíci bylo ve skutečnosti dosaženo příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, vzniká účast na nemocenském pojištění jen v tom měsíci, v němž bylo dosaženo tohoto příjmu ve výši rozhodného příjmu.

Na konkrétní příklad výpočtu doby pojištění se můžete podívat ZDE

Služební poměr
Jedná se o služební poměr vojáků z povolání (před 1. prosincem 1999 též o službu vojáků v další službě), příslušníků Policie České republiky (před zřízením Policie ČR se jednalo o příslušníky SNB), příslušníků Vězeňské služby České republiky (před zřízením Vězeňské služby ČR se jednalo o příslušníky SNV), a příslušníků Bezpečnostní informační služby (před rokem 1993 se jednalo o příslušníky FBIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Od 1. července 1997 se jedná též o služební poměr příslušníků Celní správy České republiky a od 1. ledna 2001 též o služební poměr příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. Služební poměr se považuje za dobu pojištění.

Úryvek z knihy: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Jaký vás čeká důchod si můžete spočítat předem
2. díl: Důchodový věk mají nižší i ženy s adoptovanými dětmi

Úryvek je z knihy
"Kdy do důchodu a za kolik"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz 


 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Rádce: Pojistěte si auto jen na dovolenou. Jak na to a za kolik

Přijde vám havarijní pojištění zbytečně drahé? Možná je. Ale chystáte-li se na cestu do zahraničí, může se hodit. Navíc vůz si můžete pojistit třeba jen na pár...  celý článek

Ilustrační snímek
Češi jsou podpojištění. Co to znamená a jak to napravit?

Češi vydávají výrazně méně peněz za pojištění majetku, zdraví i života než lidé ve vyspělých evropských státech. Podle finančních poradců je jedním z důvodu...  celý článek

Ilustrační snímek
Co je dobré vědět o pojištění dětí. Dvanáct konkrétních dotazů čtenářů

Děti chvilku neposedí, může se jim kdykoli něco stát, potřebují pojištění, říkají si mnozí rodiče. A tak ho uzavřou. Ale často vůbec nevědí, co od něho čekat a...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Zkontrolujte peněženky – třeba je v nich mince se zajímavou hodnotou
Zkontrolujte peněženky – třeba je v nich mince se zajímavou hodnotou

Dají se najít v současné době různé numismatické zajímavosti v našich peněženkách? Někdy je dobré podívat se do peněžen... celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
ÚDRŽBÁŘ VE VÝROBĚ

Advantage Consulting, s.r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 18 000 - 22 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.