Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Problémy v práci svěřte zaměstnavateli, jde to i anonymně

aktualizováno 
Podvody v účetnictví, korupce i třeba šikana. Zaměstnanci o nich nechtějí mluvit. Zaměstnavatelé proto mohou zřídit třeba anonymní telefonní linku.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

S nepravostmi, které se dějí ve firmě, se často nedá bojovat, neboť vedení o nich neví. Řešením je whistleblowing. Jde v podstatě o anonymní linku, na níž zaměstnanci, aniž je prozrazena jejich identita, mohou informovat o neetickém či nezákonném jednání a chování svých kolegů a šéfů. A to ať už jde o korupci, braní úplatků, rozkrádání majetku či šikanu, sexuální obtěžování a podobně. V Česku ji má jen několik firem.

Whistleblowing nemá český překlad – i to svědčí, že je stále málo využíván. Lidé, kteří o nepravostech vědí, se totiž často bojí svěřit nadřízenému, neboť netuší, jak s informacemi a později i s nimi samými naloží. Tedy nestanou se pak třeba obětí pomsty?

Termín "blow the whistle", v překladu "pískat na píšťalku", má znamenat stav, kdy whistleblower (určitý člověk) upozorňuje na nějakou nesprávnou či neetickou záležitost.

Důležitá je v tomto případě skutečnost, že byly vyčerpány všechny jiné možnosti nápravy, jako je informování nadřízených o vzniklé situaci, ale nebyl na ně brán zřetel.

Instituce, které jsou o neetickém jednání informovány, mohou být různé – média, policie, neziskové organizace, vrcholový management podniku apod. A nemusí jít jen o firmu. "Jsou dvě základní skupiny whistleblowerů: zaměstnanci daného podniku a externí – tedy lidé, kteří ve firmě nepracují, ale jsou například jejími zákazníky," vysvětluje Petr Čaník, který na Vysoké škole ekonomické v Praze vyučuje podnikatelskou etiku.

pravidla pro zřízení linky

1. Chraňte zaměstnance, kteří na hospodářskou kriminalitu upozorní. Umožněte jim, aby informace poskytli anonymně.

2. Zachovejte maximální možnou důvěrnost informací.

3. V etickém kodexu stanovte pravidla.

4. Pravidelně informujte zaměstnance o existenci informační linky, etickém kodexu i o disciplinárních opatřeních pro pachatele podvodu.

5. Vytvořte komunikační kanály nejen pro získávání informací o možných podvodech, ale taktéž pro kladení otázek a instruování zaměstnanců.

6. Informujte zaměstnance o tom, jak informační linka funguje, jaké problémy byly touto cestou odhaleny a jak budou řešeny.

7. Určete osoby, které mají dostatečný mandát a zkušenosti, aby případy úspěšně vyšetřily.

8. Stanovte disciplinární pravidla pro nakládání s pachateli podvodů a důsledně je dodržujte.

Zdroj: společnost PricewaterhouseCoopers

Neetické chování nebude tolerováno

Náklady spojené se zřízením a správou anonymní linky nemusí být vysoké. Lidé například mohou oznamovat neetické situace na speciální e-mail. Je však nutné, aby linka nebo e-mail fungovaly důvěrně, byly spravována profesionály, protože jinak zcela ztratí svůj smysl. Zejména u velkých firem proto může být velmi náročné školení, které je pro efektivnost anonymní linky nezbytné.

Například společnost Siemens proškolila kvůli zavedení anonymní linky celosvětově 196 400 svých zaměstnanců. "Naším cílem je udržování naprosto transparentního prostředí, v němž bude zcela zřetelné, že neetické chování nejen nebude tolerováno, ale bude i nekompromisně postihováno," vysvětluje tiskový mluvčí Petr Sedláček, proč se Siemens rozhodl ve všech svých pobočkách whistleblowing zavést.

A zaměstnanci tento systém zjevně uvítali: jen v minulém čtvrtletí bylo na anonymní lince zaznamenáno 143 telefonátů – 33 z nich bylo vyhodnoceno jako neopodstatněné a 110 se společnost zabývala.

Proč se bojíme? Může za to i socialismus

Podle zprávy auditorské a poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers se 61 procent společností v České republice stalo během posledních dvou let obětí hospodářské kriminality. Nejčastěji korupce a zpronevěry.

Přesto pro většinu lidí zůstává whistleblowing cizí. Podle Petra Čaníka svůj podíl na tom má zkušenost s udáváním za bývalého socialistického režimu. "Lidé mají stále pocit, že informování o něčem špatném je udávání. Ale je na vlastním rozumu každého posoudit, kde je hranice. Jsou totiž věci, na které je třeba upozornit. I pro firmu je lepší, když její zaměstnanci informují o něčem špatném prostřednictvím anonymní linky, než když problémy ventilují přes média," dodává.

Whistleblowing by měl sloužit k informování o vážných problémech, které zaměstnance trápí, ne k tomu, aby udávali kolegu, že si z dílny domů odnesl pět hřebíků. Zaměstnancům linka může pomoci, pokud je například jejich přímý nadřízený nutí k porušování předpisů či zákona a třeba i vyhrožuje výpovědí, když pracovní úkol, který může být i v rozporu se zákonem, nesplní.

Pro většinu lidí je anonymní linka cizí. Pramení také z udavačské doby za socialismu.


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Ilustrační snímek
Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledky voleb - V ČR zvolili lidé nový parlament
Výsledky voleb - V ČR zvolili lidé nový parlament

V České republice a na mnoha místech v zahraničí proběhly v pátek a sobotu volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.