Proč a jak zaměstnat handicapované

Zaměstnavatelům prý chybí k zaměstnávání zdravotně postižených motivace. Dosud podniknuté kroky ministerstva práce a sociálních věcí údajně nestačí. Počet zdravotně postižených bez práce v současnosti dramaticky vzrostl. A nikdo z nás neví, kdy v důsledku úrazu či nemoci rozšíří jejich řady.

Výrobní družstvo Služba v Českých Budějovicích zaměstnává zdravotně postižené osoby již osmdesát let. "Nepřipadá nám, že děláme něco výjimečného. Je to naše poslání a očekáváme, že budeme státem v této činnosti podporováni," říká předseda družstva Eduard Cipra.

Zaměstnat pracovníka se změněnou pracovní schopností (ZPS) či s těžším zdravotním postižením (TZP) znamená mít k těmto lidem specifický přístup. Na místě je větší ohleduplnost a takt ze strany zaměstnavatele i kolegů zaměstnanců. "Neznamená to však, že se těmto lidem odpouští lajdáctví, neochota a lenost," podotýká Eduard Cipra.

Bariéry v mínění

Jednou z bariér zapojení zdravotně postižených osob do běžného pracovního procesu je veřejné mínění. "Současný stav naší morálky není tuto potřebu schopen akceptovat. Přes různé programy se to nedaří ani jinde v Evropě. Proto musíme alespoň využít další možnost vytvářet pracovní místa u těch podniků, které jsou doposud ochotny se činností s touto skupinou pracovníků zabývat," říká Eduard Cipra. Šárka Staňková z Truhlářství Mrázek v Novém Městě na Moravě absolvovala vysokou školu.

Sama se ocitla na invalidním důchodu a ví, jak je pak těžké najít vyhovující

Vice informací na téma nezaměstnanost najdete v přiloženém článku přímo ZDE

zaměstnání. S majitelem Truhlářství Mrázek proto usilují o zbudování chráněných dílen. Jitka Pitrová z organizace Péče o duševní zdraví v Pardubicích chce dát postiženým zase možnost pracovat v kavárně, kterou hodlá za tímto účelem založit. Z negativní reakce veřejnosti strach nemá. "Ze zkušenosti vím, že lidé jsou nejprve ostražití, ale když se zdravotně postiženými mají kontakt, začnou to brát jako běžnou věc," říká.

Motivace k zaměstnávání osob se ZPS

* Zaměstnavatel má možnost uzavřít s osobou se ZPS pracovní poměr na dobu určitou.
* Byly navýšeny příspěvky na zřízení chráněného pracovního místa, na krytí provozních nákladů chráněné dílny, na vybavení pracovními prostředky pro občana se ZPS, který zahájí samostatnou výdělečnou činnost.
* Do zákona o zaměstnanosti nově vložený § 24a stanovil nárokový příspěvek zaměstnavatelů s více než padesáti procenty zaměstnanců se ZPS.
* Zvýšila se částka, o kterou si za každého zaměstnance se ZPS či TZP může zaměstnavatel snížit daň.
* Podnikatelským subjektům zaměstnávajícím nejméně 50 procent zaměstnanců se ZPS z celkového počtu zaměstnanců poskytují dotace investičního charakteru a návratné finanční výpomoci.
* Svaz českých a moravských družstev vytvořil poradenskou síť s 10 poradenskými centry pro zájemce o sociální podnikání.

Kdo nezaměstnává, platí

Každý zaměstnavatel s více než pětadvaceti pracovníky má povinnost dát práci alespoň čtyřem procentům lidí se ZPS. Zaměstnavatelé mohou nahradit zaměstnávání handicapovaných pracovníků odebíráním výrobků od firem zaměstnávajících více než 50 procent takových lidí, od chráněných dílen provozovaných občanským sdružením a podobně nebo zadáváním výrobních programů těmto subjektům.

Za každého občana se ZPS, u kterého zaměstnavatel nesplní povinný podíl, musí odvádět do státního rozpočtu 1,5násobku průměrné mzdy. Povinnost zaměstnávat občany se zdravotním handicapem se podle zákona o zaměstnanosti nevztahuje například na zařízení ozbrojených sil a ozbrojených sborů.

Toky státní pokladnou

Za rok 2000 činil odvod finančních prostředků odevzdaných státu na základě ustanovení zákona o zaměstnanosti 268 milionů korun a v roce 2001 vyplatil stát dotace ve výši 370 mil., z toho 270 mil. na neinvestiční a 100 milionů na investiční účely. V roce 2001 činil odvod 393 milionů korun a pro rok 2002 byla v uvedeném programu vyplacena částka 115 mil. na investiční dotace a pro nově zavedený příspěvek podle § 24a částka 410 milionů.

Dotace se zvyšují, šancí na práci nepřibývá. Na vině může být podle Karla Rychtáře ze Svazu českých a moravských výrobních družstev také nesystémovost změn v pravidlech poskytování podpor pro zaměstnávání osob se ZPS. Stát pracovní místo pro zdravotně postiženou osobu dotuje ročně příspěvkem okolo 80 tisíc korun. "Je prokázáno, že průměrný nezaměstnaný ZP občan stojí státní pokladnu 150 až 180 tisíc korun ročně," říká Karel Rychtář. Zapojit zdravotně postižené do pracovního procesu se z tohoto důvodu státu vyplatí. I když hodnota jejich začlenění do veřejného života a pracovních aktivit se vlastně penězi vyčíslit ani nedá.

Adresy k tématu

* www.scmvd.cz
* www.azzpc.cz
* www.mpsv.cz
* www.vdi.cz
* www.upoc.cz