Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč jsou fondy bezpečné proti „pádu“

  0:01aktualizováno  0:01
Pád hned tří českých makléřských firem v poslední době vyvolal obavy v řadách individuálních investorů. Přirozenou cestou omezení rizika investic pro tyto investory by byly podílové fondy...
Pád hned tří českých makléřských firem v poslední době vyvolal obavy v řadách individuálních investorů. Přirozenou cestou omezení rizika investic pro tyto investory by byly podílové fondy. Nicméně nedůvěra, kterou způsobily pády makléřských firem, částečně postihla i fondy. Dokladem toho jsou i následující otázky položené jedním individuálním investorem – podobné otázky se však nevyskytují individuálně, nýbrž velmi často:

1. Jaký garanční fond odškodňuje podílníky v případě pádu podílového fondu?

K pádu investičního fondu může dojít dvěma způsoby: vytunelováním, (to je česká specialita, jinde ve světě nevídaná - možná ještě tak v Azerbajdžánu) anebo zkrátka tak, že hodnota portfolia fondu postupně klesá, až ke hranici, kdy management uzná za vhodné fond zlikvidovat nebo sloučit s jiným. Zde však nelze dost dobře mluvit o pádu, spíše o nevhodně zvolené investiční strategii. Takové případy se u rizikovějších fondů samozřejmě stávají. Jde však o dlouhodobý proces, podílník má obvykle dost času vystoupit, i když nikoli beze ztrát.

V obou případech existence garančního fondu nedává smysl: v prvním případě je zbytečná (viz případ českých kampeliček, kde garanční fond byl k ničemu), v druhém případě je rovněž zbytečná, ale ze zcela jiných důvodů. Nicméně lucemburské SICAVy pro jistotu mají jistý ochranný mechanismus: za závazky subfondu ručí ostatní subfondy v rámci daného SICAVu. (Je to trochu složité, bohužel zde není místo na bližší vysvětlení.) V praxi je ovšem daleko nejlepším „garančním fondem“ dokonalý dohled a fungující regulační rámec. Na adresu českých fondů lze rovněž prohlásit, že jejich úroveň se v porovnání se stavem před několika lety neuvěřitelně zlepšila – přinejmenším po regulační a etické stránce. Nedůvěra samozřejmě trvá a bude ještě dlouho trvat, než pomine. Koneckonců, Německo v 70. letech prošlo podobnou zkušeností – a nyní jsou v této zemi podílové fondy nejoblíbenějším investičním nástrojem.

2. Jsou zaměstnanci investičních fondů v Irsku, Lucembursku aj. obecně poctivější než u nás, anebo tam jsou fondy zakládány z prostého důvodu, že se jedná o daňové ráje?

Zaměstnanci fondů v Lucembursku, Irsku aj. možná skutečně poctivější jsou, protože případy nepoctivého zacházení jsou jednak velmi zřídkavé, jednak jde vesměs o drobné delikty. Jediný významný případ porušení povinností při správě majetku ve fondu se stal v roce 1996 v Británii u Morgan Grenfell Asset Management (nyní Deutsche Morgan Grenfell). Ani v tomto případě však podílníci fondu nepřišli úplně o všechno. Proč to tak je: ono totiž v té tolik vysmívané "socialistické" Evropské unii existuje cosi, co u nás zatím dobře neznáme: vláda zákona, regulace kapitálových trhů a podobné instituce nutné pro dobré fungování každé tržní ekonomiky. Třeba je to ale tak, že manažeři v Lucembursku nejsou poctivější než u nás, ale VELMI dobře si dovedou spočítat, že porušování předpisů nebo dokonce zákonů by se jim nevyplatilo.

Jak ukázal nositel Nobelovy ceny za ekonomii Gary Becker, výskyt kriminality je nepřímo úměrný pravděpodobnosti dopadení viníka a výši trestu. V případě ekonomické kriminality v tak průhledných organizacích, jakými jsou podílové fondy, je pravděpodobnost dopadení stoprocentní - za předpokladu, že justice funguje. A ano - v Lucembursku, Irsku a Švýcarsku justice funguje doopravdy. Nejenom na papíře jako kdesi ve východní Evropě.

3. Jaká je praktická vynutitelnost práva pro českého investora do lucemburského fondu, v případě že opravdu dojde na lámání chleba? Kolikpak asi stojí jeden právní úkon advokáta schopného vést spor v Lucembursku, podle místních zákonů a procesních pravidel?

Na „lámání chleba“ zatím došlo pouze jedinkrát ve výše zmíněném případě. Obviněný manažer Peter Young z firmy Morgan Grenfell Asset Management se k soudu dostavil v sukni, nalíčený červenou rtěnkou a chtěl, aby mu říkali „Elizabeth“. Podle vyjádření lékařů byl opravdu psychicky labilní. Inu, před bláznem nás neuchrání ani vynutitelnost práva...

Nicméně - kdyby došlo k problémům - mohli bychom se spolehnout na to, že bychom nebyli ani jediným, ani nejbohatším podílníkem, jehož práva by byla porušena. Asi bychom se vůbec nemuseli s ničím obtěžovat, práva všech poškozených by byla obhajována hromadně a můžeme si být jisti, že náklady na soud by nakonec hradil viník.

Závěrem – existuje možná ještě lepší garance než dohled a Komise pro cenné papíry. Je to obchodní jméno a jeho hodnota. Představte si, že investujete do fondu spravovaného mnohamiliardovou bankou, která má pobočky na celém světě. Řekněme, že zrovna manažer vašeho fondu provede něco nekalého. Banka má dvě možnosti: buďto nechá klienty na holičkách a bude riskovat, že aféra poškodí její dobré jméno. Například tržní hodnota jména jedné velké americké banky (nebudu jmenovat, abych nebyl nařčen z lobbyingu) dosahuje hodnoty zhruba kolem 20 miliard dolarů. Anebo se o klienty postará, vyvine maximální úsilí ke zdárnému vyřešení celého případu a nebude přitom skrblit penězi – vždyť hodnota dobrého jména je ve finančním podnikání kriticky důležitá. Takže není překvapující, že Deutsche Bank (která převzala Morgan Grenfell krátce předtím, než skandál vyšel najevo) „napumpovala“ do postiženého fondu chybějících 380 miliónů liber. Dobré jméno za to zkrátka stojí.

Zdůrazňování bezpečnosti fondů není planou propagandou, což si lze ověřit i na WWW stránce Classic Financial Scandals. Na této stránce najdeme informace a analýzy o řadě finančních skandálů 90. let. Jsou zde uvedeny skandály v bankách, pojišťovnách, makléřských firmách, penzijních fondech, na akciových a komoditních trzích, dokonce i v jedné centrální bance (v Nairobi), ale překvapivě velmi málo skandálů v podílových fondech. Z toho pouze jediný (výše zmíněný) skandál se stal v Evropě. Důvod: podílový fond je na rozdíl od banky, pojišťovny či makléřské firmy velmi jednoduchou organizací, jejíž činnost se snadno kontroluje a audituje. Proto tak málo skandálů.

Považujete podílové fondy za bezpečný způsob investování? Myslíte si, že dobré jméno společnosti AKRO má vyšší cenu než 38 mil. Kč (potencionální ztráta fondu AKRO Svět)? Napište nám svůj názor.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Sedm ukazatelů, podle kterých poznáte správnou akcii

Kdo by nechtěl investovat do akcií, které budou vynášet. Jenomže jak poznat tu správnou akcii? Střílet od boku a investovat naslepo rozhodně není nejlepší...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Konečné výsledky voleb do PS 2017
Konečné výsledky voleb do PS 2017

ČSÚ zveřejnil na svých stránkách konečné výsledky voleb. Volby 2017 - Volby do Parlamentu konané ve dnech 20.10. – 21.1... celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
SUPPORT SPECIALIST 1ST LEVEL

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 25 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.