Proč patří etika do řízení podniku

Jednou ze základních kapitol manažerské etiky jsou hodnoty. I když se může zdát, že hodnoty náleží spíše do filozofické roviny, jejich promítnutí do manažerské praxe lze sledovat každodenně. Ne všichni zaměstnanci však mají stejný hodnotový žebříček jako zaměstnavatelé. Proto je u mnoha firem jedním z prvních dokumentů, se kterými se pracovník musí po nástupu seznámit, soubor pravidel či etický kodex společnosti.

Firemní pravidla mohou mít různou podobu. Třeba takovou, s jakou se seznámí po nástupu každý zaměstnanec jednoho významného správního podniku v New Yorku. 1. Zaměstnanci nesmějí přijímat dary ve vyšší hodnotě než padesát dolarů od žádné osoby nebo firmy, která je s jejich společností v obchodním spojení. 2. Zaměstnanci musí mít na paměti, že nesmějí používat majetek pro osobní účely, což se týká i drobného majetku, jakož i telefonování, používání výpočetní techniky a automobilů. 3. Šíření důvěrných informací týkajících se společnosti je zakázáno a za porušení tohoto pravidla bude považováno třeba i informování přítele podnikajícího v oboru správy majetku o tom, že společnost připravuje pronájem určitých prostor. 4. Žádný zaměstnanec nesmí učinit rozhodnutí ku prospěchu svých přátel, příbuzných nebo obchodních společníků. Zaměstnanec společnosti, který má hlavní pracovní poměr u společnosti, nesmí mít vedlejší úvazek u firmy, která je v obchodním spojení s kterýmkoliv oborem podnikání společnosti.

Hodnoty pracovníka a a zaměstnavatele jsou různé

I když jde pouze o část pravidel, je zřejmé, jak přísné a nesmlouvavé hodnoty vyjádřené v normách chování zaměstnance vytkla uvedená společnost. S takto formulovanými, a hlavně důsledně po pracovnících vyžadovanými pravidly chování ve firmě by mnohé tuzemské podniky u svých zaměstnanců neobstály. Například soukromé telefonování ze služebních telefonů je na pracovištích stále zcela běžnou praxí. Zatím je nazírání na firemní hodnoty a s nimi spojená etika chování a jednání zaměstnanců opravdu dost často spíš svérázné až originální. Tak se nezřídka stane, že o manažerskou pozici, pravda byť nižšího stupně, se přijde ucházet do firmy zaměstnanec, který se na prvém místě nezajímá o pracovní povinnosti, obsah práce, ale o to, kolik dostane. Nepokrytě, téměř již ve dveřích dá najevo, že je rozhodnut dát přednost nejvyšší nabídce, a to bez ohledu na obsah práce. Není to vždy však pouze věc jednotlivce. Jiný příklad "ze života" může být i z jednání firem. Před třemi měsíci uzavřela společnost s jinou firmou kontrakt o dodávkách určitého objemu zboží za dojednané ceny a v dohodnutém termínu. Týden před uplynutím dodací lhůty se vedení společnosti obrátilo na svého odběratele s tím, že pokud nebude ochoten zvýšit objem odebraného zboží, ať s dodávkou dál nepočítá, protože se podařilo najít jinou firmu, která převezme dvojnásobek předpokládaného množství.

Globalizace přinese významné změny

V současných podmínkách řízení podniků nabývá nesmírný význam globalizace. Globální management zmenšuje rozměry, zmenšuje svět. Hranice se stávají průchodnými a podnik, který se pyšní výhradně národní etiketou je téměř již raritou. Co přinášejí tyto skutečnosti do podnikového řízení? Zásadní vliv mají na formování firemní kultury. Existují mnohé rozdíly, ale i společné prvky. Významní světoví manažeři, kterým se podařilo zvládnout téměř nadlidský úkol a sladit manažerský orchestr složený z evropských, asijských a amerických vedoucích pracovníků, se shodují na tom, že vždy budou existovat jistá specifika národních kultur podmíněná jejich hodnotami. Proto se orientují na jakési vyšší etické normy, hodnoty lidskosti. Lidský přístup je to, čemu rozumějí všichni. A potom je snazší debatovat o jednotlivých hodnotách a přibližovat je sobě navzájem. Je zajímavé, jak některé národnosti přes značnou geografickou vzdálenost vykazují stejné hodnoty a vlastnosti. Specialisté na tuto problematiku tvrdí, že je to důsledek industriální společnosti zemí s vysokým stupněm efektivnosti, s odpovídající mírou snahy po konsenzu a také s respektem k zákonům, normám a pravidlům. Jako příklad můžeme uvést porovnání shody některých hodnotových orientací, respektive vlastností japonských a švédských manažerů. Jde zejména o:

1. Snahu dosáhnout souladu a minimalizovat ve svém jednání konfliktní a stresové situace.

2. Upřednostňování sociálních hodnot před osobními, skupinový život a práce má přednost (jde o relativní paradox, protože právě Japonci i Švédové jsou svým psychologickým založením individualisté).

3. Důraz na formální pozice ve firmě, například respektování role vyššího vedoucího.

4. Zdrženlivé vyjadřování, chování a jednání vůči ostatním.

5. Důkladné rozhodování, které se odehrává především v kolektivech.

Etika se promítá do řízení

Manažerská etika se promítá v podobě hodnotové orientace do řady oblastí praktického řízení. Významný je vztah ke spolupracovníkům. Zde jde o uzavření jisté "společenské smlouvy" mezi manažery a zaměstnanci, tolerování osobních vlastností jednotlivců, vhodný způsob přidělování pravomoci a odpovědnosti, spravedlivé odměňování, rozvoj odborné kvalifikace nebo vývoj pracovní kariéry.

Autor je výkonným ředitelem České manažerské asociace