Otázka přijetí a nepřijetí eura v ČR je mezi odborníky stále aktuální a každá strana má své argumenty pro a proti. Jediné, v čem se obě strany shodnou, je to, že pokud už k přijetí eura musí dojít, není třeba s tím příliš spěchat. I to je možná důvod, proč se politici rozhodli, že původní termín v roce 2010, mnohými odborníky již delší dobu označován jako nereálný, tak definitivně padl. V současné době se uvažuje, jestli jsou reálné roky 2012 a 2013.
Obyvatelé česka patří v Evropě spíše k těm skeptičtějším národům a většina s přijetím eura v podstatě nesouhlasí. Jejich nesouhlasnému postavení nahrává zejména skutečnost, že Česká republika má velký problém s plněním základních kritérií pro přijetí jednotné evropské měny. Jde především o schodek veřejných financí, který se doslova vymkl kontrole. Vstup do režimu směnných kursů ERM 2 (Exchange Rate Mechanism 2, jehož základem je udržet po dobu minimálně dva roky měnu ve fluktuačním pásmu 15 % okolo schválené střední hodnoty) je také v nedohlednu. Například bratři Slováci se k tomuto kroku odhodlali již před rokem.
Jaká jsou pro a proti
Lze říci, že argumentů proti rychlému přijetí eura je mnohem více než pro a znějí logičtěji. Velmi častým argumentem proti brzkému přijetí společné evropské měny je obava ze zdražování, které nebude vykompenzované růstem mezd. Většině odpůrců se nelíbí hlavně to, že přijetím eura se značně omezí rozhodovací pravomoci domácí centrální banky zejména v oblasti měnové politiky. ČNB tak prakticky ztratí kontrolu nad měnovým kurzem, úrokovými sazbami a tím pádem také nad inflací. To by mohlo vést ke zpomalení hospodářského růstu, což by pro ČR jako zemi, která potřebuje růst rychleji než vyspělé země, nebylo právě pozitivní.
INVESTOVÁNÍ PRO CHUDÉZde nejvíce vyvstává problém rozdílnosti jednotlivých zemí a rozvinutosti jejich ekonomik. Centrální rozhodování v rámci celé Evropy nemusí vyhovovat všem zemím. V nejhorším případě může dojít k tomu, že existence centrální banky povede ke zvětšování rozdílů mezi vyspělými a chudými ekonomikami. I proto je pro stát nutné jít do měnové unie co nejlépe připraven a tím pádem nikam nespěchat.
Zajímavým argumentem proti zavedení eura úplně, je skutečnost, že euro je prakticky uměle vytvořená měna, která je zavedena v zemích, v nichž existují diametrální rozdíly v daňové politice nebo sociálním systému. To vytváří značné problémy a ohrožuje samotnou odůvodněnost existence měnové unie a zde se opět dostáváme k již zmiňovaným zvětšováním rozdílů mezi jednotlivými zeměmi. Množí se také argumenty, že vyspělé země, které ještě nevstoupily do měnové unie, jsou na tom zatím hospodářsky lépe. Proti těmto argumentům však může hrát fakt, že časový úsek od přijetí eura je příliš krátký na to, aby se tyto výsledky daly brát jako definitivní. A za druhé, vstup do měnové unie je pro nové členy povinný (zatím).
Najdou se ale také mnozí příznivci co možná nejrychlejšího přijetí eura, kteří jsou podporováni zejména firmami orientujícími se na vývoz směrem do EU. Ty jsou vystaveny stálé nejistotě ve formě posilování koruny, což jim na optimismu určitě nepřidá. Důležitá je také makroekonomická nestabilita v případě, že okolní země postupně vstoupili do měnové unie dříve než my. Nedůvěra v naší rozpočtovou politiku, snížení ratingu, případně nižší příliv zahraničních investic by v konečném důsledku mohly vést k nestabilitě kursu domácí měny, což by zase dále komplikovalo dodržování přístupových podmínek. Politickým aspektem by pak mohlo být vyloučení české republiky z rozhodovacích procesů probíhajících v rámci měnové unie. Pro běžné lidi by byla přínosem eura v ČR cenová přehlednost.
VYDĚLEJTE INVESTOVÁNÍMKonsenzus obou stran je cítit pouze v otázkách reforem ve veřejných financích, zdravotnictví nebo sociálním a penzijním systému. Reformy jsou už ale dlouhou dobu kamenem úrazu při jednáních parlamentu a jejich přijetí je v současné situaci dosti nepravděpodobné. To, že základem je systematičnost a ne zbrklé krátkodobé řešení, termín jejich přijetí prakticky ještě více oddaluje.
Čeká nás dlouhá cesta
Bude zajímavé sledovat, jak budou politici odvážní v přijímání důležitých rozhodnutí nebo jak budou občany přemlouvat k tomu, aby si sami šetřili na důchod, protože stát jim v důchodu nic nevyplatí, když už půl roku se neumějí dohodnout ani na tom, kdo vlastně bude vládnout. Pokud se stále budou současní odpovědní vymlouvat na předcházející vlády a doufat v odvahu těch budoucích, euro u nás nebude nikdy. Nejvíce radosti tento stav dělá těm, kteří nesouhlasí ani se samotným fungováním Evropské unie a nějaká společná měna je pro ně nemyslitelná. Ostatním nezbývá nic jiného, než čekat a doufat. Mezitím se můžeme utěšovat tím, že země jako Maďarsko, nebo Polsko jsou na tom možná ještě hůř než my a jejich vstup do měnové unie je také neznámý.
Vyplatí se investovat v euru?
Pro investory to nakonec znamená jediné. Ti, kteří investují v korunách a v poslední době je pronásledovaly pochyby, jestli nebude výhodnější dlouhodobé investice řešit v evropské měně, mohou zůstat klidní. Euro u nás jediným platidlem jen tak brzy nebude a investování v české koruně bude ještě několik let výhodnější, zejména pak pro konzervativní investory, pro něž je možnost posilování české koruny vůči evropské měně zbytečným luxusem, zvyšujícím riziko jejich portfolií. Pro ty, kteří již v současnosti investují v euru je zase výhodnější držet své investice a určitě je nepřevádět do korun. To platí zejména pro dlouhodobé investory.
