Společnost GfK se nedávno otázkami tzv. investičního chování obyvatelstva ČR zabývala ve svém průzkumu. Zjišťovala totiž, proč Češi spoří, co je prioritou v rozhodování při nakládání s volnými prostředky, jaké mají investiční zvyklosti a v neposlední řadě, jaké mají povědomí o investičních fondech.
Myslíme na zadní kolečka
Důvodů, proč člověk ukládá volné finanční prostředky a snaží se je nějakým způsobem nejen uchovat, ale ještě navíc rozmnožit, je celá řada. Nejčastěji myslíme na tzv. zadní kolečka, a to když ukládáme peníze pro případ nouze a šetříme na pozdější větší vydání. Snažíme se rovněž finančně zajistit svou rodinu, v budoucnu své děti a nezapomínáme ani na sebe v důchodovém věku.
Spořit? Jenže kde
Své finance se vzhledem k potřebám v budoucnosti snažíme všemožně zabezpečit. Není proto divu, že dostatečná průhlednost investic, v nichž máme uloženy vlastní rezervy, hraje pro více než 60 % obyvatel ČR velkou roli.
Moderním a hojně využívaným způsobem zhodnocení volných finančních prostředků jsou investice do investičních fondů, převážně v domácí měně. Bohužel však o nich mnoho nevíme. Pouze jeden člověk ze sta se cítí být o problematice investičních fondů velmi dobře informován, zatímco téměř tři čtvrtiny Čechů tvrdí, že jsou o fondech informováni špatně, či dokonce o fondech nic nevědí.
Ti, co investují nebo alespoň uvažují o investicích do investičních fondů, vidí jejich klady zejména ve vyšší míře bezpečnosti finančních prostředků, zejména pak ve srovnání s investicemi do mnohem rizikovějších akcií. Investiční fondy jsou považovány také za modernější způsob ukládání peněz než je vkladní knížka a lze u nich navíc očekávat i vyšší výnos než nabízí zmíněné vkladní knížky, příp. termínované vklady.
Kam pro radu? Na pobočky
Kam však směřují naše kroky v okamžiku, kdy řešíme otázku financí, tedy spoření, investice nebo úvěr? Do pobočky banky. Většinou se rozhodneme buď do banky zavolat, případně navštívíme pobočku banky osobně. Informace však získáváme i z jiných zdrojů – významným informačním zdrojem a studnicí zkušeností je pro nás okruh našich nejbližších, tj. rodinní příslušníci, případně přátelé a známí. V menší míře se pak spoléháme na prospekty, případně informace vyhledáváme na internetu. Pokud tedy potřebujeme získat určité informace, preferujeme osobní jednání před anonymitou moderních a vždy dostupných informačních zdrojů.
Jak zkušenými investory jsou Češi
V porovnání s Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem se Češi nijak výrazně ve svém vztahu k riziku v investování nevymykají. Pouze v Rakousku jsou obecně investiční fondy známější, ale obdobný vývoj můžeme během několika příštích let očekávat i u nás. Podle určitých charakteristik, např. vztahu k riziku, zkušenosti, příjmové hladiny či příslušnosti k určitému pohlaví, jsou investoři v jednotlivých zemích členěni do skupin. V ČR je vyčleněno takových skupin pět, a to tzv. začátečníci, odvážlivci, zastánci jistoty, lhostejní a rozumní investoři. Zajímá vás, do které skupiny patříte vy? Odpověď naleznete ZDE.