Proč se investoři vyhýbají dluhopisům?

  0:05
Minulý týden jste si mohli přečíst úvodní část třídílného komentáře, který se zabývá investováním do dluhopisů. Po všeobecném úvodu se dnes můžeme zabývat těmito instrumenty podrobněji.
Minulý týden jste si mohli přečíst úvodní část třídílného komentáře, který se zabývá investováním do dluhopisů. Po všeobecném úvodu se tedy můžeme dnes zabývat těmito nástroji finančního trhu poněkud podrobněji a seznámíme se také s nejčastějšími limitujícími faktory, které některé investory od dluhopisů odrazují.

První část komentáře o dluhopisech naleznete zde.

Kromě normálních dluhopisů s pevným výnosem po celou dobu životnosti existuje samozřejmě celá řada modifikací a specialit, z nichž pro stručnost uvádím jen několik výrazných příkladů: Konvertibilní bond lze po naplnění daných podmínek vyměnit za akcie a tvoří tak přechod mezi akciovými a dluhopisovými trhy. Zero coupon bond je dluhopis, který nevyplácí žádné kupony a úrokový výnos je dán rozdílem mezi kupní a nominální cenou, podobně jako u směnky. Kuponová sazba dluhopisu s variabilním výnosem (floating rate note, floater) se pravidelně přizpůsobuje tržním sazbám a v emisních podmínkách se uvádí např. jako PRIBOR + 35 (tj. sazba 0,35% p.a. nad tříměsíční sazbou PRIBOR. - Zkratky PRIBOR, BRIBOR, BIBOR, STIBOR, RIBOR, LIBOR, EURIBOR apod. označují denně vyhlašovanou sazbu, za kterou si lze ve velkých objemech půjčit na příslušném mezibankovním trhu, např. v Praze, Bratislavě, Bangkoku, Stockholmu, Římě (škoda, že zavedením EMU některé hezké zkratky končí) nebo Londýně. EURIBOR je vzdorosazba EMU kotovaná ve snaze oslabit dominantní pozici Londýna jako finančního centra. Uložit lze na mezibankovním trhu za sazby PRIBID, BUBID (Budapešť) apod. Tyto sazby vytváří pro standardní období (1 den - 1 rok) peněžní trh, který na jedné straně přihlíží ke klíčovým sazbám centrální banky, na druhé zohledňuje převládající mínění o příštím vývoji. V praxi to vypadá tak, že sazby buď vyhlašuje centrální banka, nebo vznikají jako průměr kotací nejdůležitějších účastníků daného trhu). Reverse note floater má konstrukci obdobnou jako floater, ale kupon se počítá např. podle vzorce 10% - 3M LIBOR a cena dluhopisu pak na změny úrokových sazeb reaguje opačně, než u normálních dluhopisů.

Eurobond je původně bond v americkém stylu, vydaný v Evropě, v kontextu korunového trhu se terminologicky možná poněkud nepřesně, ale zato celkem všeobecně používá pro korunový dluhopis vydaný v zahraničí. (Yankee je dolarový dluhopis vydaný zahraničním subjektem v USA, obdobně existuje Kangaroo v Austrálii, Bulldog v UK a Samurai v Japonsku. Gejša nebo taky šógun je zahraniční dluhopis denominovaný v jiné měně než jenu, prodávaný v Japonsku. Sushi je japonský dluhopis denominovaný v dolarech). Z dalších veselých slangových výrazů je sympatický James Bond, tedy americký státní dluhopis splatný samozřejmě v roce 2007. Kromě amerických státních Treasuries a T-bills se lze v Británii setkat s gilty a v Německu s bundy, případně bubills.

Z dluhopisů s relativně horším kreditem tvoří zajímavou skupinu Brady bonds, zřízené v americké režii pro redukci zadlužení rozvojových zemí, především latinskoamerických, a široká skupina junk bonds, tj. dluhopisů s ratingem neinvestičního stupně (Moody’s Ba1, Standard & Poor’s BB+ a horší). Právě ty, ale i bonitnější korporátní dluhopisy, zažívají dnes konjunkturu v Evropě, kde byla v posledních letech upsána řada emisí především telekomunikačních firem, shánějících peníze na výstavbu komunikačních sítí a financování nákupu dalších licencí. (Telekomunikační dluhopisy jsou proto o něco levnější, než by odpovídalo jejich ratingu.). I v dalších oborech lze vysledovat podobný trend, tj. odklon od tradičního bankovního financování k pružnějšímu využití finančních trhů, takže se očekává, že dosud poměrně malý evropský trh korporátních dluhopisů během několika let sníží náskok svého amerického vzoru.

Nemá smysl rozvádět definice do podružných detailů, takže se spokojíme s konstatováním, že trh se neustále vyvíjí a vznikají další a další formy cenných papírů, z nichž některé mají se základními principy dluhopisu mnoho společného. Hypoteční zástavní listy, tj. dluhopisy, jejichž splacení je kryto souborem hypoték, představují především v Severní Americe obrovský trh a i u nás se již staly natolik známými, že je rozlišuje – a daňově zvýhodňuje - i naše legislativa, naopak asset-backed securities, tj. obdoba hypotečních zástavních listů, kde ale místo nemovitostí potřebné zdroje generují prodeje aut, kreditní karty, album Davida Bowieho apod., si tuto poctu ještě nezískaly, stejně jako řada dalších investičních instrumentů, které je někdy obtížné vměstnat do kategorií vymezených místními zákony.

Schopnost alespoň částečné orientace v tom, co vlastně konkrétní cenný papír představuje, stejně jako znalost základní terminologie jsou pro potenciálního investora bezesporu užitečné, nejzřetelnější omezení ale představují standardní objemy obchodů, resp. naše schopnost se jim alespoň přiblížit. Lze samozřejmě nakupovat v podstatě v libovolných objemech, ale nese to s sebou nevýhodu (možná až nepřijatelně) horších cen, do nichž si obchodník započte dodatečné náklady, které mu obchod v nezvykle nízkém objemu přináší kromě standardních poplatků za vypořádání atd. Proto se investor – fyzická osoba asi nebude pouštět do obchodování se státními dluhopisy, obchodovanými u nás standardně po padesáti milionech (pokladniční poukázky obvykle po stovce). I standardní objemy obchodů s korporátními dluhopisy, tj. 10 mil Kč (v nominální hodnotě) budou ještě pro většinu z nás příliš vysoké, ale eurokorunové dluhopisy lze celkem bez problémů nakupovat v jakémkoli objemu cca od milionu výš, a to už je pro řadu lidí únosné. (Obdobně to platí i pro eurobondy denominované v jiných měnách.) Přitom zejména při investování na delší období není nepřekonatelný ani poplatek obchodníkovi nebo bance, která pro nás obchod provede, zejména srovnáme-li ho s poplatkem, který zaplatíme v podílovém fondu, kde je navíc jistota výnosu poněkud nižší, než při nákupu bonitního dluhopisu nebo ještě výhodnější směnky přiměřených parametrů.

Teď je samozřejmě zapotřebí vysvětlit, proč může být směnka výhodnější než dluhopis, což úzce souvisí s tuzemským daňovým režimem, resp. s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů. Většina čtenářů bude pravděpodobně tuzemskými daňovými poplatníky. (Pokud nejste, nemusíte si s problematikou zdanění dluhopisů v ČR lámat hlavu, zvlášť pokud investujete do zahraničních cenných papírů.). Předmětem daně je obecně jakýkoli příjem z držení cenných papírů; osvobození od daně se vztahuje na příjmy fyzických osob z prodeje cenných papírů držených nejméně šest měsíců. Z toho vychází obecný princip investování v ČR, kterým je pro fyzické osoby držet jakékoli cenné papíry alespoň půl roku. (Je to daňový princip a v některých případech, například sledujete-li emitenta svých cenných papírů na jeho beznadějné cestě k definitivnímu bankrotu, nemusí být rozhodující, ale obecně se jím můžeme řídit.). Osvobození od daně se vztahuje také na úroky z vkladů ze stavebního spoření, což je záležitost sama pro sebe, a úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů. Těch sice můžeme nakoupit podle libosti, ale na trhu jsou i další investoři, kteří o této výhodě vědí, takže ceny HZL jsou o něco vyšší než u dluhopisů s méně příznivým daňovým režimem, což v konečném důsledku znamená, že od nich žádnou výraznější výhodu čekat nemůžeme.

Zajímavý a podnětný je rozdíl ve zdanění domácích vs. zahraničních dluhopisů. I když zůstaneme u domácí měny (cizoměnových emisí vydaly domácí subjekty jen několik a vesměs nejsou moc likvidní), existuje tu podstatný rozdíl: Tuzemský emitent vám při výplatě úroku ze svého dluhopisu strhne 15% pro finanční úřad, čímž splní zákonný požadavek a zároveň vás tím připraví o možnost příslušnou částkou disponovat alespoň do daňového přiznání. Pokud místo toho nakoupíte korunový dluhopis zahraniční, nejen že získáte vyšší hrubý výnos (je to paradox, protože kredit emitentů eurobondů je obvykle vyšší než kredit ČR včetně všech zdejších subjektů, ale je to tak, částečně díky tomu, že zásluhou příslušné regulace do těchto kvalitních dluhopisů nesmějí investovat někteří investoři, kteří by to jinak rádi udělali, např. penzijní fondy), ale hlavně se vám tento vyšší výnos objeví celý na vašem účtu a záleží jen na vás, jak s ním naložíte.

Nepoctivý daňový poplatník si ho prostě nechá a spolehne se, že na to finanční úřad nepřijde, poctivější si peníze užívá až do daňového přiznání, do kterého je uvede, a zdaní sazbou 15%. Optimální by bylo koupit zero coupon bond a chvíli před splatností (ale nejméně po šesti měsících) ho prodat, a tak realizovat pouze od daně osvobozený kapitálový výnos a vyhnout se zbytečnému slovíčkaření. (Od daně jsou osvobozeny „příjmy z prodeje cenných papírů“ a s výkladem, že by se to mělo vztahovat i na naběhlý úrokový výnos, bychom před ambiciozním finančním úřadem nemuseli obstát, pokud by se tam tím někdo chtěl podrobně zabývat. Právnické osoby o kapitálovém a úrokovém výnosu účtují také odděleně, což se v jejich daních patřičně projeví). Korunové zero coupon bondy se ale na trhu v podstatě nevyskytují a i když v cizích měnách ano, sehnat je může být relativně obtížné, zvlášť když chceme investovat řádově maximálně v milionech korun, což je z hlediska finančních trhů objem dost nízký.

Proto je asi nejschůdnější, pokud nám to náš osobní bankéř už sám iniciativně nenabídl, přesvědčit banku, že by nám měla prodat směnku solidního emitenta, kterou od nás ve vhodnou dobu zpátky odkoupí tak, aby rozdíl kupní a prodejní ceny tvořil úrok pokud možno víceméně odpovídající tržním úrokovým sazbám. (Zdůrazňuji to proto, že sazby normálních termínovaných vkladů pro fyzické osoby bývají o poznání nižší.). Směnka funguje vlastně jen jako médium pro převod peněz bance a pak zase zpátky a teoreticky je vlastně jedno, jestli použijeme zrovna směnku, nebo třeba nějaké akcie. Tato forma buy / sell operace je daňově výhodnější než termínovaný vklad a pokud to s námi banka myslí dobře, dostaneme se s výnosem asi i nad úroveň, kterou nám může nabídnout podílový fond peněžního trhu, zvlášť dnes, kdy fondy obecně zkrátily durace svých portfolií a případné výraznější než očekávané zvýšení sazeb ČNB jim také nepomůže. Některé instituce u nás obdobný servis poskytují, takže není důvod, proč by to neměla dělat i ta naše, zvlášť pokud jí záleží na tom, aby si nás jako bonitního klienta udržela. Stojí za to si jen zjistit, kdo vlastně směnku vydává, ručí-li za ni banka apod., protože pokud si naivně necháme vnutit nějakou výnosnou směnku emitenta, který jejím vydáním vyčerpal své možnosti, asi dopadneme hůř než kolegové družstevní záložníci, jejichž kolektivní volební hlas je zřejmě přeci jen o něco slyšitelnější.

Třetí a závěrečnou část seriálu o investování do dluhopisů uveřejníme opět za týden 4.10.2001.

Jakým způsobem investujete své prostředky Vy? Zdaňujete poctivě své investiční výnosy, které jste dosáhli v zahraničí?

Autor:
  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...