Podle agentury ČEKIA byla letos podle údajů o zhruba 350 nejvýznamnějších společnostech na domácím trhu vyplacena na dividendách částka kolem 85 mld. Kč. Na první pohled sice tyto čísla vypadají velice příznivě a pro českou ekonomiku optimisticky, pro domácí investory a hlavně ty drobné, to však až tak důležité není.
Drtivá většina prostředků totiž končí na účtech majoritních vlastníků (většinou tedy v zahraničí, což už tak optimistické pro ekonomiku není). Při pohledu na 10 nejštědřejších společností z hlediska celkové vyplacené dividendy je možné zjistit, že (po odečtení společnosti ČEZ, jejíž majoritním vlastníkem je stát) částka mířící do zahraničí přesahuje 46 mld. Kč, což je více než polovina všech vyplacených dividend.
Dividendový výnos pomáhá výkonnosti
Dalším údajem, který není o moc optimističtější a z celkové částky vyplacených dividend není patrný, je také celkový dividendový výnos, který se u nás pohybuje kolem 1,5 % a za jinými vyspělými trhy zaostává. Například v nejvyspělejší světové ekonomice, USA, je dlouhodobý dividendový výnos vyšší než 4 % (i když v poslední době poklesl pod hranici dvou procent) a v Evropě se v poslední době pohybuje kolem tří procent.
Dividendový výnos je poměrem roční dividendy a ceny akcie. Z dlouhodobých statistik v zahraničí je patrné, že je velmi důležitou součástí celkového zhodnocení akcie. Jedinou domácí společností, u níž můžeme počítat téměř s jistým dividendovým výnosem, je pořád Philips Morris, u níž je to nadprůměrných 10 %.
Kumulativní dividendový výnos evropských akcií. Rozdíl mezi investicí bez reinvestované dividendy a s reinvestovanou dividendou.
Zdroj: Pioneer Investments
U nás nakupují investoři akcie zpravidla jen za účelem dosažení výnosu prostřednictvím kapitálového výnosu, tedy největším rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou. Na dividendu hledí pouze jako na vedlejší příjem, spojený s držením akcií. Málokdy tuzemští investoři dokonce ví, z čeho se dividenda vyplácí a proč některé společnosti dividendu vyplácí a jiné nikoli. Určitě je to dáno situací na našem kapitálovém trhu, kde jen stěží najdeme společnost, která dodržuje stabilní dividendovou politiku (zmiňovaný Philips Morris).
Ani počet společností vyplácejících dividendy u nás bohužel ještě stále není valný. Podle agentury ČEKIA se z celkového počtu 68 společností, které jsou na tuzemském trhu obchodovány, pro výplatu dividendy rozhodlo jen 27 (což je pouhých 40 %). Z nejlikvidnějších titulů je u nás dobrým příkladem neexistence dividendové politiky společnost Unipetrol, která dividendu nevyplácí prakticky vůbec.
I když se v tomto směru situace v posledních letech stále zlepšuje, vyplácení dividend je pořád spíše výjimečnou událostí, než pravidlem. Důvodů pro nevyplácení dividend je víc. Prvním je velká neefektivnost vyplácení dividend, protože jejich vyplácení je značně drahou záležitostí. Dochází zde totiž k dvojitému zdanění. Nejprve jsou prostředky zdaněny společností, protože dividendy jsou vypláceny z čistého zisku po zdanění. A pak ještě zaplatí daň příjemce dividendy, který ji dostane zdaněnou 15-ti procentní srážkovou daní u zdroje.
Jsou dividendy problém?
Problémem může být povinnost každé společnosti dodržovat určité základní principy při rozdělování zisku. Minimálně 5 % musí společnost umístit v rezervním fondu. Následně se společnost rozhodne, jestli zisk využije na umazání ztráty z minulých období, nebo se prostředky jednoduše objeví v účetních výkazech firmy jako nerozdělený zisk. Případně jej rozdělí na posílení ostatních fondů tvořených ze zisku.
Jelikož rozhodnutí o vyplacení dividendy pak znamená pro společnost úbytek likvidity, mohou si to většinou dovolit jen stabilní společnosti dlouhodobě zavedené na trhu. Rozvíjející se společnosti spíše potřebují upevňovat svoji pozici na trhu a zisk reinvestovat do rozvoje.
VYDĚLEJTE INVESTOVÁNÍMVyplácení dividendy navíc není jednorázovou záležitostí, ale jedná se o dlouhodobý proces. Akcionář má totiž právo na vyplacení dividendy po dobu 4 let od jejího schválení a očekává stejnou, nebo dokonce vyšší hodnotu dividendy i do příštích let. Na možnost zainvestovat do dividendových akcií s cílem širší diverzifikace rizika si tak u nás asi budeme muset ještě počkat.
Pokud tedy chtějí investoři vydělávat také na dividendě, mohou kromě samotných akcií zkusit indexové akcie (ETF), které dividendu reinvestují, nebo fondy zaměřené na akcie s nadprůměrnou vyplácenou dividendou. Naopak většina zajištěných fondů a certifikátů (samozřejmě ale ne všechny) je navázána na cenové indexy, které dividendy nezohledňují.
