Ekonomů je moc, berou míň. Technici to mají naopak

Zatímco ekonomům mzdy klesají, technicky vzdělaní absolventi se mají čím dál lépe. "Zaměstnavatelé se navíc začínají zajímat o to, jakou člověk vystudoval školu a co opravdu umí. Pouhý diplom přestává stačit," říká v rozhovoru odborník na školství Jan Koucký.

Absolventi technických oborů se mohou pochlubit slušnými mzdami. Se svou prací jsou také o poznání spokojenější, než byli dříve. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zatímco v roce 2000 na českém pracovním trhu vysokoškoláci chyběli, teď už se situace změnila a je jich spíš nadbytek. "Čím dál jasněji se ukazuje, že naše konkurenceschopnost musí být založena více na znalostech a inovacích, a takový vývoj je spojen s rostoucí potřebou kvalifikované pracovní síly především v technických a přírodovědných oborech. Proto také zaměstnavatelé začali v posledních letech vzdělané techniky na trhu práce opravdu shánět," přibližuje trend posledních let ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Jan Koucký.

Fakta o vysokoškolácích

• Nejdéle hledají práci čerstvě dostudovaní zemědělci nebo přírodovědci (až čtyři měsíce), naopak rychle (do dvou měsíců) ji nacházejí právníci, pedagogové nebo technici.
• Dlouhodobě je nejvíce nezaměstnaných mezi zemědělci a těmi, kdo absolvovali studia věd o umění a kultuře.
• Ve srovnání s rokem 2006 přibylo lidí, kteří po absolutoriu vysoké školy nepracují ve svém oboru. Například u magistrů ekonomie toto číslo kleslo z 80 procent na 63, u přírodovědců ze 77 procent na 59. A vůbec nejméně pracuje v oboru těch, kdo studovali vědy o umění – v profesi zůstává polovina, před sedmi lety to bylo 70 procent. U techniků klesl podíl z 82 na 72 procent.

_{Zdroj: Výzkumy REFLEX 2006–2013}

Jaké jsou potřeby našeho pracovního trhu?
Samozřejmě jsme a zůstaneme výrazně industriálně orientovanou zemí. Vývoj ve vysokém školství na to však nebral příliš ohledy. Důsledky jsou jasné: celkový počet vysokoškoláků na pracovním trhu se mezi roky 2000 a 2012 sice zvýšil o 74 procent, ale u ekonomů to bylo o 185 procent a u společenských a humanitních oborů o 157 procent, zatímco u techniků jen o 20 procent. Takže dnes je na pracovním trhu skoro stejně ekonomů jako techniků, přestože ještě v roce 2000 bylo techniků dvaapůlkrát víc.

Bude se tato nerovnováha v následujících letech dále prohlubovat?
Bohužel ano. Nejenom proto, že mezi absolventy budou stále více převažovat ti z netechnických oborů, ale rovněž proto, že do důchodu začne odcházet silná generace techniků, kteří získávali své vysokoškolské vzdělání v 70. letech minulého století.

Uplatnění je jedna věc, budoucí výdělky druhá. Co by měl jít studovat ten, kdo chce hned po škole s jistotou najít práci a ještě za slušné peníze?
Čím dál častěji se mohou slušnými mzdami pochlubit i absolventi technických oborů. Se svou prací jsou také v průměru o poznání spokojenější, než byli dříve. A jsou také spokojenější než ekonomové, kterým se platy naopak snižují.

Ještě v roce 2010 přitom měli ekonomové výrazně nejvyšší platy, ty však právě jim za poslední tři roky zdaleka nejvíce poklesly. Navíc se snížila i průměrná kvalifikační náročnost práce, kterou dělají. Asi čtvrtina jich pracuje na místech, která nevyžadují vysokoškolské vzdělání, a další pětina je využívá jen částečně.

Co čekat od vysoké školy

• Velkou odbornost v oboru, v němž chce absolvent pracovat
• Měkké dovednosti, jako je schopnost pracovat v týmu, komunikovat se zákazníky, pracovat ve stresu, ochota se dále vzdělávat a učit...
• Neviditelné kvalifikace zahrnující i rozvoj kontaktů s důležitými lidmi a schopnost s nimi jednat, orientaci a schopnost fungovat v různě profilovaných sociálních sítích

Vysoké školy včetně veřejných stále otevírají nové obory, často spíše okrajové, například příprava a hodnocení vína pro gastronomii nebo ochrana zvířat a welfare. Má smysl je studovat s tím, že práce se vždycky najde? Nebo je lepší vsadit spíše na obecné obory, jako třeba filozofii?
Na to není jednoduchá odpověď. Uvedu příklady. Prvním jsou absolventi úzce zaměřeného, tradičně náročného studia připravováni přímo pro nějaké povolání. Typicky to jsou lékaři, právníci nebo architekti. Jsou sice připravováni pro velmi malý okruh povolání, jsou v nich vysoce koncentrováni, ale zároveň ty profese vlastně nemůže vykonávat nikdo jiný, jsou pro ně tedy současně exkluzivní.

Díky tomu se udržuje slušný poměr mezi poptávkou a nabídkou. Jiným příkladem jsou učitelé, kteří jsou také připravováni pro určitou profesní kariéru, ale jejich příprava je docela široká. Absolventi učitelství se díky tomu dokážou na trhu práce pružně pohybovat ve velkém spektru povolání. Přestože nedělají přesně to, na co byli připravováni, dobře se uplatňují a jsou spokojení.

Jak se díváte na to, že absolventi humanitních oborů jsou většinou schopní najít si místo, nemívají sice tak dobré zaměstnání ani mzdy, ale většinou jim to nevadí.
Mají totiž jiná kritéria a nemají tak vysoké ambice. Netouží po akademické, výzkumné nebo manažerské kariéře. Spokojí se i s tím, že například prodávají nějaké produkty nebo dělají asistentky. Co bylo pro vysokoškoláka ještě před deseti lety nedostačující, dnes se stává čím dál běžnější.

Může se hodit

Jste absolvent a hledáte práci? Najděte si ji najobDNES.cz. Nabízíme vhodná nejen pro studenty po škole.

Potřebujete kvalitní životopis a nevíte jak na to? Napište si ho snadno, rychle a zdarma na jobDNES.cz.

Je to tím, že vysokoškoláků, kteří vstupují na pracovní trh, už není dvacet, ani třicet procent, ale polovina z populačního ročníku. Na druhou stranu jsou obory, a to úzce i široce zaměřené, jejichž absolventi shánějí zaměstnání obtížněji – dnes jsou to například zemědělci.

Jakou úroveň mají soukromé vysoké školy, které je mnohdy možné studovat i dálkově ve velmi volném režimu? Rozlišují zaměstnavatelé, zda má uchazeč o práci titul z dobré univerzity, nebo ze soukromé vysoké školy nevalné pověsti?
Rozptyl kvality mezi soukromými školami je mnohem větší než mezi veřejnými. Některé mají výborné uplatnění absolventů a jiné úplně mizerné. Zaměstnavatelé se ovšem chovají především podle toho, jaká je situace na trhu práce, zda převažuje nabídka nebo poptávka po absolventech.

Do roku 2008, kdy česká ekonomika prosperovala a poptávka byla veliká, brali skoro každého. Zato dnes je uchazečů na jedno místo dvacet třicet a zaměstnavatelé si najednou kladou požadavky, které dříve na tytéž pozice neměli. Také ovšem proto, že s rostoucím počtem absolventů se snižuje jejich úroveň.

Průměrný měsíční příjem absolventů - srovnání posledních let

Typ studia	rok 2006	rok 2010	rok 2013
Bakalářský	24 914	29 958	28 498
Magisterský	28 079	36 087	34 934
Doktorský	-	35 150	50 380
Obor studia
Přírodní vědy a nauky	30 367	34 983	37 526
Technické vědy a nauky	29 121	34 234	37 979
Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy, nauky	20 471	27 631	26 143
Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy, nauky	27 077	32 853	37 552
Společenské a humanitní vědy a nauky	22 323	32 144	28 882
Ekonomie	32 332	43 120	38 460
Právo, právní a veřejnospr. činnost	29 142	38 439	36 491
Pedagogika, učitelství a sport	21 811	25 823	27 866
Vědy a nauky o kultuře a umění	21 037	28 040	28 761
Zdroj: Výzkumy REFLEX 2006–2013

Dá se čekat, že kvalita školy bude hrát stále větší roli?
Samozřejmě, se zvětšujícím se počtem absolventů poroste i význam toho, jakou školu, případně jaký obor vystudovali. A zaměstnavatele to bude určitě zajímat víc než dnes. Podobně také, jaké skutečné schopnosti a dovednosti uchazeč o práci má. Naopak poněkud menší váhu začnou všichni přikládat pouhému diplomu, protože inflace titulů způsobí pokles jejich skutečné hodnoty.