Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Propuštění na hodinu: co na to zákon?

aktualizováno 
Co musíte provést, aby vás šéf mohl propustit na hodinu? Zákon to přesně neříká. Zaměstnavatel by však měl prokázat, že jste porušili své povinnosti „zvlášť hrubým způsobem“.

Sekretářka Hana si v práci prohlížela soukromé e-maily. Do firemního počítače si stáhla několik obrázků od kamarádky. V souborech byl ukrytý virus, který se rozšířil do firemní sítě a smazal část klientské databáze. Zaměstnavatel s Hanou okamžitě zrušil pracovní poměr za zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Během pěti minut byla bez práce. „Nemohla jsem tušit, že nevinné obrázky zvířat jsou zavirované. Soubory ze soukromých mailů tady stahují všichni, to samo o sobě není zas takový průšvih,“ zní obhajoba Hany. Do práce už přijít nesmí, pomoci jí může jen soud. Které straně dá soudce nejspíš za pravdu?

„Zaměstnanci nemají během pracovní doby surfovat po internetu a vyměňovat si soukromé e-maily,“ říká advokátka Jindra Pavlová. Dá se však takové chování posoudit jako zvlášť hrubé porušení povinností „vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci“, jak to vyžaduje zákoník práce? „Kdyby šlo o mého zaměstnance, já bych to tak asi posoudila,“ tvrdí Pavlová. Z její odpovědi je zřejmé, že zaměstnavatel nikde nenajde jednoznačný návod, jak postupovat.

Přesná pravidla nehledejte

„V zásadě bych se řídila tím, jakou zaměstnanec způsobil škodu a zda tak jednal poprvé, či to dělá běžně,“ pokračuje Pavlová. „Kdyby pracovnice stahovala soubory pouze jednou, zřejmě bych jí dala jen výstrahu, že při příštím porušení může dostat výpověď. Každopádně bych po ní vymáhala způsobenou škodu, kterou musí zaplatit bez ohledu na to, že o viru nevěděla.“

Při soudním sporu o to, zda bylo propuštění oprávněné, musí zaměstnavatel sám prokázat, že pracovník porušil své povinnosti zvlášť hrubě. „Opět není nikde uvedeno, podle čeho to má soud určit. Záleží na posouzení každého případu,“ říká profesor Petr Tröster z pražské právnické fakulty. Pravděpodobnost, že zaměstnavatel ve sporu uspěje, je větší, pokud zaměstnanec způsobil velkou škodu nebo někoho ohrozil.

Konto pracovní doby: jak je atraktivní pro zaměstnance?

Jak propustit opilce

Mezi důvody, které propuštění zaměstnance na hodinu ospravedlňují nejvíce, patří třeba krádež, dlouhá neomluvená absence či fyzické napadení. Častý je také alkohol. Zákoník práce jeho pití v pracovní době a na pracovišti jednoznačně zakazuje. Poslat zaměstnance, z kterého je cítit alkohol, jednou provždy domů, však není tak jednoduché. „Je vždy otázka, jak mu to zaměstnavatel prokáže,“ upozorňuje advokátka Zdeňka Beranová.

Podle zákona se sice zaměstnanci nesmějí vyhnout kontrole na přítomnost alkoholu a jiných návykových látek, nikdo je k ní však v praxi nedonutí. Pokud odmítnou dýchnout do balonku nebo jít ihned k lékaři, je to jen další porušení povinností. A opět se nabízí otázka, zda je natolik závažné, aby mohl být poměr ukončen okamžitě. Důkazem o požití alkoholu je navíc jen krevní zkouška, kterou šéf sám provést nemůže. „Policii, která by zaměstnance na odběr odvezla, lze zavolat až při konkrétním ohrožení majetku či zdraví,“ doplňuje Beranová.

Šéfové svůj postup obhájí, pokud si budou opatřovat důkazy o všech těchto procedurách. Pomůže jim svědectví několika zaměstnanců, kteří potvrdí, že alkohol z kolegy cítili, že se odmítl podrobit dechové zkoušce, že nesplnil příkaz, aby šel k lékaři, a že se opojení promítlo do jeho pracovního výkonu. Sama přítomnost alkoholu v krvi nemusí vždycky znamenat zvlášť hrubé porušení povinností.

Výjimka, nebo pravidlo?

„Rozlišovala bych, jestli se to stalo jednou, nebo má zaměstnanec lahev v šuplíku. Dále je rozdíl, když pije v pracovní době, nebo přijde-li ráno po oslavě se zbytkovým alkoholem,“ říká Zdeňka Beranová. „Poměr bych každopádně okamžitě ukončila, kdyby zaměstnanec ohrožoval svoji bezpečnost či druhé.“ V jiných případech se šéfové nejprve pokoušejí o dohodu či klasickou výpověď, které předchází výstraha.

Petr Tröster připomíná, že jiný význam má alkohol v krvi u řidiče autobusu a jiný u pracovníka v kanceláři, kterému nejvýše hrozí, že usne na stole. Opilý řidič vždy ohrožuje své okolí a zaměstnavatel by mohl mít naopak problém vysvětlit, proč s ním pracovní poměr okamžitě neukončil. Podobné je to třeba u lékařů či učitelů.

5 důvodů propuštění

Zaměstnavatel své rozhodnutí pravděpodobně obhájí, pokud zaměstnanec

1. přijde do práce silně podnapilý a ohrožuje okolí

2. v práci prokazatelně popíjí alkohol a odrazí se to v jeho výkonu

3. nepřijde bez omluvy dva týdny do práce

4. porušením povinností způsobí firmě velkou škodu

5. v práci něco ukradne, někoho fyzicky napadne nebo páchá jinou trestnou činnost

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nebáli se práce a rozjeli kariéru naplno. Jak se daří absolventům

Přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých lidí, kteří se po škole pustili naplno do práce a mají úspěšně rozjetou kariéru. Třeba vás inspirují a brzy budete...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: Proč si zřizovat soukromou datovou schránku a na co dát pozor

Stále více lidí uvažuje o zřízení osobní datové schránky, aby mohli pohodlněji komunikovat se státními orgány. Jaké jsou výhody a nevýhody datové schránky, to...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...
Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...

Podpora ANO, ČSSD i KSČM se podle říjnového průzkumu agentury Median od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora T... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.