Nejdůležitější burzovní indexy, kotace klíčových měnových párů ani ceny nejčastěji obchodovaných surovin během tohoto období neprodělaly zásadní změny. Index S&P500, který bývá považován za barometr nástrojů na globálních finančních trzích se prakticky vůbec nepohnul, zahájil i skončil nepatrně pod úrovní 1480 bodů. Jinak však prosinec měsíc nebyl ani tak měsícem nudným, jako spíše měsícem nenaplněných nadějí.
Pozitivní signály k nákupu přišly, ale…
Abychom porozuměli logice cenových změn v prosinci, musíme se dle mého názoru vrátit o několik měsíců zpět. Po vlně dobrých výsledků společností za třetí čtvrtletí prezentovaných v říjnu dostali investoři chuť vzít nová maxima útokem. Po listopadové spršce špatných zpráv z finančních institucí a beznadějných údajích z trhu s nemovitostmi investoři čekali na jakékoli pozitivní signály, na jejichž základě by bylo možné očekávat růst cen akcií a poněkud napravit výsledky za rok 2007.
Když se tedy skutečně objevily signály zvýšené státní intervence, jali se investoři nakupovat. Tyto intervence měly povahu spekulací týkajících se razantního snižování úrokových sazeb v USA, Paulsonova plánu (plán ministra financí USA), jehož cílem je ztlumit důsledky krize na trhu s hypotéčními úvěry či informace o koordinované akci centrálních bank směřující k zajištění dostatečné likvidity v bankovním sektoru na sklonku roku. Zajímavé je, že investoři nevzali v úvahu, že tyto aktivity byly důsledkem velmi špatné situace ve finančním sektoru – všechny jen zvýšily jejich chuť riskovat, důsledkem čehož byl pak růst cen akcií, posílení dolaru a vzestup nových trhů.
Jejich naděje však byly konfrontovány s tvrdou skutečností. Spekulacím o prudkém poklesu sazeb učinily přítrž údaje o inflaci přicházející ze Spojených států. Nezapomeňme, že spotřebitelské ceny v měsíční relaci vzrostly o 0,8 % a producentské ceny dokonce ceny o 3,2 %. Do značné míry to způsobilo zdražení potravin a paliv, ale i v případě, že tyto kategorie budeme eliminovat, rostla inflace rychleji než trh očekával.
Tyto údaje znamenají, že se nenaplnila očekávání co do předpokládaného tempa snižování úrokových sazeb. Údaje na straně nabídky pak nebyly o nic příjemnější. Ukazatele hospodářské aktivity zaznamenaly poklesy jak v oblasti průmyslu, tak ve službách, Philadelphia Fed – index konjunktury – poklesl na nejnižší úroveň za posledních 14 let. Očekávání překročily jen údaje o maloobchodním prodeji, nicméně ačkoli se to nezdá, ani tato informace není nikterak pozitivní, neboť přispívá k růstu vnější nerovnováhy a inflačního tlaku.
Naději nezachránily ani předpovědi dobrých výsledků technologických firem ve čtvrtém čtvrtletí, neboť krátce po jejich zveřejnění trhy otřásly události v Pákistánu. Přinese tedy rozhodnutí leden?
Banky a USA budou mít příští měsíc hlavní slovo
V příštím měsíci rozhodne o nástrojích na trhu konfrontace finančních výsledků. Bude se jednat o konfrontaci mezi bankami, jež dozajista znovu zvýší rozsah svých odpisů, a firmami z jiných sektorů. Na začátku měsíce jsou to údaje z amerického trhu práce, v polovině ledna budou nejdůležitější ukazatele inflace (také hlavně v USA), jež oživí diskusi o lednovém rozhodnutí Fed, a nakonec se měsíc završí zveřejněním údajů týkajících se HDP Spojených států za čtvrté čtvrtletí. Nesmíme zapomenout ani na ECB, který nás po řadu měsíců nechával chladnými vzhledem k neměnné základní sazbě na úrovni 4%. ECB nepůjde cestou snižování ceny peněz jako ostatní banky, právě naopak: nelze vyloučit, že dojde k jejímu navýšení.
