Očekávání co do předpokládaného tempa snižování úrokových sazeb se nenaplnila

Očekávání co do předpokládaného tempa snižování úrokových sazeb se nenaplnila

Prosinec na globálních finančních trzích investory zklamal

  • 2
Kdybychom vycházeli pouze ze srovnání cen nejvýznamnějších finančních nástrojů ze začátku a konce prosince, mohli bychom o posledním měsíci uplynulého roku ve zkratce říci, že byl prostě nudný. Inflace rostla, stejně jako ceny. Také úrokové sazby udělaly své.

Nejdůležitější burzovní indexy, kotace klíčových měnových párů ani ceny nejčastěji obchodovaných surovin během tohoto období neprodělaly zásadní změny. Index S&P500, který bývá považován za barometr nástrojů na globálních finančních trzích se prakticky vůbec nepohnul, zahájil i skončil nepatrně pod úrovní 1480 bodů. Jinak však prosinec měsíc nebyl ani tak měsícem nudným, jako spíše měsícem nenaplněných nadějí.

Pozitivní signály k nákupu přišly, ale…

Abychom porozuměli logice cenových změn v prosinci, musíme se dle mého názoru vrátit o několik měsíců zpět. Po vlně dobrých výsledků společností za třetí čtvrtletí prezentovaných v říjnu dostali investoři chuť vzít nová maxima útokem. Po listopadové spršce špatných zpráv z finančních institucí a beznadějných údajích z trhu s nemovitostmi investoři čekali na jakékoli pozitivní signály, na jejichž základě by bylo možné očekávat růst cen akcií a poněkud napravit výsledky za rok 2007. 

Když se tedy skutečně objevily signály zvýšené státní intervence, jali se investoři nakupovat. Tyto intervence měly povahu spekulací týkajících se razantního snižování úrokových sazeb v USA, Paulsonova plánu (plán ministra financí USA), jehož cílem je ztlumit důsledky krize na trhu s hypotéčními úvěry či informace o koordinované akci centrálních bank směřující k zajištění dostatečné likvidity v bankovním sektoru na sklonku roku. Zajímavé je, že investoři nevzali v úvahu, že tyto aktivity byly důsledkem velmi špatné situace ve finančním sektoru – všechny jen zvýšily jejich chuť riskovat, důsledkem čehož byl pak růst cen akcií, posílení dolaru a vzestup nových trhů.

Jejich naděje však byly konfrontovány s tvrdou skutečností. Spekulacím o prudkém poklesu sazeb učinily přítrž údaje o inflaci přicházející ze Spojených států. Nezapomeňme, že spotřebitelské ceny v měsíční relaci vzrostly o 0,8 % a producentské ceny dokonce ceny o 3,2 %. Do značné míry to způsobilo zdražení potravin a paliv, ale i v případě, že tyto kategorie budeme eliminovat, rostla inflace rychleji než trh očekával.

Tyto údaje znamenají, že se nenaplnila očekávání co do předpokládaného tempa snižování úrokových sazeb. Údaje na straně nabídky pak nebyly o nic příjemnější. Ukazatele hospodářské aktivity zaznamenaly poklesy jak v oblasti průmyslu, tak ve službách, Philadelphia Fed – index konjunktury – poklesl na nejnižší úroveň za posledních 14 let. Očekávání překročily jen údaje o maloobchodním prodeji, nicméně ačkoli se to nezdá, ani tato informace není nikterak pozitivní, neboť přispívá k růstu vnější nerovnováhy a inflačního tlaku.

Naději nezachránily ani předpovědi dobrých výsledků technologických firem ve čtvrtém čtvrtletí, neboť krátce po jejich zveřejnění trhy otřásly události v Pákistánu. Přinese tedy rozhodnutí leden?

Banky a USA budou mít příští měsíc hlavní slovo

V příštím měsíci rozhodne o nástrojích na trhu konfrontace finančních výsledků. Bude se jednat o konfrontaci mezi bankami, jež dozajista znovu zvýší rozsah svých odpisů, a firmami z jiných sektorů. Na začátku měsíce jsou to údaje z amerického trhu práce, v polovině ledna budou nejdůležitější ukazatele inflace (také hlavně v USA), jež oživí diskusi o lednovém rozhodnutí Fed, a nakonec se měsíc završí zveřejněním údajů týkajících se HDP Spojených států za čtvrté čtvrtletí. Nesmíme zapomenout ani na ECB, který nás po řadu měsíců nechával chladnými vzhledem k neměnné základní sazbě na úrovni 4%. ECB nepůjde cestou snižování ceny peněz jako ostatní banky, právě naopak: nelze vyloučit, že dojde k jejímu navýšení.