1. Vzroste vyměřovací základ u důchodů
Aby mohly být stanoveny důchody pro nový rok, je potřeba znát průměrnou mzdu. Tu skutečnou za 2019, kterou uvádí Český statistický úřad, však nelze použít, protože by bylo třeba znát údaje nejpozději k 1. lednu 2020. A skutečné statistické údaje se vyhodnocují později. MPSV tak vždy na podzim stanovuje svým sdělením jakousi umělou průměrnou mzdu, která je součinem všeobecného vyměřovacího základu a takzvaného přepočítacího koeficientu.
Pro rok 2020 je všeobecný vyměřovací základ stanoven na 32 510 korun a přepočítací koeficient na 1,0715. „Důležité je uvědomit si, že veličiny platí za kalendářní rok předcházející o dvě léta roku přiznání důchodu,“ upozorňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Prostým vynásobením těchto dvou veličin pak vzniká průměrná mzda ve výši 34 835 korun. Loni přitom průměrná mzda činila 32 699 korun.
Jak se to dotkne nově přiznávaných důchodů? „Výše všeobecného vyměřovacího základu přímo ovlivňuje redukční hranice pro určení procentní výměry důchodu. U první redukční hranice je to 44 % průměrné mzdy a u druhé redukční hranice je to 400 % průměrné mzdy. Do první redukční hranice se částka započítává plně, zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 % a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží,“ přibližuje Gabriela Ivanco.
- První redukční hranice se v roce 2020 zvyšuje oproti letošnímu roku o 940 korun na 15 328 korun.
- Druhá redukční hranice se pro rok 2020 zvyšuje o 8 544 korun na 139 340 korun.
Pro úplnost je třeba uvést, že každý státní důchod se skládá z procentní výměry důchodu a základní výměry. Základní výměra všem důchodcům v roce 2020 vzroste díky valorizaci, a to na 3 490 korun, což je o 220 korun více, než letos. Základní výměra se valorizuje o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen.
2. Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění
Průměrná mzda ovlivňuje i výši minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění, které se tak v roce 2020 zvýší. „U sociálního pojištění jde o 29,2 % z 1/4 průměrné mzdy, u zdravotního pojištění pak o 13,5 % z poloviny průměrné mzdy,“ poznamenává daňová poradkyně.
- Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění vzroste z letošních 2 208 korun na 2 352 korun.
- Minimální měsíční záloha na sociální pojištění, která letos činí 2 388 korun, se zvedne na 2 544 korun.
„Osoby samostatně výdělečně činné platící minimální měsíční zálohy na sociální i zdravotní pojištění budou muset sáhnout v roce 2020 hlouběji do kapsy o 300 korun měsíčně,“ vypočítává daňová poradkyně.
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být sociální pojištění vůbec placeno, nepřekročí-li hrubý zisk limit 2,4násobek částky, jež se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2020 je to tedy částka 83 603 korun (32 510 Kč x 1,0715 x 2,4). Za celý kalendářní rok 2019 je přitom limitem částka 78 476 korun.
3. Solidární daň a strop pro sociální pojištění
Průměrná mzda ovlivňuje i daňové odvody lidí s vysokými příjmy. Limit pro platbu solidární daně je stanoven jako 48násobek průměrné mzdy. Sazba solidární daně činí 7 % z částky nad limit, který pro rok 2019 dosahuje hodnoty 1 569 552 korun a pro rok 2020 již 1 672 080 korun. Limit pro platbu solidární daně je stejně vysoký jako limit pro neplacení sociálního pojištění.
V roce 2020 tedy zaměstnanci s nadstandardními příjmy zaplatí méně na solidární dani a více na sociálním pojištění. Sazba solidární daně činí 7 % a sazba sociálního pojištění placeného zaměstnancem 6,5 %, proto celkové zdanění na straně zaměstnance klesne a lidé s vysokými příjmy budou mít vyšší čistou mzdu.
„Při hrubé roční mzdě například 1 800 000 korun činí v roce 2019 solidární daň 16 132 korun, v roce 2020 to bude 8 955 korun. Na sociálním pojištění je zaměstnanci při hrubé mzdě 1 800 000 korun v letošním roce sraženo 102 021 korun, zatímco v roce 2020 to bude 108 686 korun. V součtu si tedy takový zaměstnanec meziročně polepší o 512 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.
| Údaj | Rok 2019 | rok 2020 |
|---|---|---|
| Všeobecný vyměřovací základ | 30 156 Kč | 32 510 Kč |
| Přepočítací koeficient | 1,0843 | 1,0715 |
| Průměrná mzda (zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 32 699 Kč (30 156 x 1,00843) | 34 835 Kč (32 510 x 1,0715) |
| Maximální vyměřovací základ – pro pojistné na sociální zabezpečení a zároveň hranice pro solidární zvýšení daně (48násobek průměrné mzdy) | 1 569 552 Kč (48 x 32 699) | 1 672 080 Kč (48 x 34 835) |
| Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském, a tím i na důchodovém pojištění (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů) | 3 000 Kč (1/10 x 30 156 x 1,0843) | 3 000 Kč (1/10 x 32 510 x 1,0715) |
| Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ s hlavní činností (29,2 % z 1/4 průměrné mzdy zaokrouhlené na celé Kč nahoru, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 2 388 Kč (29,2 % x 8 175) | 2 544 Kč (29,2 % x 8 709) |
| Minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ (13,5 % z 1/2 poloviny průměrné mzdy, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 2 208 Kč (13,5 % x 16 349,50) | 2 352 Kč (13,5 % x 17 417,50) |
| zdroj: propočet Mazars | ||
