Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pružná pracovní doba není holubník

  10:30aktualizováno  10:30
Kolikrát člověk kvůli práci nestíhá vyřídit věci na úřadech, zajít si k lékaři nebo se každý den alespoň chvíli věnovat rodině či svým koníčkům? Někteří zaměstnavatelé se snaží vyjít potřebám pracovníků vstříc zavedením pružné pracovní doby.

Ne na každém pracovišti je zavedení pružné pracovní doby možné. Takřka nemyslitelné je to například ve vícesměnných provozech. Pružné pracovní době brání návaznost jednotlivých výrobních procesů v podniku, poskytování služeb veřejnosti a podobně. V takových firmách se stává, že jejího režimu mohou využít jen někteří pracovníci, například v útvaru zpracování analýz nebo ve vývojovém středisku.

Pružnou pracovní dobu nelze vynutit

Výhod pružné pracovní doby mohli donedávna využívat například zaměstnanci poboček Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Mnozí z nich dojíždějí, ráno dopravují děti do školy. K prvnímu červenci k jejic

Pracovní doba a její úpravy s hlediska Zákoníku práce.

h nelibosti byla v úřadu novým organizačním řádem po dohodě s odbory stanovena pevná pracovní doba. "Zároveň

Pružná pracovní doba: důvody pro a proti

Zaměstnanec

Pro:

* V rámci daných pravidel si sám volí začátek a konec směny, čímž se minimalizuje možnost opožděných příchodů do zaměstnání.
* Může do jisté míry sladit pracovní dobu a volný čas.
* Pružná pracovní doba usnadňuje čerpání pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci.

Proti:
* Pružná pracovní doba zavádí přísnější režim v odpracování stanovené týdenní pracovní doby. Jednoznačně to však není nevýhoda, protože ze zákona má zaměstnanec plně využívat pracovní dobu při každém režimu pracovní doby.
Zaměstnavatel:

Pro:

* Zavedením pružné pracovní doby omezuje ztráty pracovní doby z různých osobních důvodů zaměstnance, zlepšuje tak vnitrosměnové využití pracovní doby.
* Pružná pracovní doba odstraňuje žádosti zaměstnanců o výjimky z pevně stanovených začátků a konců pracovní doby.

Proti:
* Má zajištěnu současnou přítomnost všech zaměstnanců na pracovišti pouze v základní pracovní době (tj. část směny).
* Pružná pracovní doba vytváří na zaměstnavatele, u některých nežádoucí, tlak ke zdokonalování organizace práce.
byli ředitelé jednotlivých úseků úřadu centrálním vedením pověřeni, že pokud některým zaměstnancům bude činit zavedení této pevné doby z důvodu dopravy dítěte do školy, dopravy do práce a podobných potíží problémy, je v jejich kompetenci udělit těmto jednotlivcům výjimku," říká mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Isabela Filová. O zavedení a o případném zrušení pružné pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel samostatně, její zavedení by měl pouze konzultovat s příslušným odborovým orgánem. "Zavedení pružné pracovní doby si zaměstnanci nemohou nijak vynucovat. Za situace, kdy zaměstnavatel pružnou pracovní dobu ruší, si chce asi zjednodušit vedení evidence pracovní doby a zajistit lepší kontrolu zaměstnanců," míní advokát Aleš Růžička.

Co je pružná pracovní doba?

Pružnou pracovní dobu upravuje § 85 a následující v zákoníku práce. Je rozlišována na základní (určuje zaměstnavatel) a volitelnou pracovní dobu (začátek, v případě pružného pracovního týdne i konec pracovní doby, si určuje zaměstnanec sám v rozmezí stanoveném zaměstnavatelem). Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin musí rozmezí základní pracovní doby trvat v jednotlivých pracovních dnech nejméně pět hodin. "Počátek volitelné pracovní doby před základní pracovní dobou musí činit nejméně jednu hodinu," podotýká Michaela Pitlachová z brněnské poradenské společnosti Personal Plus.

Trojí podoba pružnosti

Pružná pracovní doba má různé formy: pružný pracovní den nebo týden a pružné čtyřtýdenní pracovní období. U každé z nich platí, že zaměstnanec musí odpracovat základní pracovní dobu stanovenou zaměstnavatelem (obvykle od 9.00 do 14.30 i s

Jakou mají pracovní dobu manažeři? Více informací naleznete ZDE.

přestávkou na jídlo). Rozdíl je v tom, že u pružného pracovního dne k tomu zbývá odpracovat volitelnou pracovní dobu. Tu si určí sám zaměstnanec tak, aby byla celá směna odpracovaná v tomto dni. Přijde-li v devět ráno, odchází v 17.30 hodin a do konce takto určené směny nesmí opustit pracoviště. V případě pružného pracovního týdne musí odpracovat k základní pracovní době stanovené zaměstnavatelem zvolený zbytek pracovní doby tak, aby odpracoval stanovenou délku týdenní pracovní doby. U pružného pracovního čtyřtýdenního období si zaměstnanec zbytek stanovené pracovní doby volí sám tak, aby odpracoval stanovenou délku pracovní doby za celý měsíc. V posledních dvou případech tedy nemusí být každý den v práci celou osm a půl hodiny, ale nesmí tam chybět v určené základní pracovní době.

Anketa
www.zamestnani.idnes.cz

Je pevná pracovní doba lepší než pružná?

ano .........................................................56
ne   .......................................................327

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Ilustrační snímek
Kariéru mají rozjetou na plný plyn, přestože jsou ze školy jen pár let

Zvládli to ostatní, zvládneš to taky, říkají rodiče dětem, aby je uklidnili a motivovali. Pokud to na vás platí, přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy
Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy

Publikováno: 17.10.2017 Autor: Odbor komunikace a marketingu 10500 Poslední dny hýbe českým mediálním prostorem kolem p... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.