Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První celosvětová hospodářská krize byla již v roce 1873

aktualizováno 
Scénáře vleklých krizí jsou překvapivě podobné. Předchází jim velký optimismus, investování do různých typů majetku, financované úvěry a víra v nekonečný růst. Stejně tak tomu bylo i ve druhé polovině 19. století. Vládl optimismus a věřilo se v setrvalý růst. Bylo to období industrializace, vzniku a rozmachu průmyslové výroby, doprovázeného migrací, a zahraničních investic.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Dříve nevídaný růst umožnilo mimo jiné utlumení překážek obchodu, ať už překážek umělých nebo přirozených. Jednotlivé země pod vlivem politiky volného obchodu hegemonické Velké Británie a uzavíraných obchodních smluv rušily umělé překážky obchodu, byla rušena dovozní a vývozní cla nebo přímé zákazy importu. Z pohledu přirozených překážek obchodu rozšiřující se železnice a námořní parníky zlevnily a urychlily dopravu, ekonomiky dílčích zemí mohly těžit z absolutních i komparativních výhod a vzájemné obchodní výměny.

Neefektivní firmy a podnikatelé, kteří byli dříve chráněni překážkami obchodu, byli nuceni hledat cesty ke zvyšování produktivity, ekonomiky byly restrukturalizovány směrem k efektivnějšímu využití zdrojů pro vytváření produkce ve smyslu absolutních a komparativních výhod. Rostla průmyslová výroba, mezinárodní obchod i produktivita, dílčí ekonomiky profitovaly ze zapojení do ekonomiky světové. Životní úroveň mohla růst, způsob uspokojování potřeb i spotřebitelské chování se mohlo proměnit, byl to nevídaný hospodářský vzestup celosvětového rozsahu. Tři dekády před rokem 1873 bylo průměrné roční tempo nárůstu zahraničního obchodu okolo 6 %.

Období růstu před první velkou krizí bylo doprovázeno i rozmachem bankovnictví a burzovních obchodů s cennými papíry. Jak rostla reálná ekonomika, ukazovaly se nové podnikatelské příležitosti, doprovázené příležitostmi investičními. Zakládané podniky potřebovaly zdroje, které byly získávány v podobě akciového kapitálu, tedy prodejem akcií na burze.

Také se projevila vzestupná fáze úvěrového cyklu, rostl počet bank, které byly ochotny poskytovat úvěry, bilanční suma bankovních aktiv narůstala. S růstem množství poskytnutých úvěrů rostla zadluženost podnikového sektoru, jak na burzu teklo více peněz, ceny akcií rostly. Doprovodným jevem boomu se stalo využívání úvěrů a spekulace na budoucí růst. 

Situace v Rakousku-Uhersku
Místní podnikový sektor byl předlužen, bankovní bilance byly nafouknuty, ve velkém se poskytovaly úvěry na spekulace s cennými papíry a pozemky. Věřilo se a vládlo přesvědčení, že boom bude pokračovat, akcie budou poskytovat kapitálové i dividendové zhodnocení a že vzhledem k fyzickému omezení poroste hodnota pozemků.

Optimismus byl v květnu 1873 po krachu vídeňské burzy vystřídán pesimismem, který byl následován propadem na dalších významných burzách, nastoupila celosvětová hospodářská krize. Když byla krachem "investičních" bank narušena stabilita finančního systému, většina bank byla donucena ukončit svou činnost (zkrachovalo i mnoho bank působících na dnešním českém území), krize finanční se přelila do krize hospodářské.

Německé císařství
V diskutovaných růstových dobách Německé císařství, nově vzniklé v roce 1871, profitovalo z válečných náhrad po francouzsko-pruské válce vyplácených Francií. Prostředky přitékající z francouzských reparací na německý finanční trh umožnily měnové uvolnění a poskytování levných úvěrů.

Přebytek peněz podněcoval burzovní spekulace a nafukování bubliny na akciových trzích, byly zakládány nové akciové společnosti, jejichž akcie šly na dračku i když jejich podnikatelské příležitosti a budoucí výnosy byly pochybné. Když byly francouzské reparace splaceny, zdroj levných úvěrů vyschl a zdálo se, že růst bude stagnovat. Zprávy o Vídeňském burzovních krachu a problémech amerických společností obchodovaných na evropských burzách byly asi tím, co odstartovalo Berlínský květnový burzovní krach.

Vývoj ve Spojených státech
Americká ekonomika v diskutované době rovněž zažívala období růstu, charakterizovaného zejména budováním železnic a souvisejícím spektrem možných podnikatelských příležitostí. Některé investice přerozdělované na evropských burzách směřovaly právě tímto směrem, evropští investoři věřili v budoucí výnosy a ve zhodnocení svých prostředků.

Když po krachu na vídeňské a dalších světových burzách roku 1873 začali investoři své investice stahovat, optimistické vyhlídky investic do železnic byly náhle vyhlídkami pesimistickými, bublina splaskla. Příliv zahraničního kapitálu ustal, došlo ke krizi likvidity (nedostávalo se peněz potřebných pro financování), investiční aktivity byly utlumeny a nastoupil ekonomický útlum i zde.

Cesta k chudobě - Cesta k bohatství

I když je krize z roku 1873 dávno na propadlišti dějin, lze vyslovit tezi, že krize zasahující celý svět měly podobný scénář. Epochální inovace či jiné změny podněcující ekonomiku k vyšším výkonům vytvářejí víru v budoucí výnosy. Vytvoří-li se investiční šílenství, a je-li podněcované úvěrovými zdroji, nafoukne se investiční bublina. Každý iracionálně věří v to, že kapitálové a dividendové výnosy nutně musí růst. Mnoho aktiv (např. akcií) je při nafukování takové bubliny nakupováno na úvěr, burzovní spekulace vzkvétají, burzy a hodnota obchodovaných aktiv vykazuje růst.

Diskutovaná velká hospodářská krize devatenáctého století, zdánlivě odstartována burzovním krachem v roce 1873, vedla k vytváření umělých překážek mezinárodního obchodu, uplatňování celních válek a ochranářství. Na dalších několik dekád svět zapomněl, že mezinárodní obchod je zdrojem bohatství a ochranářství je zdrojem neefektivity a plýtvání.

Živou vzpomínkou na diskutovanou první velkou krizi je obrázek "Cesta k chudobě - Cesta k bohatství" ("The way to grow poor. The way to grow rich"), pocházející z roku 1875. Na straně "způsob zvýšení chudoby" lidé natahují ruce po bublinách označených snadnými, ale riskantními způsoby získání peněz, jako jsou spekulace, sázení, úvěrování nebo inflace. Na straně "způsob zvýšení bohatství" lidé pracují v reálné ekonomice a vytvářejí výrobky a služby uspokojující potřeby.

Více se dočtete na Investujeme.cz

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Další z rubriky

Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především...

Když stát své dluhy smaže inflací, je dobré mít zlato, říká odborník

Vladimír Brůna

Zájem Čechů investovat do zlata roste. A to i přesto, že cena zlata dosahuje ročního maxima. Podle investičního...

Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své...

Další nabídka

Kurzy.cz

Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"
Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"

V Česku je stále mnoho pozemků a domů, které mají neznámého majitele, nebo se o ně právoplatný majitel nepřihlásil. Úřa... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.