Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

aktualizováno 
Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte vystresovat sami tím, že se pustíte do práce až v momentě, kdy termín hoří? Podle psychologa Jana Urbana nemusí být stresující žádný termín, ani ten nejnáročnější. Stačí dodržovat tři základní zásady.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stres, který je s termíny spojen, totiž nemusí plynout z nich samých. Často pramení spíše z toho, jak k termínovaným úkolům přistupujeme.

1. zásadaČas je třeba odhadnout realisticky

Jestliže si stanovujete své termíny sami, stávají se stresujícími především proto, že nejste schopni správně odhadnout čas, který budete na vykonání úkolu potřebovat.

Čtěte také

Často se totiž domníváme, že úkol spojený s určitým termínem, je jednoduchý, a nebude s ním příliš práce. Máme proto tendenci „přidělit“ si na něj méně času, než by bylo žádoucí, nebo pracovat pomaleji, než je třeba. A to často až do chvíle, kdy se termín nebezpečně přiblíží.

Pomoci může, když zvážíte, kolik času jste na podobné úkoly potřebovali v minulosti, a pro jistotu „trochu“ přidáte. Orientačně můžete vyjít z toho, že úkoly většinou trvají zhruba dvakrát déle, než očekáváme. K realističtějšímu odhadu potřebného času pomůže někdy i to, když přistoupíte k úkolu jako novému či neznámému. Zdají-li se nám totiž určité činnosti známé, stává se naše představa o jejich časové náročnosti méně přesná. Čas potřebný k dokončení úkolu tak můžeme podcenit, například tím, že na úkolu začneme pracovat později, než je třeba.

2. zásadaTermíny nejsou vždy „svaté“

Jestliže vám termíny pro dokončení úkolu stanoví někdo jiný, například nadřízený nebo zákazník, je situace složitější. Když je vám ale jasné, že termín dokončení úkolu je nerealistický, pokuste se jej změnit. Váš vedoucí totiž nemusí mít o náročnosti úkolu zcela jasnou představu a ke kratšímu termínu ho může vést snaha předat úkol svým nadřízeným dříve, než je skutečně třeba.

Vyjednávat o změně termínu můžeme například s odvoláním na to, že „v rámci úkolu bude třeba provést činnosti A, B a C, o nichž lze realisticky předpokládat, že budou trvat tak a tak dlouho, pokud ovšem vše půjde dobře“.

Když dodáte, že byste raději na úkol měli dostatek času, abyste ho nemuseli uspěchat, je velmi pravděpodobné, že se vám termín podaří posunout a úkol vás tak nebude stresovat.

3. zásadaČas je třeba správně rozvrhnout

Pokud je termín stanoven pevně, je třeba si čas, který na úkol máte, správně rozvrhnout. Stanovte si tedy, kolik času mu budete věnovat a kdy a jak dlouho na něm budete pracovat.

Jan Urban (1953)

  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.
„Platy některých státních úředníků, především těch vedoucích, u nás patří k...

Například když máte úkol odevzdat do týdne, můžete se rozhodnout, že mu věnujeme 35 hodin. Poté si úkol třeba rozdělte do dílčích kroků, kterým realisticky přiřadíte určitý čas. Tyto kroky by pak ve vašem plánu měly získat v následujících dnech prioritu.

Dílčí kroky si přitom naplánujte na dobu, kdy jste schopni pracovat s maximální výkonností (je to zpravidla 2–3 hodiny dopoledne a 2–3 hodiny odpoledne) a kdy nás v práci nikdo příliš nevyrušuje.

Když nic nepomáhá

Pokud tyto zásady dodržujete a váš stres spojený s dodržováním termínů trvá, zkuste si položit několik otázek:

1. Nesnažím se své úkoly vykonávat příliš dokonale, možná dokonaleji, než je zapotřebí?
Termín vás může stresovat jen proto, že se toho v daném čase snažíte vykonat více, než je nutné. Je možné, že náš nadřízený či zákazník by dal přednost včasnému odevzdání práce i za cenu jejího méně dokonalého provedení. U každého úkolu je proto třeba ověřit, zda správně chápete jeho priority.

2. Pracuji skutečně natolik efektivně, jak bych mohl?
Je možné, že některé části úkolu byste mohli delegovat na někoho jiného. Možná by se daly použít i lepší nástroje nebo rychlejší způsob, jak práci vykonat. Můžete se proto pokusit zeptat některého kolegů, pracujících na podobných úkolech, zda postupují podobně jako vy.

3. Nemám sklon určité činnosti odkládat nebo se při jejich provádění nechat zbytečně vyrušovat?
Je-li tomu tak, je namístě zamyslet se nad tím, co vás k tomu vede, a pokuste se sklonu k odkládání čelit.

4. Nesnažím se pracovat příliš dlouho bez přestávky?
Úkoly s náročnými termíny nelze vykonávat, aniž byste práci občas přerušili. Práce bez přestávky totiž zpravidla není efektivní: naše produktivita při nepřerušované práci vždy postupně klesá. Přestávku lze vyplnit jakoukoli jinou činností, která by vám však neměla bránit vrátit se k práci po krátkém čase.

Jestliže tyto otázky zcela nepomohou, a termíny jsou pro vás i nadále stresující, zbývá poslední pravidlo:
Před prací se zhluboka nadechněte, uvolněte, připomeňte si, co všechno jste již pro provedení úkolu úspěšně vykonali, o které své schopnosti se můžete opřít a pusťte se do práce. Pomůže i to, když si uklidíte stůl či pracoviště, odstraníte z něj vše, co v danou chvíli nepotřebujete a zaměříte se na práci jako takovou. Tedy nikoli na termín, který před vámi stojí.

Autor:



Nejčtenější

Překonat Baťu je na dlouho, říká muž, jehož výrobky jsou v každé kuchyni

Petr Chmela, zakladatel českého výrobce kuchyňských potřeb Tescoma

Ovar mnozí z nás uvaří v „jeho“ hrnci, nakrájíme ho „jeho“ nožem, chlebíčky dáme na „jeho“ mísy, pít budeme z „jeho“...

Stravenka není stravné. Za služební cesty si zpětně vybojoval 22 tisíc

Ilustrační snímek

Kdo jezdí na služební cesty, které trvají alespoň pět hodin, má nárok na stravné. Někteří zaměstnavatelé to však řeší...



Příspěvek od zaměstnavatele na „životko“, nebo „penzijko“? Co je lepší

Ilustrační snímek

Pokud vám zaměstnavatel nabídne příspěvek na penzijní spoření nebo na životní pojištění, můžete slavit. Se správně...

Daňové přiznání za rok 2017: využijte chytré interaktivní formuláře

Ilustrační snímek

Přiznat daně z příjmu musí každoročně statisíce Čechů. Daňové přiznání, které budete letos, tedy v roce 2018 vyplňovat,...

Chcete převést dům na děti? Poradíme vám, jak na to a na co si dát pozor

Darovací smlouva má své nesporné výhody, neplatí se daň z nabytí nemovitých...

Manželé Novákovi vlastní dům na malém městě na jižní Moravě. Vzhledem k tomu, že jim oběma letos bude osmdesát, řekli...

Další z rubriky

Vášeň k vínu je dobře živí. Bobule nechávají zrát v sudech i se slupkou

Dieter Sölva (vpravo), jeho otec Josef a syn Michael

Nad jezerem Kaltern v Jižním Tyrolsku na severu Itálie se táhnou dlouhé řady vinné révy. V jednom ze svahů sídlí...

Trh práce 2018: rvačka o lidi, váhavé přidávání a čekající cizinci

Ilustrační snímek

Nezaměstnanost bude dál klesat. Lidé dostanou přidáno, ale jen v některých oborech, nabídka benefitů se zefektivní....

Umýt, převléct, nakrmit. Jak se žije chůvám v Česku?

Ilustrační snímek

Přečte dětem pohádku, pohraje si s nimi a ve dvanáct jde domů. Také tiší křik a pláč, nutí děti do jídla a převléká je....

Odhady: Vytěžit 1 bitcoin stojí nyní 6 900 USD. Ve 2Q18 to bude už 14 175 USD!

Odhady: Vytěžit 1 bitcoin stojí nyní 6 900 USD. Ve 2Q18 to bude už 14 175 USD!

Kurzy.cz Podle Jamese Butterfilla z ETF Securities je v souvislosti s růstem cen bitcoinu nutné započíst do rovnice nabídky vs. ...

Najdete na iDNES.cz