Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výrazy a věty, které je lepší vypustit ze slovníku. Kazí kariéru

aktualizováno 
Komunikovat v práci se šéfy a kolegy je každodenní rutina. Řada lidí však používá slova a věty, kterými si škodí, aniž si to uvědomují. Proč tomu tak je a jaká slova a slovní obraty vypustit ze svého slovníku, abyste si nešlapali po kariéře, radí psycholog Jan Urban.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Způsob, kterým se vyjadřujeme, je mnohdy důležitější než to, co říkáme. A to bez ohledu na to, zda svá slova používáme záměrně, nebo si jejich dopad neuvědomujeme. Rozdíl mezi různými způsoby vyjádření nemusí být velký, může však rozhodovat o tom, zda nás naše okolí včetně nadřízených bere jako někoho, kdo problémy řeší, nebo je naopak vyvolává.

Jan Urban (1953)

  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filosofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.
„Platy některých státních úředníků, především těch vedoucích, u nás patří k...

Naše slova či výrazy slouží našemu okolí jako signály naší schopnosti a důvěryhodnosti – mohou ji zvýšit, ale i zbytečně snížit. K nejjednodušším příkladům spadajícím do druhé kategorie patří používání bezvýznamných „výplňových“ slov typu „prostě“, „jakoby“, „tak“ a podobně. Jde o slova, která napovídají nejen to, že mluvčí není zrovna rozený vypravěč, ale současně vyvolávají dojem, že je nervózní a svým návrhem nebo řešením si není příliš jistý. A to možná i tehdy, kdy tomu tak ve skutečnosti není. Používání těchto slov je věcí zvyku, se kterým je často obtížné se rozloučit. Stojí to však rozhodně zato.

Ještě důležitější pro naši důvěryhodnost či to, za jak schopné nás druhá strana považuje, bývají však emoce, které naše slova vyvolávají. Aniž si to přímo uvědomujeme. Jsou-li naše vyjádření pozitivní, jasná a sebejistá, bude nás velmi pravděpodobně považovat za schopného člověka na svém místě. Budou-li negativní, váhavá a neurčitá, důvěra v naše schopnosti klesne. Navíc zpravidla vyvoláme dojem člověka lhostejného a neochotného. K nejhorším vyjádřením tohoto typu, kterých bychom se v zájmu své kariéry měli vyvarovat, patří následující.

1.„Myslím si“

Jde o formulaci vyznívající nejistě a působící spíše jako alibi pro případ, že se mýlíme. Je-li na věci něco, co nás znepokojuje či čeho se obáváme, je třeba to jasně uvést. V ostatních případech však toto vyjádření působí tak, že naše sdělení zbytečně znevažuje a jeho význam či vyznění snižuje. Podobně působí i slova „domnívám se“, „věřím“, „cítím“, nebo dokonce „vnímám“, oblíbené mezi politiky.

DANĚ 2017

Průvodce formulářem daňového přiznání a tipy jak ušetřit: SPECIÁL NA TÉMA DANĚ

Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE

Příkladem je konstatování: „Domnívám se, že toto je naše nejlepší strategie.“ Sdělení může být věcně správné a možná za ním stojí i rozsáhlé analýzy. Jeho dopad a přesvědčivost je však podstatně menší než u prohlášení: „Toto je naše nejlepší strategie.“ Osoba, která je pronese, bude proto velmi pravděpodobně vnímána jako schopnější i důvěryhodnější.

Obdobně působí i častá a zbytečná vyjádření typu „chci“ nebo „chtěl bych“, a to i v běžné každodenní komunikaci. Chcete-li někomu poděkovat, neříkejte mu: „Chci vám poděkovat.“ Řekněte mu prostě a jednoduše: „Děkuji vám.“

2.„Nemohu, je to nemožné, nejde to“

Jde o slova či výrazy používané často odborníky či specialisty, kteří se soustřeďují na „technickou“ povahu problému a nevnímají dopad svého sdělení na druhou stranu. Neuvědomují si, že jejich vyjádření působí extrémně negativně a často i dojmem, že pomoci nechtějí nebo nejsou ochotni se o ni ani pokusit.

Může se hodit

Buďte úspěšní! Nastartujte svoji kariéru na jobDNES.cz. Vybírejte z aktuální nabídky volných pracovních míst.

To, co druhá strana chce slyšet (a proč se rozhodla obrátit na nás) je konkrétní řešení, které ve většině případů existuje. Podstatně užitečnější (a pro ni i pro nás výhodnější) proto je, pokud jí povahu problému stručně vysvětlíme, současně však navrhneme, jak jej alespoň částečně překonat. Například tím, že se zaměříme na trochu jiné řešení.

Příkladem je situace, kdy víme, že nám naše další úkoly neumožňují vykonat nový požadavek včas. Můžeme přesto navrhnout, že o řešení požádáme kolegu, který je v dané oblasti velmi schopný a do problému jsme ho už zasvětili.

3.„Nevím“

Jde o slovo, které může být proneseno upřímně, nebo se snahou tak působit. Ve skutečnosti však působí dojmem, že se z řešení problému chceme vyvléci, případně jsme příliš pohodlní nebo dokonce líní, například získat více informací. Jsme-li proto v situaci, kdy nevíme, je vhodnější říci, že řešení hledáme a jsme odhodláni ho nalézt.

Příkladem je situace, kdy o určitém problému hovoříme s nadřízeným. Namísto (možná upřímného) konstatování „Nevím, jak postupovat dále“ uděláme podstatně lépe, pokud se zeptáme, kde nebo jak bychom mohli získat pomoc. Dáme najevo zájem a odhodlání problém řešit, nikoli snahu jeho řešení odmítnout.

4.„Zkusím to“

Jde o vyjádření pronesené často mimoděk, bez velkého významu. Pro druhou stranu však v sobě zahrnuje možnost, že věc nedopadne dobře.

Požádá-li nás nadřízený o co nejrychlejší provedení určitého úkolu, pak naše slova „pokusím se o to“ v něm zcela přirozené (a většinou i zcela zbytečně) vytvoří pochybnosti o našich schopnostech. Velmi pravděpodobně tak v jeho očích podkopáváme i svou pozici. Správná odpověď zní: „Bude to hotovo do dvou hodin.“

5.„Není to moje vina“

Hlavní problémem tohoto vyjádření je, že působí defenzivně a vyjadřuje naši potřebu se bránit. Pokud se nás nadřízený zeptá na něco, co se nepodařilo, nemusí to znamenat, že nás obviňuje. Reagovat okamžitou snahou bránit se či odvrátit možnost, že z chyby budeme obviněni, působí podezřele a zbytečně upoutává pozornost.

Daleko lepší reakcí je snaha problém vyřešit. Vyjádřit ji můžeme například slovy: “Zjistím, co se skutečně stalo.“ Nebo: “Zamyslím se nad tím, jak zabránit tomu, aby se to opakovalo.“

6.„To není dobrý nápad“

V pozadí tohoto vyjádření spočívá sklon rychle zamítat názory ostatních, někdy i jen proto, že jsme s nápadem nepřišli sami.

Čtěte také

Jeho škodlivost spočívá v tom, že zhoršuje vztahy na pracovišti i ochotu našeho okolí ke spolupráci, například tehdy, kdy s určitým návrhem přijdeme sami.

Zvláště škodlivé bývá toto vyjádření u vedoucích. Brání totiž novým myšlenkám a inovacím a tím i možnosti využít nápadů spolupracovníků ke zvýšení efektivity.

Namísto rychlého odmítnutí či znevažování jakéhokoli nového nápadu, který se nám na první pohled nezdá, je vždy lepší položit otázku “Jak to bude fungovat v praxi?“

7.„To není moje práce“

Jde o vyjádření, které ze všech výše uvedených vyznívá nejhůře. Nálepkuje nás totiž jako někoho, kdo není týmovým hráčem. Nemusí jít jen o neochotu pomoci, ale i nízkou flexibilitu či nezájem naučit se něco nového. Tedy vlastnosti nezbytné pro jakoukoli vedoucí pozici.

Jde-li skutečně o úkol, se kterým vzhledem k povaze své pozice pomoci nemůžeme, je podstatně vhodnější vyjádřit se například slovy: “Jde o oblast, ve které se příliš nevyznám, ale podívám se, kdo by vám s tímto problémem mohl pomoci lépe.“

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trio podnikatelek z Ani-Muk
Tvoří krabice pro hravé děti i rodiče. Zákazníků díky šeptandě přibývá

Na rodičovské dovolené dostala Kateřina Piliarik nápad, jak zabavit děti, jimž nestačí jenom televize a počítačové hry. Po třech letech je z dívčího týmu...  celý článek

Ilustrační snímek
V cizině pracují tisíce Čechů. Jak musí řešit daně, odvody a penzi

Stále více Čechů odjíždí za prací do zahraničí. Jsou to lékaři, úspěšní manažeři, čerství absolventi, ale i řemeslníci, dělníci a lidé využívající sezonní...  celý článek

Ilustrační snímek
Průzkum: Podnikání není pro mladé atraktivní, dávají přednost pohodlí

Mladí lidé dávají v poslední době přednost klasickému zaměstnání před podnikáním. Je to proto, že si v době minimální nezaměstnanosti mohou vybírat z nabídek...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Podzim propukne v plné síle! Čeká nás chladný a deštivý říjen
Podzim propukne v plné síle! Čeká nás chladný a deštivý říjen

Astronomický podzim už začal a této změně se brzy přizpůsobí i počasí. Teplých dnů už se dočkámě spíš jen výjimečně, ří... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.