Půjčit peníze tzv. na dobré slovo byť nejlepšímu příteli se nemusí vyplatit. Bohaté zkušenosti s tím má pětačtyřicetiletý Petr z Prahy, který se se svým příběhem obrátil na redakci iDNES.cz.
Pomohl příteli v nouzi
Zhruba před dvěma lety půjčil Petr rodinnému příteli 70 tisíc korun. Byl totiž v těžké životní situaci, rozvedl se, neměl kde bydlet a navíc dostal v práci výpověď. Domluvili se, že až bude mít peníze, vrátí je Petrovi zpět. Padlo mezi nimi nezávazně do roka, do dvou. Nesepsali žádnou smlouvu, žádný svědek nebyl předání peněz přítomen. O půjčce pochopitelně věděla Petrova manželka.
Během posledního roku a půl byl Petr s kamarádem občas v kontaktu, o vrácení peněz se však nikdy nebavili. Před létem kamarádovi zavolal s dotazem, jak je na tom a jak to vidí s úhradou dluhu, byl ochoten přistoupit i na splátky. Přítel se však vykrucoval, že teď nemá, že se určitě brzy ozve a zavěsil. Druhý den poslal Petrovi SMS, že se nemusí bát, těch 70 tisíc mu určitě vrátí. Petr si SMS uložil.
Zhruba měsíc poté kamarádovi opět telefonoval, ovšem ten najel na jinou taktiku, začal půjčku zpochybňovat a tvrdit Petrovi, že nemá v ruce žádný důkaz o tom, že by mu vůbec půjčil.
Možností je několik: od dohody až po soud
Petrovi už došla trpělivost a bez ohledu na přátelství se rozhodl peníze získat zpět. Pochopitelně nejjednodušší by bylo, kdyby se kamarád dobrovolně rozhodl dlužnou částku vrátit. Petr má však nyní tu zkušenost, že "po dobrém" to asi nepůjde. "Věřitel by se za každé situace měl držet v mezích zákona. Je pochopitelné, že zapření půjčky kamarádem může vyvolávat bouřlivé emoce, ale ty je třeba držet na uzdě a nesahat k řešení typu 'pár facek'," upozorňuje právník Ondřej Načeradský, vedoucí Občanské poradny o.s. Společnou cestou
z Prahy 2.
Čtete rádi idnes.cz?Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE |
"Neuškodí, pokud si dá věřitel práci a alespoň přibližně spočítá, k jakému navýšení dluhu dojde. Na dlužníka může velmi dobře působit, jakmile uvidí, kolik bude muset zaplatit navíc," doplňuje Načeradský. Zvýšený psychologický efekt má i to, pokud je již tato výzva zaslána jménem advokátní kanceláře či alespoň inkasní agentury.
Pokud se Petrovi nepodaří kamaráda přesvědčit k dobrovolné úhradě dluhu, nezbude mu nic jiného, než svůj nárok uplatnit žalobou u soudu. Ovšem musí si ohlídat promlčecí dobu, podle občanského zákoníku je tříletá. Zároveň je na něm, aby dokázal předložit takové důkazy, které by soud přesvědčily o oprávněnosti vznesené žaloby.
Uložená SMS by mohla pomoci
Vzhledem k tomu, že si Petr neošetřil to, že kamarádovi půjčil, nebude pro něj jednoduché existenci půjčky dokázat. V ruce má nyní pouze textovou zprávu, ve které mu kamarád píše: "... těch 70 tisíc ti určitě vrátím". Obstála by jako důkaz u soudu? Podle Ondřeje Načeradského by tato SMS jako důkaz mohla být použita, ovšem s rizikem, že její obsah může být vykládán různě. Dlužník může například tvrdit, že zprávu on sám neposlal nebo že dluh vznikl dříve, než tvrdí věřitel a nyní je již promlčený.
O půjčce věděla Petrova manželka, ovšem předání peněz přítomna nebyla. Jak je to s jejím svědectvím, obstálo by u soudu? Podle Načeradského by svědectví manželky bylo považováno za nepřímý důkaz. Ona neví, zda k půjčce skutečně došlo, ví o ní pouze od manžela. Navíc má těsný vztah k žalobci – manželovi. "Manželku lze navrhnout jako svědka, ale hodnota její výpovědi bude minimální," shrnuje Načeradský.
Petr má smůlu i v tom, že peníze kamarádovi předal v hotovosti. Mnohem lepší by bylo, kdyby mohl prokázat jejich předání například doložením bezhotovostního převodu ze svého účtu na účet dlužníka. Nyní Petr může soudu pouze předložit výpis z účtu, ve kterém má uveden výběr 70 tisíc korun. Opět to bude nepřímý důkaz.
Ovšem lepší je mít důkazy nepřímé než žádné. Dostatek nepřímých důkazů může stačit a někdy můžete vystačit s málem. "Pokud věřitel ví, že dlužník potřeboval peníze na uhrazení dluhu na nájemném, může navrhnout, aby vysvětlil, kde vzal peníze na takovýto mimořádný výdaj, ke kterému 'náhodou' došlo krátce poté, co věřitel vybral stejný obnos ze své banky," doplňuje Načeradský.
Problémům předejdete sepsáním smlouvy
Mnozí lidé se často stydí uzavírat smlouvy v soukromých vztazích a chápou písemnou formu dohody jako projev nedůvěry. "Písemná forma dohody je právně nutná pouze ve velmi omezeném počtu případů, takže si lze půjčku klidně dohodnout ústně, ale v praxi by si to měl člověk opravdu dobře rozmyslet. U soudu totiž není podstatné, co se stalo, ale co je možné prokázat a to bývá u ústních dohod základní kámen úrazu," doplňuje Načeradský.
Nejjednodušší je s dlužníkem sepsat smlouvu o půjčce. Aby byla platná, nemusí být nutně ověřena svědky či notářem. A měla by splňovat několik náležitostí. Například jednoznačnou identifikaci věřitele a dlužníka, výši půjčky v korunách (resp. jiné měně) i případné potvrzení převzetí peněz, jde-li o půjčku v hotovosti. Dále by měla obsahovat datum splatnosti půjčky, včetně způsobu splacení - buď jednorázově, nebo ve splátkách splatných vždy k danému dni v měsíci, a také způsob úhrady (hotovost, převod na účet), či úroky (chtějí-li si je strany sjednat). Posledními náležitostmi jsou podpisy dlužníka a věřitele a také datum uzavření smlouvy.
