Souhlasím, recese přijde. Určitě navštíví některé evropské státy. Jistotou je Itálie a na brány klepe také v Německu. Nicméně recese je spíše takový „terminus technicus“, aby bylo o čem psát diplomky.
Řecko se bravurně vyhnulo
Německo recesí prošlo ve 2. čtvrtletí roku 2012. Růsty HDP byly čtvrtletně následující +0,3 %, -0,5 %, -0,3 % a +0,9 %. Meziročně pak +0,4 %. Nezaznamenal jsem ale, že by Němci nějak strádali, že by se například hromadně začaly kupovat levnější Peugeoty místo Audin.
Naproti tomu Řecko v recesi s růsty HDP 0,0 %, -2,2 %, 0,1 % a 0,4 % (meziročně -1,7 %) nebylo. To ovšem nic neznamená. S nezaměstnaností přes 25 % bych raději trpěl v recesí zasaženém Německu.
Současné zpomalení růstu na nulu je na kilometry vzdálené kolapsu z roku 2008 nebo dokonce velké světové krizi z 30. let minulého století. Jedná se spíše o snížení přepáleného růstu, jehož důkazem je vysoký růst mezd a „nulová“ nezaměstnanost.
Proč se tedy blíží krize? Výnosy napoví
Pojďme do USA. Ať si říká, kdo chce, co chce, je to hlavní ekonomika světa, a když si kýchne, celý svět dostane rýmu. Hlavní argument pro předpověď recese v USA je pokles dlouhodobých výnosů dluhopisů pod ty krátkodobé. A opravdu, 10leté výnosy jsou pod 2letými. Podle grafu je recese (šedé pruhy) jasná. Pokles rozdílu výnosu prý vždy znamená, že nebude inflace, možná bude deflace, ekonomika se zastaví a … nastane konec světa.
Graf vývoje rozdílu sazeb 2letých a 10letých dluhopisů.
Růst přece není normální
Druhý neprůstřelný argument blížící se recese je údajně příliš dlouhá perioda růstu HDP. Prostě není normální, aby ekonomika rostla déle než 10 let.
Graf srovnání období expanze US ekonomiky od 2. světové války.
Obrázek výše ukazuje počet měsíců, kdy v daném období ekonomika USA nepřetržitě rostla. Americká agentura NBER ze shromážděných dat zjistila, že současné období růstu je již nejdelším od 2. světové války.
Austrálie – „out“ v tabulkách ekonometrů
Popravdě nevidím důvod, proč by ekonomika nemohla dále růst. Dlouhodobě se hospodářské výkyvy snížily, inflace je mnoho let pod kontrolou, válečné krize jsou omezené lokálně a globální propojení světa vyhlazuje místní problémy.
Martin Mašát (1977)
|
Svým způsobem je jedno, jestli ekonomika roste 2 roky či 5 let, protože záleží na její hospodářské situaci a okolních podmínkách – jestli růst udrží a překoná případné výkyvy. Kolegové z České spořitelny objevili krásný příklad v Austrálii. Ta nezažila recesi, tedy 2 po sobě jdoucí čtvrtletí se záporným růstem HDP, od roku 1991. Australští statistikové už recesi asi ani nemají v modelech.
Jediné, co o aktuální expanzi můžeme předpovědět je, že každý další měsíc jsme o měsíc blíže konci růstu. Ale za jak dlouho to bude, je ve hvězdách.
Inverzní křivka – pokřivený obraz reality
Zpět k prvnímu argumentu. Výnosy US Treasuries (cenných papírů státní pokladny Spojených států) jsou kvalitativně i kvantitativně jinde než před 10 či 50 lety. Svět se otevřel a dolar je hlavní rezervní měna. To znamená, že US dluhopisy nekupují jen domácí subjekty, ale velkou část mají zahraniční centrální banky a investoři.
Také uvolněná měnová politika FEDu a její biliardové nákupy dluhopisů v posledních letech, které stlačily jejich úroky níže, zvýšily poptávku nad obvyklou mez. Podobný krok zavede od listopadu i Evropská centrální banka a bude opět skupovat dluhopisy, a to v hodnotě 20 miliard eur měsíčně.
A právě tento nový, a navíc enormní odbyt tlačí ceny výše oproti situaci, kdy by s US Treasuries obchodovaly racionální ekonomické subjekty. Jestli je výnos racionální (v porovnání s rizikem či inflací), však centrální banky netrápí, protože mají úplně jiné cíle.
Odhaduje se, že výnos amerických státních dluhopisů je asi o jedno procento níže, než za standardní situace s normálními kupci. Centrální banky tak stojí za zkreslením běžných výnosů, a to až do situace, kdy jsou dlouhodobé výnosy pod krátkodobými.
Čím delší, tím míň nesoucí
Jak si takovou situaci představit? Třeba tak, že termínový vklad na jeden rok nese více než termínový vklad na 2 roky nebo na 10 let. Kdyby si centrální banky daly pokoj a do normálních tržních vztahů nezasahovaly, byly bychom stále kupovali dlouhodobé dluhopisy (resp. ukládali vklady) s mnohem větším výnosem než krátkodobé, což by byla normální situace.
To, že před každou recesí přišla inverzní křivka, není tedy příčina, ale logické chování ekonomiky před přibližujícím se zpomalením. Centrální banky se zpravidla snaží podpořit ekonomiku v případě, že vidí příliš velké zpomalení.
Česká odchylka od normálu a politika brzda plyn
Česká centrální banka je v trochu jiné situaci. Vzhledem k tomu, že přehnala svůj intervenční experiment, musela naopak dupnout na brzdu, a proto zvyšovala svoji základní sazbu svižně až na dvě procenta. Bohužel, v Německu a dalších evropských zemích již zpomalení nastalo a projeví se časem naplno i u nás (první náznaky jsou zřejmé v automobilovém průmyslu). Oba tyto vlivy (recese venku a vyšší krátkodobé sazby než dlouhodobé) mohou nekontrolovatelně přidusit celou naši ekonomiku.
Toto si uvědomují finanční trhy, kde naopak již přes rok klesají dlouhodobé sazby, a tak máme záporně skloněnou výnosovou křivku i u nás. Dlouhodobé úroky by měly být právě cílem ČNB, která by úpravou základní sazby měla ovlivňovat dlouhodobé úroky a následně cenu úvěrů a tím ekonomiku.
ČNB tento transmisní mechanismus dlouhodobě ignoruje a snaží se řídit úroky, ale bez reálného napojení na finanční trhy. V době, kdy ČNB brzdí ekonomiku dvouprocentními sazbami, dlouhodobé sazby se pohybují kolem jednoho procenta. To, že centrální banka komunikuje ponechání základní sazby na dvou procentech, je svým způsobem pouze médiální „vrtění psem“, protože dluhopisové výnosy se chovají zcela jinak, než je záměr a cíl centrálních bankéřů.
Recese není konec světa, ale nový začátek
Občas se stalo, že se ekonomiky recesi vyhnuly (viz Řecko) i při inverzní křivce, která tak ukázala falešný signál. Záporný rozdíl výnosů desetiletých a dvouletých dluhopisů není zárukou přicházející krize a už vůbec nepredikuje její hloubku či délku.
Proto není nutné házet flintu do žita. Prezident Trump chce být zvolený, a tak udělá vše pro to, aby konjunktura ještě chvíli vydržela. Také guvernéři FEDu jsou zkušení harcovníci a mají ještě plno trumfů v rukách. V neposlední řadě ani mírná recese v Německu neznamená, že půjdeme bydlet pod most.
