Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Točí filmy, reklamy a má úspěch. Otevřený rozhovor s mladou režisérkou

aktualizováno 
Eva Toulová chtěla být výtvarnicí. Výtvarný talent prohlubovala studiem na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě. Pak se rozhodla podat přihlášku na FAMU a zkusit, zda se dostane na režii. S rodiči tehdy bydlela na Moravě v malém městě, kde nebylo ani kino. „Když jsem doma řekla, že chci jít na FAMU, máma mi koupila kameru, ať si to zkusím,“ vzpomíná.

Nikdo moc nevěřil, že jí to vyjde. Ani ona sama. Vyšlo to. A na první pokus. Doma tím všechny zaskočila. „Rodiče si neuměli dost dobře představit, co práce režiséra obnáší. Mají režiséra zafixovaného jako někoho, kdo přísně říká – akce a stop, což je jen zlomek celé práce,“ říká Eva Toulová.

Dnes žije a pracuje v Praze a má úspěch. Jejím debutovým filmem bylo drama Šťastná. Teď dokončila druhý celovečerní film nazvaný Jak se moří revizoři, který půjde do kin v létě. S muzikantem a zpěvákem Petrem Lüftnerem natočila videoklip k písničce „Já chci“. Zároveň točí reklamy, například na luxusní pánské obleky, a má své jisté na pár let dopředu. Jak však říká, musí se ohánět. Režírovala rovněž dokument a kromě filmování i píše. A funguje i jako producentka. K režii na FAMU totiž přidala i další vysokou školu.

Eva Toulová (1990):

  • Vystudovala režii na pražské FAMU, kterou dokončila snímkem Dvojhra. Zároveň vystudovala řízení podniku na Vysoké škole Finanční a správní.
  • Jejím debutovým filmem bylo drama Šťastná, režírovala dokumentární film Camino na kolečkách a natočila pilotní díl chystaného seriálu Servis u Fandy.
  • V roce 2018 dotočila komedii Jak se moří revizoři, která bude v kinech uvedena letos.
  • Natočila řadu reklam, například na luxusní obleky, pro Policii ČR a další klienty.
  • Je autorkou knih Vanitas, Šťastná, Sedmero vran, Alenka v údivu, Jak se moří revizoři.
Eva Toulová

Vypadáte velmi mladě, je to ve vaší profesi výhoda?
Pro ženu to určitě výhoda je. Ale pro režisérku moc ne. Když jste začínající filmař a žena navíc a ještě k tomu vypadáte mladě, je to trošku nevýhoda. Když chcete získat na natáčení peníze, působí to nedůvěryhodně. Někteří si v duchu říkají: „Proč by pro nás taková mladá měla chtít peníze.“

Současně s režií jste vystudovala řízení podniku. Na to jste přišla sama?
Ano, bylo to mé rozhodnutí. FAMU byla úžasná škola, umění tam jede v hodně velké šíři. Chyběl mi však určitý řád. Pořád jsem cítila, že kromě toho umění chci umět i něco uchopit. Třeba když máte dělat pro někoho reklamu, chtějí po vás rozpočet a aby ten, komu reklamu svěří, působil i obchodně a jako podnikatel. Proto jsem si řekla, že chci mít i tento rámec.

Takže, se ve vás snoubí umělkyně a realistka?
Je to tak. Nemám moc ráda situace, že nějak něco dopadne. Chci mít vždy spoustu možností – co kdyby se náhodou něco stalo. Když plánujeme natáčení, máme proto variantu – kdyby pršelo, kdyby sněžilo, kdyby onemocněl jeden herec, kdyby nevím co …, abychom to vždycky dokázali nějak vyřešit.

Dá se s režisérským diplomem v kapse v Česku uživit?
Mám povahu, že se snažím pracovat na víc věcech a projektech najednou. Už když jsem byla na FAMU, napsala jsem si scénář, našla producenta a během studií jsem začala shánět peníze na film. Věděla jsem, že realita je taková, že se peníze na film shánějí dva i čtyři roky.

Jenomže jednání nakonec vyšuměla do ztracena a peníze jste nesehnala. V čem byl problém?
Byla to kombinace několika věcí. Většina lidí, kteří vycházejí z FAMU, dělají rádi sociální dramata, což je žánr, který není úplně divácky atraktivní. Navíc mladý začínající člověk nebudí důvěru. Našla jsem si producenta, který se snaží získávat peníze z různých grantů. Pak jsem zjistila, že i v grantových řízeních se hledí na jména. Začátečníka nikdo nezná, proto se nám žádný grant nepodařilo získat.

Fotogalerie

Peníze na váš první celovečerní film jste nakonec sehnala sama, trvalo vám to další dva roky. Čím jste přesvědčila sponzory, že vám dali na film peníze?
Určitě tím projektem. A pak jsem se snažila oslovovat lidi, se kterými jsem už dříve přišla do kontaktu, například při natáčení reklamy, kdy viděli, jak pracuji.

Máte spočítáno, kolik proběhlo schůzek se sponzory, než někdo kývl?
Ze dvaceti schůzek většinou vyšla jedna. Všechno se hodně táhne a nic není jisté. Stalo se nám třeba, že jsme měli už uzavřenou smlouvu, ale peníze nikdy nepřišly. I s tím musíte počítat. Je to dost běžná praxe.

Váš první celovečerní film je o rivalitě hereček a má název Šťastná. Byl nízkorozpočtový, stál 3,5 milionu korun. Kolik vám už vydělal?
Když si spočítám, kolik hodin jsem filmu věnovala času jako režisérka a producentka, vychází to tak na 45 korun na hodinu (smích).

To asi moc šťastná nejste?
Původně jsem myslela, že to dopadne líp. Ale pochopila jsem, že celovečerní film uvedený do kin je prestižní záležitost. Jen málokterý film si zpětně vydělá na veškeré náklady. Dostat film do kin je drahé. Po odečtení nákladů, kdy vám polovinu z prodeje lístků vezmou kina a 20 až 30 procent distributor, vydělal můj první celovečerní film zhruba půl milionu korun. Film je však i dlouhodobá investice. U většiny filmů se zisk generuje z prodeje televizních práv, což se nám daří.

Čtěte další příběhy

Takže nakonec úspěch. Ten se však v Česku zpravidla neodpouští. Jak berete kritiku?
Snažím se kritiku rozdělit na opodstatněnou a neopodstatněnou. Tu neopodstatněno si moc nepřipouštím. Z oprávněné kritiky si beru ponaučení. Když strávím ve střižně několik měsíců, sama vím, že některé věci nevyšly tak, jak bych předpokládala.

Teď jste dokončila druhý celovečerní film. Má název Jak se moří revizoři. Jaké ponaučení jste si pro něj vzala z prvního filmu?
Hodně jsem se poučila umělecky. Dala jsem si víc práce se scénářem, nechala jsem si poradit i co do obsazení. Získali jsme zajímavé mediální partnery a zvolila jsem žánr, který je zábavnější.

Jde tedy o komedii?
Je to tak. Komedie je atraktivnější žánr.

Komedii jste režírovala, produkovala a natočila podle vlastního scénáře. Zároveň vyjde i stejnojmenná knížka. To si někdo může říct: „Už v tom umí chodit, bude inkasovat čtyři honoráře.“ Budete?
Za knížku jsem už honorář dostala, je hotová. Zbytek uvidíme, jak komedie dopadne v kinech.

Kdy půjde do kin?
Přesné datum ještě není stanoveno. U prvního celovečerního filmu jsme datum stanovili tak, že do kin šel zároveň Hobit, což byla chyba. Teď si necháme poradit. Mělo by to být před letními prázdninami.

Teď vás živí hlavně reklama. Kolik stojí natočení reklamy a kolik inkasuje režisér?
Vždy záleží na tom, co klient chce. Celkové náklady jsou v řádu několika set tisíc. U komplexních reklam, kde jsou animace, triky, dobové scény, nebo velký komparz, jde o náklady v řádech i několika milionů korun. Honorář pro režiséra bývá stanovený většinou za natáčení dny. Když jsem točila například reklamu na pánské obleky, šlo o tři natáčení dny a za jeden den byl honorář kolem 10 tisíc korun.

Co pro vás znamenají peníze?
Pro mě je to zatím prostředek k dosažení mých cílů, k vlastní tvorbě. Už se však dostávám do věku, kdy začínám přemýšlet i o tom, jak se zabezpečit do budoucna.

Co dnes říkají rodiče na vaši tvorbu? Jsou kritičtí?
Jsou už kritičtí trochu méně. Ale pořád si myslí, že bych měla zvolit klasické zaměstnání a chodit osm hodin do práce (smích).

Eva Toulová režírovala rovněž celovečerní dokumentární film Camino na kolečkách. Podívejte se na ukázku:

Autor:



Nejčtenější

Loupež století: eskyma se rozdávala na ulici, z úspor se stala almužna

Autorem stokoruny byl Sergej Akimovič Pomanskij. V oběhu vydržela od června...

Když se před 65 lety blížil konec května, jen málokdo tušil, že se chystá loupež století. Miliony lidí měly přijít o...

Tři z pěti zaměstnanců trpí stresem. Mohou za to šéfové i peníze

Ilustrační snímek

Podle jednoho z průzkumů jsou důvodem velkého stresu přehnaná očekávání v práci. Pak také problémy s kolegy či...



Stavební spoření se vylepšuje, začíná se zvedat i zhodnocení úspor

Ilustrační snímek

Stavební spoření je opět v kurzu, od počátku roku se o něj zvedá zájem. Roste i aktivita stavebních spořitelen, které...

Natírání plotů z vás odpovědné firmy nedělá, vzkazuje odborník

Tomáš Poucha

Společenská odpovědnost firem (CSR) je zajímavé téma. Polyká miliony a proměňuje je v „dobro“. Tu někde zaměstnanci...

Hledání zaměstnanců je dnes hodně kreativní disciplína, říká bankéřka

Marcela Suchánková

Zvyšují mzdu, nabízejí skvělé benefity, upravují kanceláře, dělají všechno možné. A výsledek? Stovky neobsazených...

Další z rubriky

Natírání plotů z vás odpovědné firmy nedělá, vzkazuje odborník

Tomáš Poucha

Společenská odpovědnost firem (CSR) je zajímavé téma. Polyká miliony a proměňuje je v „dobro“. Tu někde zaměstnanci...

Zásady úspěšného přesvědčování. Naučte se změnit názory ostatních lidí

Ilustrační snímek

Určitě jste to zažili mnohokrát. Diskutujete s druhými a při argumentaci se opíráte o jasná stanoviska a fakta. Názory...

Ošetřovatelkou v zoo: jaké je to mít práci snů mezi lemury a gibony

Do výběhu k lemurům mohou ošetřovatelé primátů v plzeňské zoo vejít bez obav.

Ošetřovatelé zvířat v zoo nezbohatnou. Za celý den se docela nadřou a v práci často zůstávají, i když už dávno padla....

ČNB ujíždí koruna

ČNB ujíždí koruna

Kurzy.cz Koruna oslabila až nad 25,8. Jasně, vysvětlením je posílení dolaru, obavy z EMU, oslabují všechny měny rozvíjejících se...

Najdete na iDNES.cz