Riziko – neoblíbené slovo mezi českými investory

  • 29
Život každého z nás je spojen s nejistotou. Nevíme, zda zítra neonemocníme a nezůstaneme doma v posteli za mizerné nemocenské nebo zda banka, v níž máme uloženy veškeré své úspory, nezkrachuje...
Život každého z nás je spojen s nejistotou. Nevíme, zda zítra neonemocníme a nezůstaneme doma v posteli za mizerné nemocenské nebo zda banka, v níž máme uloženy veškeré své úspory, nezkrachuje a my se části svých peněz dočkáme až po půl roce. Přestože nejistota patří k všední realitě dnešního světa, většina Čechů má značnou averzi k jakémukoliv „zbytečnému“ vystavování se riziku, třeba v podobě investice do akcií nebo dluhopisů. Mnoho českých investorů si totiž neuvědomuje, že zatímco nejistotu všedního dne nelze výrazně ovlivnit, riziko kapitálových trhů lze efektivně řídit, snížit a v mnohým případech dokonce úplně eliminovat.

Co je to riziko, riziko versus nejistota
Na začátku je vhodné vysvětlit zásadní rozdíl mezi pojmy riziko a nejistota. Riziko podstupujete, pokud se například účastníte loterie. Pravděpodobnost výhry (resp. riziko ztráty) je možné přesně matematicky vyjádřit a navíc se tato pravděpodobnost nemění v čase. Nejistota pramení z nejisté podstaty světa, kdy se každodenně mění přírodní podmínky, jakožto i lidské jednání. Můžeme tak být vystaveni situacím, které jsme v našem dosavadním životě nepoznali nebo si je dokonce ani nedokázali představit. Zatímco riziko je matematicky měřitelné, nejistota není měřitelná. Riziko lze odstranit tím, že se proti němu pojistíme, zatímco nejistotu můžeme odstranit jen z části nebo vůbec ne.

Bohužel mezi laickou i odbornou veřejností pojmy riziko a nejistota velmi splývají. Obvykle je pojem riziko používán jako univerzální označení pro dopad existence nejistého jevu na naší finanční situaci, a to bez ohledu na to, zda má tento jev charakter rizika nebo nejistoty. Toto pochybení je velmi časté ve finančním sektoru, když je například vypočtené historické riziko používáno jako ukazatel budoucího rizika. Budoucí riziko cenných papírů je ale úzce spjato s nejistotou a nelze ho tudíž přesně kvantifikovat ani sebedokonalejším modelem. Tím ale nezavrhujeme historické riziko jako takové, pouze je zapotřebí dbát na jeho správnou interpretaci – historické riziko je nutno brát vždy jen jako hrubou aproximaci budoucí nejistoty, která může být v mnohým situacích výrazně vychýlena.

Jak měřit riziko
Jak již bylo řečeno, snaha přesně měřit nejistotu je předem marná. Přesto lze na základě minulých zkušeností zhruba odhadnout její velikost. Existuje několik ukazatelů historického rizika. Nejvíce používaným je tzv. volatilita (matematicky směrodatná odchylka), existuje však mnoho dalších, jako je například součet absolutních hodnot odchylek aktuálních cen od dlouhodobého průměru nebo tzv. beta akcie, která vyjadřuje citlivost ceny na vývoj celého trhu. Volatilita má zajímavou statistickou interpretaci, která říká, že výnos cenného papíru v následujícím roce se bude pohybovat s 95% pravděpodobností v intervalu minulý výnos ± dvojnásobek volatility a s pravděpodobností 68% v intervalu minulý výnos ± volatilita. S vědomím výše uvedených skutečností je zřejmé, že tato interpretace je správná pouze tehdy, pokud je v historii zahrnuta veškerá nejistota. To však není možné, takže skutečné intervaly budoucího výnosu jsou ve skutečnosti širší. V následujícím grafu jsou schematicky seřazeny základní typy cenných papírů podle volatility (a výnosu).

Typy rizika
K tomu, abychom mohli vhodně interpretovat historické riziko, je vhodné celkové riziko každého cenného papíru rozložit do několika kategorií: na tržní riziko (riziko poklesu celého trhu), sektorové riziko (riziko poklesu vybraného sektoru ekonomiky), jedinečné riziko (riziko poklesu vybraného cenného papíru) a měnové riziko (riziko poklesu hodnoty investice v důsledku pohybu směnného kurzu). Tržní riziko lze dále rozložit na politické riziko (pokles celého trhu v důsledku politických událostí) a ekonomické riziko (pokles celého trhu v důsledku recese ekonomiky). Pokud zhruba odhadneme váhu jednotlivých rizik v celkovém riziku, můžeme lépe pochopit, proč bylo riziko v minulosti vysoké a zda bude vysoké i v budoucnosti. Některé akcie jsou například citlivější na politické události (zbrojovky, hutě) a jiné zase na ekonomické události (energetika, petrochemie). Znalost těchto skutečností nám pomůže jednak pochopit historickou volatilitu (proč je vysoká, resp. nízká) a zároveň i odhadnout její pravděpodobnou budoucí výši.

Jak snížit a kontrolovat riziko
Obecně není pravda, že riziko je nutným zlem, které musíme podstoupit, abychom dosáhli vyššího výnosu. Toto pravidlo platí jen v průměru a v případě konkrétní investice lze takřka vždy najít způsob, jak riziko výrazně snížit při minimálním dopadu na výnos investice. Možnosti jsou takřka nepřeberné, uvádím jen nejpoužívanější způsoby:

  1. Zajištění odvozeným cenným papírem (derivátem). Běžný způsob omezení rizika, resp. jeho úplné eliminace, používaný na vyspělých trzích v případě vyšších objemů investic. Ukázka: riziko z držby jedné akcie eliminuje držba jedné prodejní opce na tuto akcii. Více o derivátech se dozvíte například v článku Nebojte se derivátů (1.část). Obchodování futures kontraktů.
  2. Rozložením investice do více instrumentů, jejichž výnosy jsou navzájem nezávislé. Neboli nedávat všechny vejce do jednoho košíku. V praxi je vhodné rozložit investici do více regionů a do více sektorů. Jen tak se výrazný propad jedné akcie (jednoho odvětví, jedné země) plně neodrazí v hodnotě našeho portfolia.
  3. Dlouhý investiční horizont (5 let a déle) je účinnou prevencí před ztrátou hodnoty portfolia z titulu krátkodobých poklesů v důsledku ekonomických, politických či měnových rizik. Bohužel se sebedelším investičním horizontem neeliminuje jedinečné riziko.
Správným sestavením portfolia, stanovením investičního cíle a případným zajištěním by ale péče investora o riziko své investice neměla končit. Důležité je totiž kontrolovat vývoj rizika portfolia v čase. Pokud například naše akciová část portfolia během posledního roku vzrostla o 50%, zvýšil se podíl rizikových akcií v portfolia a tím i jeho celkové riziko. Pokud chceme udržet riziko portfolia na předchozí úrovni, musíme část akcií prodat a nakoupit méně rizikové instrumenty. Opačný postup je při poklesu akciového trhu.

Jste ochotni podstupovat riziko nebo se mu vyhýbáte jako čert kříži? Jaké jsou Vaše zkušenosti s minimalizací rizika? Napište nám svůj názor!