Jste zemědělská rodina, kam až sahají kořeny vašeho rodu?
Rod Němců je starým selským rodem s kořeny zmapovanými až k Bitvě na Bílé hoře. Všichni byli sedláci. Rod pochází z Cerhenic u Kolína, kde se v roce 1621 také narodil nejstarší známý předek Mikuláš Němec. V sedmdesátých letech 19. století se rodina přestěhovala do Radonic a od té doby tady žije.
Jako sedláci jste určitě prožili kolektivizaci.
Ano, naše selská historie byla přerušena násilnou kolektivizací a děda si byl tehdy nucen vybrat mezi odevzdáním majetku nebo vězením. Vybral si to první, co mu také zbývalo. Nicméně ani v době, kdy mu pozemky nepatřily, nikdy neztratil k půdě vztah a vedl k tomu i mého tátu.
Bylo tedy asi jasné, že se váš otec pustil do zemědělského podnikání.
Hned v roce 1990 začali mí rodiče hospodařit na sedmadvaceti hektarech půdy. V restitucích jim vrátili spíš staré horší stroje, jak bylo v té době zvykem. Ty lepší zůstávaly v transformovaných družstvech, takže začátky byly zcela jistě těžké a já si to umím jen velmi těžko představit, protože jsem nikdy nemusel začínat naprosto od nuly, nebo spíš z minusu.
Tomáš Němec
|
V roce 1991 rodiče přestavěli starou stodolu na kravín pro zhruba šedesát kusů dobytka a začali se věnovat i živočišné výrobě. Původní výměru neustále navyšovali a dnes hospodaříme na zhruba 850 hektarech.
Vy jste ale kravín zrušili, pokud vím.
Ano, bylo to v roce 2002, zejména kvůli špatné lokalitě kravína v centru obce. Nebyl zde prostor pro rozvoj a také jsme měli problémy s pracovní silou. Osm let před tím jsme ale vybudovali mimo obec nový areál, kde byla postavena i mlékárna. V ní se zpracovávala nejenom naše vlastní produkce, ale také mléčná produkce farmářů z okolí.
Jaké produkty jste tehdy vyráběli?
Z počátku mlékárna vyráběla mléko ve skle a pařené sýry, postupně se začala specializovat na výrobu balkánského sýru, která jednu dobu pokrývala až třetinu republikové spotřeby. Úplně se začátku se výrobky zavážely do jednotlivých krámků, to se ale poměrně rychle změnilo a při produkci balkánského sýru jsme sýr distribuovali přes velkoobchody do supermarketů na takzvaný pultový prodej. Dodávali jsme ho i některým gastrofirmám. Tuto činnost v omezené míře provozujeme stále, byť pro nás již balkánský sýr není tím základním produktem.
Co vás přimělo ke změnám?
V roce 2008 s nastupující ekonomickou krizí a situací na trhu s mlékem bylo nutné zvážit směřování firmy. Proto jsme na konci roku 2010 provedli základní změnu a vytvořili službu s názvem Mléko z farmy. Od té doby prodáváme většinu sortimentu, což je v současné době čtyřiadvacet výrobků, přímo zákazníkům.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. |
Co je služba Mléko z farmy, v čem se liší tento prodej od toho v běžných obchodech?
Je to vlastně takový mléčný autobus se sedmnácti sty pravidelnými zastávkami a trasami, které našich dvanáct dodávek pravidelně v týdenním intervalu objíždí. U nás má zákazník jistotu, od koho výrobek kupuje. Nejedná se o anonymní unifikované produkty. My za kvalitu jasně ručíme naším jménem a zákazníci přesně vědí, odkud výrobek a suroviny pocházejí. Pod kontrolou máme celý výrobní proces od chovu krav, přes zpracování mléka až po konečnou distribuci. To je něco, co supermarket s tisíci druhy výrobků a dodavatelů poskytnout prostě nemůže.
Jak vlastně vznikl nápad s bučícími dodávkami?
Volně jsme se inspirovali kolegou farmářem panem Mejsnarem, který podobnou službu provozuje na severu Čech. My jsme využili toho, že máme blízko Prahu, a tedy i větší trh, a celý systém jsme pozvedli na vyšší úroveň. Celkový koncept služby se neustále vyvíjí, ale určitě jsme před pěti lety neplánovali, že budeme mít v současné době dvanáct rozvozových aut a široký záběr od Ústí nad Labem, přes Liberec, Hradec Králové, Kutnou Horu, Příbram a vše v tomto okruhu.
„Jde i o osobní přístup, kdy má každý zákazník „svého“ prodejce, kterého už zná,“ vysvětluje Němec.
Čím si tento zájem vysvětlujete?
Myslím, že lidé se zase pomalu vracejí k českým kvalitním výrobkům a jsou ochotní si za to třeba i zaplatit, byť jsou naše ceny v současnosti vlastně srovnatelné s cenami odpovídajících výrobků v supermarketech. Prvořadé ale samozřejmě je, aby byly výrobky kvalitní. Bez toho to nejde. Svou roli určitě hraje i to, že je zákazníkům dovezeme vlastně až domů. V neposlední řadě jde pak o osobní přístup, kdy má každý zákazník „svého“ prodejce, kterého už zná.
Nákup pak není jenom o utrácení peněz, ale třeba i o tom, že mezi sebou prodejce a zákazník prohodí pár vřelých slov a na trasách se, nebojím se říci, vytvořilo mezi zákazníky a prodejci nejedno přátelství. Na rozdíl od situace u kasy v supermarketu dokážou naši prodejci zákazníkům i poradit, jak výrobky použít při vaření, anebo je informovat o jejich složení.
Když jste zrušili kravín, od koho nyní mléko nakupujete?
Mléko nyní nakupujeme od čtyř soukromých farmářů. Největším dodavatelem je Jan Miller, se kterým naši službu Mléko z farmy provozujeme. Mléčné výrobky pak vyrábíme v naší mlékárně v Radonicích.
"V mlékárně denně zpracujeme pět až šest tisíc litrů mléka. Největší zájem je o mléko, které je plnotučné, nehomogenizované a šetrně pasterizované," říká Tomáš Němec.
Kolik litrů mléka denně zpracujete a o co je největší zájem?
V mlékárně denně zpracujeme pět až šest tisíc litrů mléka. Největší zájem je o mléko, které je plnotučné, nehomogenizované a šetrně pasterizované. Mléko nadojíme a díky našim rozvozovým dodávkám už druhý den putuje k zákazníkům. Je tedy naprosto čerstvé. Při plnění do lahví se k němu chováme jako k „živé“ surovině, zachovává si tedy všechny mléčné vlastnosti a na jeho hladině se dokonce sráží smetana. Na pomyslném druhém místě je pak náš Selský tvaroh a smetanovo-tvarohové krémy určené zejména dětem.
Můžete prozradit váš roční obrat?
Roční obrat našich firem je přes sto milionů korun.
A investice?
V mlékárně momentálně investujeme do vozového parku a pak samozřejmě do technologií ve výrobě. V minulém roce jsme kupovali sedm nových rozvozových dodávek za asi sedm milionů korun. V rostlinné výrobě jsou to opět investice do strojů, skladovacích prostor a půdy.
Kolik lidí zaměstnáváte a v jakých profesích?
Celkově se ve firmách pohybuje denně asi padesát lidí. Jsou to zaměstnanci mlékárny, rozvozci, pracovníci v rostlinné výrobě a samozřejmě celá naše rodina. V průběhu roku, například v době žní, pak přibíráme sezonní pracovníky.
Bez čeho se vaše podnikání neobejde?
Určitě je těch věcí víc, ale jedna z hlavních složek bude určitě radost z práce a ochota tomu něco obětovat. A pak samozřejmě touha dělat věci dobře a chuť se stále zlepšovat.
